Co se týče dovolené a nemoci, zákoník práce hovoří jasně. Do dovolené se nezapočítávají dny, kdy je uznán práce neschopným.
„Jinými slovy, pokud v průběhu dovolené onemocníte a lékař vám vystaví pracovní neschopnost, dny nemoci se nepočítají jako dovolená. Tyto dny vám zůstávají a můžete si je vybrat později. Dočasná pracovní neschopnost je totiž překážkou v čerpání dovolené a zaměstnanec o své volno nepřichází,“ popisuje Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz.
Háček je ale ve vystavení neschopenky. Zatímco při dovolené v tuzemsku lze získat neschopenku při nemoci snadno, v zahraničí to může být problém. Rozhodující je, aby byla pracovní neschopnost doložena lékařskou dokumentací. „Pokud zaměstnanec navštíví lékaře v zahraničí, měl by si nechat vystavit veškeré dostupné lékařské potvrzení a dokumentaci. Po návratu do České republiky může být potřeba doložit další podklady České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ),“ doplňuje ředitelka UOL Účetnictví Jana Jáčová.
Jak předejít nemocem z dovolené? Přinášíme pár tipů |
Uznává Česko neschopenky ze zahraničí?
Záleží na tom, o jakou zemi jde. Země EU, ale třeba také Švýcarsko nebo Velká Británie, si navzájem uznávají potvrzení o pracovní neschopnosti vydané lékařem, protože se řídí evropským nařízením o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Některé další státy mají s Českem uzavřené bilaterální dohody – třeba USA, Kanada, Japonsko, Austrálie, Jižní Korea, Indie, Izrael, Turecko nebo Brazílie.
Co když onemocním před dovolenou?Kdo má neschopenku vystavenou ještě před začátkem dovolené, tomu se dovolená vůbec nezačne počítat. Vybrat si ji může po ukončení pracovní neschopnosti po dohodě se zaměstnavatelem. Co když o dovolené stůňu, ale k lékaři nejdu?Bez vystavení neschopenky (případně lékařského potvrzení o nemoci v zahraničí) dovolená dál pokračuje. Ani po návratu do Česka si zaměstnanec nemůže nárokovat zpětné „vrácení“ vybrané dovolené. Co když dovolenou promarodím a žádná mi nezbude?V takovém případě je možné požádat o neplacené volno. Při něm zaměstnanecký poměr trvá, výdělek ale zaměstnanec nedostává. Udělení neplaceného volna je na zaměstnavateli. |
Pracovní neschopnost vystavená lékařem z takové země se automaticky uzná i v Česku. Problematičtější jsou země, které nejsou vázané žádnými dohodami o sociálním pojištění s Českou republikou.
„Lékařská zpráva ze zahraničí pak slouží pouze jako podklad pro případné zpětné uznání pracovní neschopnosti v České republice, které podléhá schválení příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Pokud k uznání nedojde, mohou být dny strávené nemocí nadále považovány za běžně čerpanou dovolenou,“ vysvětluje Kevorkyan.
V každém případě je nejlepší ihned po vzniku nemoci informovat zaměstnavatele. Obzvlášť to platí v případě, že si zaměstnanec vybírá dovolenou přesahující rámec jednoho měsíce, ale její část se změní v pracovní neschopnost.
Dovolená s nemocí, ale bez neschopenky
Kdo o dovolené onemocní, ale k lékaři nejde, tomu dovolená běží dál. Dostane ji sice zaplacenou, zároveň se mu ale vybrané dny na zotavenou odečtou z celkového fondu dovolené. Stejně je tomu v případě, že lékaře navštíví v zemi, kde ČSSZ neschopenky automaticky neuznává a potvrzení nebude mít dostatečné údaje.
V Česku přibývá nakažených malárií, nemoc si lidé vozí z dovolené |
Pokud nemoc trvá, lze si nechat neschopenku vystavit u lékaře až po skončení dovolené. Doktor ji smí vystavit maximálně tři dny zpětně a jen v případě, že je k tomu vidí důvod.
U kratších nemocí mnoho Čechů volí raději dovolenou než neschopenku. Peníze za den pracovní neschopnosti jsou totiž menší než za den dovolené. Náhrada mzdy vyplácená zaměstnavatelem při nemoci, tedy od prvního do 14. dne pracovní neschopnosti, tvoří 60 % mzdy, případně méně, protože u vyšších výdělků vstupují do hry i redukční hranice.
Opravdu studenti nemusejí platit zdravotní a důchodové pojištění? |
Po dvou týdnech nemoci vstupuje na scénu správa sociálního zabezpečení. „V případě onemocnění zaměstnance se za stanovených podmínek vyplácí nemocenské, jestliže dočasná pracovní neschopnost trvá déle než 14 kalendářních dnů,“ uvádí mluvčí ČSSZ Jitka Drmlová. Nemocenská je ve výši 60 až 72 % mzdy, podle délky trvání. Naopak náhrada mzdy za dovolenou se nijak nekrátí.
| Doba trvání pracovní neschopnosti | Procento z redukovaného vyměřovacího základu |
|---|---|
| 15. až 30. den | 60 % |
| 31. až 60. den | 66 % |
| od 61. dne | 72 % |
Poznámka: Redukovaný vyměřovací základ se vypočítá z hrubé mzdy, a to jako 90 % hrubého denního výdělku do 1 633 Kč, plus 60 % hrubého denního výdělku do 2 449 Kč, plus 30 % hrubého denního výdělku do 4 897 Kč. Kdo si denně vydělá přes tuto částku, počítá se mu redukovaný vyměřovací základ tak, jako by si vydělal „jen“ 4 897 Kč hrubého denně.
Kdy se vyplatí neschopenka?
Finančně je dovolená výhodnější, ale při déletrvající nemoci je lepší jít na neschopenku než čerpat dovolenou. Zaměstnavatelé v Česku poskytují obvykle čtyři až pět týdnů dovolené ročně (čtyři týdny jsou minimem zakotveným v zákoníku práce u většiny profesí). Kdo si dovolenou kvůli nemoci vyčerpá, žádnou náhradní nedostane.
Kdo byl v Itálii, nesmí darovat krev. Úřady se obávají zavlečení tropické nemoci |
Získat volno po vyčerpání dovolené je možné jen se souhlasem zaměstnavatele. Při neplaceném volnu zůstává člověk zaměstnancem, neplyne mu z něj ale žádný příjem.
Zákoník práce uznává jen určité situace, kdy zaměstnavatel musí pracovníkovi volno poskytnout – je to například svatba nebo stěhování. Ne vždy je ale toto volno placené. Například u svatby je možné čerpat dva dny volna, ale jen jeden je placený. Při stěhování zase záleží na tom, zda jde o stěhování ve prospěch zaměstnavatele nebo o soukromou záležitost.
