Ceny za desetidenní mýtné, které zřejmě bude využívat i řada Čechů, se mají pohybovat v závislosti na množství emisí, které daný vůz produkuje – v rozmezí od 2,5 eur do 25 eur (zhruba 68 až 675 korun). Nejdražší, roční mýtné bude stát 130 eur.
Německo bude podle Petra Vomáčky z Ústředního Automotoklubu (ÚAMK) zřejmě využívat podobný systém jako v Maďarsku či na Slovensku. „Před cestou bude pravděpodobně nutné zaregistrovat se online a do formuláře vyplnit údaje jako poznávací značku nebo emisní hodnoty auta,“ vysvětlil Vomáčka.
SOBOTKA PROTI MÝTU:
|
Autoklub nyní vyjednává o možnosti, aby si mohli lidé, kteří nechtějí zápasit s německým on-line formulářem, mohli vyřídit mýtné s předstihem v sídle ÚAMK.
Ministr dopravy Alexander Dobrindt z CSU zatím nepočítá s tím, že by se povinnost platit dálniční poplatky nevztahovala na některé příhraniční regiony, jak to požaduje část představitelů německých spolkových zemí. Od mýtného pro osobní vozy si Dobrindt slibuje čistý roční příjem kolem 524 milionů eur (14,2 miliardy korun). Využití těchto peněz bude vázané na výstavbu a údržbu silniční infrastruktury.
Spolková republika už sice má platný zákon o mýtném pro osobní auta, poplatky ale i kvůli výhradám Evropské komise a protestům dalších zemí zatím nezavedla. Původní zákon počítal s tím, že majitelé aut registrovaných v Německu budou od platby za jízdu na dálnicích de facto osvobozeni, protože se jim přesně o zaplacenou částku sníží daň z motorových vozidel. Řidiči z ostatních zemí Evropské unie by tím ale byli podle komise diskriminováni.
Kdo (ne)platí mýto
Nový návrh, s nímž už Evropská komise vyjádřila souhlas, vychází z toho, že Berlín může německým řidičům náklady na poplatky kompenzovat v závislosti na tom, jak ekologickým vozem jezdí. Majitelé aut s velmi nízkými emisemi tak nyní získají ještě větší úlevu, než kolik zaplatí na mýtném.
I tento postup ale některé země osmadvacítky považují za diskriminační, protože znamená, že se všem Němcům náklady na mýtné přinejmenším vrátí, a poplatky tak de facto budou platit pouze cizinci.
Zástupci skupiny zemí, které mají k německému mýtnému výhrady, se ve středu scházejí v Bruselu. K nejhlasitějším odpůrcům patří Rakousko, které spolu s Nizozemskem připravuje žalobu k Soudnímu dvoru Evropské unie.