Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Půjčka se 114% úrokem nemusí být platná. Úvěryschopnost klienta si musí firmy prověřit, tvrdí Nejvyšší soud

Právo

  5:00
BRNO/OSTRAVA/PRAHA - Zastropování roční úrokové sazby u půjček je v posledních dnech politické i právnické téma. Poté, co se v médiích objevil případ, kdy si klient půjčil s ročním úrokem 114,5 %, se chce do regulace pustit řada politiků. Mezitím Nejvyšší soud rozhodl, že je důležité, aby věřitelé vždy posoudili úvěryschopnost klientů.
Půjčka (ilustrační snímek).

Půjčka (ilustrační snímek). foto: Shutterstock

Případ kontroverzní půjčky se 114% úrokem, o kterém informoval loni v červenci server Lidovky.cz, je opět živou záležitostí. Nejvyšší soud vyhověl dovolání a rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě na konci listopadu zrušil, ten přitom tvrdil, že půjčka s tak vysokým úrokem je běžnou praxí a nedá se označit za lichvu.

„Rozhodnutí Nejvyššího soudu nemusí stoprocentně znamenat, že nám soud vyhoví. Myslíme si ale, že by to mohlo dopadnout dobře v prospěch našeho klienta (nedojde k exekuci - pozn. red.),“ řekl pro Lidovky.cz obhájce klienta v exekuci Petr Němec.

Podle soudu je úrok přesahující 110 procent v pořádku. Každý má právo svobodné volby, tvrdí firma

Podle Němce je ale důležité to, že Nejvyšší soud připouští, že by měl poskytovatel půjčky řádně posoudit úvěryschopnost klienta. To stejné přitom říká zákon o spotřebitelském úvěru. Věřitel může smlouvu uzavřít pouze s takovým klientem, u kterého se neobjeví pochybnosti o schopnosti splácení.

Právě opomenutí ostravského soudu zkoumat úvěryschopnost dotyčného klienta byl jeden z hlavních důvodů, proč se rozhodnutí vrací zpět do Ostravy. Tamní krajský soud by měl nyní své usnesení přehodnotit. Podle advokáta Němce by mohlo rozhodnutí soudu přijít v řádech několika měsíců.

Soudní spory se táhnou už pátým rokem

Celý příběh, který má za následek vládní tažení proti lichvě, začal už v roce 2014. Do povědomí politiků a médií se ale dostal teprve loni, kdy Krajský soud v Ostravě označil půjčku se 114% úrokem jako běžnou praxi. Reagoval tak na odvolání společnosti Profi Credit, která nesouhlasila s usnesením Okresního soudu ve Frýdku-Místku, ten exekuci na nejmenovaného klienta předtím pozastavil a označil výši úroku jako nepřípustnou.

„Rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě je pro mě překvapením.Úroky nad 100 % mají soudy smést ze stolu bez váhání,“ řekl tehdy serveru Lidovky.cz advokát Petr Němec, který následně podal dovolání k Nejvyššímu soudu.

Jeho klient si od Profi Creditu v roce 2014 půjčil 40 tisíc korun, celkově měl ale splatit 90 930 korun. Úrok tedy dosáhl 50 930 korun při roční procentní sazbě nákladů (RPSN) 114,6 procenta. Ve smlouvě byla navíc uvedena pokuta ve výši 0,25 procenta z dlužné částky za každý den prodlení.

Úrok je to sice vysoký, ale některé z nebankovních společnosti, jež většinu krátkodobých půjček poskytují, dokonce nabízejí půjčky s RPSN ve výši až tisíců procent. Označit příliš vysoký úrok za lichvu proto není tak jednoduché.

Samotná společnost Profi Credit označila tuto půjčku za ojedinělou. „Běžné úroky u našich půjček jsou výrazně nižší. RPSN přesahující 100% se vyskytuje pouze u těch nejrizikovějších úvěrů. Ročně uzavřeme desetitisíce úvěrů, přičemž těch s vyšší sazbou jsou pouze jednotky,“ řekl loni v červenci pro Lidovky.cz Pavel Klema, ředitel společnosti Profi Credit Czech. Zároveň Klema dodal, že každý spotřebitel má právo rozhodnout se, zda si peníze za daných podmínek půjčí.

Politici chtějí regulaci

Celá záležitost nenechala klidné ani politiky. Stanovit strop pro běžné sazby u podobných půjček chce ČSSD, KSČM i premiér Andrej Babiš. Momentálně sice existuje judikát Nejvyššího a Ústavního soudu, který označuje úroky přesahující 60 % z hodnoty půjčky jako nepřiměřený. Konkrétní zákonná mez ale neexistuje. To by se mohlo změnit. Momentálně se hlavním hybatelem stala ČSSD, která navrhne, aby lichvou byly úroky přesahující dvojnásobek běžných sazeb u srovnatelných půjček.

Co už je lichva? Podle ČSSD dvojnásobek běžných sazeb srovnatelných půjček, strop má stanovit zákon

„Stávající právní úprava je z pohledu právníků v podstatě vyhovující. Zákon záměrně nestanovuje žádnou hranici, protože kdyby byla například hranice RPSN 60 %, tak by všichni nabízeli 59,99 %. Navíc v některých případech může být 60 % přijatelných, například u mikropůjček,“ popsal svůj pohled na věc Petr Němec.

Určit hranici, která by už označila půjčku za lichvu, je složité. Své o tom ví například Slovensko, kde už pátým rokem ministerstvo financí zveřejňuje maximální výši úroků a také s nimi spojených poplatků. RPSN tak zde kromě výjimek nesmí překročit dvojnásobek průměrné roční sazby u komerčních bank. Tento krok měl ale za následek to, že si řada lidí našla cestu k lichvářům.