Berger už byl k osmi letům odnětí svobody odsouzen v jiném procesu loni v prosinci. Jde o nejznámější postavu takzvaného cum-ex skandálu, který podle některých expertů německé daňové poplatníky přišel na asi deset miliard eur.
Cum-ex transakce souvisejí s nárokem majitele akcie na dividendu. Akcie se mohou prodávat buď s nárokem na dividendu pro nového majitele, což se označuje jako cum, nebo bez nároku, tedy ex, což umožňuje získat vrácení daně.
Podvod spočíval v rychlé výměně akcií mezi více subjekty v den rozhodný pro výplatu dividendy, aby nebylo jasné, kdo má povinnost odvést daň z kapitálových výnosů, jejíž sazba činí v Německu 25 procent. Ve výsledku pak podvodníci žádali vrácení daní, které přitom nebyly vůbec zaplaceny.
Berger, který v roce 2012 uprchl do Švýcarska a jehož švýcarské úřady loni v únoru vydaly německé justici, podle vyšetřovatelů v rámci cum-ex transakcí z let 2006 až 2008 způsobil škody ve výši 113 milionů eur. Státní zastupitelství pro něj požadovalo trest v délce deseti a půl roku a konfiskaci majetku.
Rozsudek nad Bergerem přišel po skoro deseti letech vyšetřování, které se podle německých činitelů týkalo 1 500 podezřelých a stovky bankovních ústavů na čtyřech kontinentech. Vyšetřovatelé podnikli razie v německých pobočkách velkých bank, včetně Barclays, Bank of America, JP Morgan a Morgan Stanley.
Skandál kolem cum-ex transakcí vyvolal v době strmého nárůstu životních nákladů v Německu pobouření jak mezi politiky, tak u veřejnosti.
