Pondělí 22. července 2024, svátek má Magdaléna
  • Premium

    Získejte všechny články
    jen za 89 Kč/měsíc

  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Pracovních neschopností přibylo. Lidé jsou zodpovědnější, říkají data

ilustrační snímek foto: Profimedia.cz

Počet pracovních neschopností se od roku 2019 zvýšil o více než 600 tisíc. Důvodem ale není zhoršené psychické zdraví nebo vyšší nemocnost. Podle odborníků se lidé po pandemii začali chovat zodpovědněji a místo chození do práce s infekcí se raději vyleží doma. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu a České správy sociálního zabezpečení.
  13:21

Počty zaměstnanců v pracovní neschopnosti stoupají. V roce 2023 bylo vypsáno celkem 2 535 000 pracovních neschopností, v roce 2019, tedy před počátkem pandemie koronaviru, to bylo za celý rok jen 1 914 800 případů.

„Je to v přepočtu 53 neschopenek na sto pojištěnců. Proti roku 2019 tak došlo k nárůstu o třináct případů na sto pojištěnců,“ shrnuje Alena Hykyšová z odboru statistik rozvoje společnosti ČSÚ. Drtivou většinu – 92 procent – neschopností způsobují nemoci, na úrazy připadá jen menší část.

Z dat Českého statistického úřadu vyplývá, že počty pracovních neschopností narůstají dlouhodobě a potvrzuje to i Česká správa sociálního zabezpečení. „Počty pracovních neschopností kontinuálně narůstají od roku 2009, v tomto roce vstoupil v účinnost současný zákon o nemocenském pojištění,“ uvádí Jitka Drmolová, tisková mluvčí České správy sociálního zabezpečení.

Vedou choroby dýchací

Největší nárůsty nejsou u dlouhodobě nemocných, ale naopak u případů, kdy pracovní neschopnost trvá do 14 dnů. „Dvě největší skupiny nemocí u ukončených dočasných pracovních neschopností tvoří choroby dýchací a pohybové soustavy. Nemoci dýchací soustavy tvoří v roce 2023 více než 42 procent, nemoci pohybové soustavy cca patnáct procent,“ přibližuje Jitka Drmolová. A právě tady došlo v předcházejících letech ke změně chování a přístupu pojištěnců.

Počty případů pracovních neschopností způsobené ochořením dýchacích cest byly v letech 2016-2021 velmi podobné a nevykazovaly významný růst. Ten nastal až v roce 2022 a 2023. Důvodem může být větší náchylnost k infekci způsobená oslabením po dlouhodobém nošení roušek a respirátorů. Velmi pravděpodobně ale za změnami stojí odlišný přístup k nemoci.

„Může to být způsobeno vyšším využíváním krátkodobých pracovních neschopností, zejména u akutních infekcí dýchacích cest, kdy zaměstnanci dříve nedodržovali základní karanténní opatření při nezávažných respiračních onemocněních,“ myslí si Jitka Drmolová.

Zatímco tedy dříve bylo běžné i s nachlazením vyrazit do práce, po pandemii se přístup značně změnil. Na pokašlávající a nemocné kolegy už se často ostatní nedívají s pochopením, a ti tak raději volí cestu se doma vyležet.

Karenční doba nehraje roli

Částečným důvodem nárůstu však může být zrušená karenční doba – tedy konec dřívější praxe, kdy se první tři dny pracovní neschopnosti neproplácely. Karenční doba se neaplikuje od července 2019, dopad do statistik to může mít stále.

„Jedním důvodem přibývajících pracovních neschopností může být zvýšení počtu fingovaných chorob, kdy si někteří zaměstnanci mohou například prodlužovat víkend simulovanou nemocí, od čehož je dříve právě karenční doba odrazovala,“ souhlasí Vít Hradil, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

„Druhým vysvětlením může být naopak skutečnost, že před zrušením karenční doby někteří zaměstnanci mohli mírnější nemoci z finančních důvodů raději přecházet a pokračovat v práci, zatímco nyní zůstanou doma,“ poukazuje i on na zodpovědnější přístup ke zdraví.

Podle Jitky Drmolové z ČSSZ ale rostl počet neschopenek bez ohledu na zavedení či zrušení třídenní karenční doby „Je zjevné, že i za cenu ztráty části příjmů jsou lidé ochotní zůstat při nemoci raději doma,“ myslí si Drmolová.

Hledáte tolerantního zaměstnavatele? Najděte ho na internetovém pracovním portálu jobDNES.cz