Merzův kabinet chce investovat do pozemní, letecké, námořní, kybernetické i vesmírné složky německé armády. Vyplývá to z dokumentu o 39 stránkách, který dostal k dispozici portál Politico. Německo pro další roky počítá s 320 armádními projekty a u 178 z nich má již také přiřazené konkrétní dodavatele.
Největší podíl na veřejných zakázkám mezi německými společnostmi by měl náležet Rheinmetallu, který by měl participovat u 53 projektů a z německé státní kasy by měl inkasovat 32 miliard eur (zhruba 800 miliard korun). Dalších 56 miliard eur (asi 1,4 bilionu korun) bude náležet dceřiným firmám, za nimiž Rheinmetall stojí. Kupříkladu by mělo jít o nákup obrněných vozidel Puma, kterých by mělo být 687.
Investice do protivzdušné obrany
Na realizaci veřejných zakázek za 17,3 miliard eur (asi 432 miliard korun) se momentálně připravuje také bavorská společnost Diehl Defence. Ta má armádě dodat zejména systémy IRIS-T, které by se měly stát pilířem německé protivzdušné obrany. Celkem za ně země utratí 4,2 miliard eur (asi 105 miliard korun).
Posílení německé protivzdušné obrany vnímá Merzův kabinet dlouhodobě jako důležitý úkol. I proto v současných armádních plánech figurují také nákupy 561 systémů Skyranger 30, které slouží zejména k obraně proti dronům.
Německo chce ale zároveň pořídit 12 taktických dronů LUNA NG za 1,6 miliardy eur (asi 40 miliard korun). Nemalá část prostředků zamíří také do vesmíru, konkrétně chce Německo investovat 14 miliard eur (asi 350 miliard korun) do oblasti satelitních programů.
Dodávky ze zahraničí budou minimální
Ačkoliv se Německo chce spoléhat hlavně na své domácí firmy, v některých segmentech se neobejde bez nákupu armádního vybavení z dalších států, a to hlavně z USA. Jde konkrétně třeba o nákup 15 stíhaček F-35 za 2,5 miliardy eur (asi 63 miliard korun).
Od amerických firem Německo nakoupí také 400 střel Tomahawk a tři odpalovací zařízení Typhon v celkové hodnotě 1,37 miliard eur (asi 35 miliard korun). Pro své námořnictvo pak Německo pořídí také čtyři průzkumná letadla P-8A Poseidon za 1,8 miliardy eur (asi 45 miliard korun) od Boeingu.
Kontrakty se zahraničními výrobci jsou však v porovnání s těmi německými minimální. Dosahují totiž jen na 14 miliard eur (asi 350 miliard korun), což je jen 5 procent z celkových 377 miliard eur, které Merzův kabinet hodlá v oblasti armády v blízkých letech utratit.
Investice do armády jako dlouhodobý cíl
Merzův kabinet vnímá investice do armády jako prioritní. I proto Německo podle plánu do roku 2029 postupně zvýší výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu. Už letos by navíc měly dosáhnout na 2,4 procenta HDP. „Chceme nákupy zrychlit, a učinit tak Německo bezpečnějším,“ uvedl před několika dny německý ministr obrany Boris Pistorius.
Země se chce rovněž více zaměřit i na personální zabezpečení své armády. Nyní má totiž armáda jen asi 182 tisíc vojáků, cílem pro další leta je zvýšit stav nejméně o dalších dvacet tisíc lidí. Potřeba je také vytvořit rezervu, kterou německý ministr obrany Boris Pistorius loni vyčíslil na dalších dvě stě tisíc lidí, uzavírá Politico.
