Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Noční můra na akciových trzích. Kvůli koronaviru si lížou rány, ale vzápětí inkasují nové

Ilustrační foto. foto: ČTK

Praha - Právě končící týden prožívaly světové akciové trhy zlý sen. Jen samotný čtvrtek některým z nich uštědřil rány, které utrpěly naposledy před 33 lety. Páteční obchodování začali burziáni s trochu lepší barvou v obličeji. Nevydržela jim ovšem moc dlouho.
  17:48

Panevropský index Stoxx Europe 600, který spadl za necelý měsíc o 30 procent a jen během čtvrtka o 11,5 procenta, hned v úvodu posílil o 2,3 procenta. Americký Dow Jonesův index vzrostl o 4,1 procenta. Širší akciový index S&P 500 ve čtvrtek zažil svůj pátý největší pád od 19. října 1987. Spadl o 9,5 procenta a od 19. února o 27 procent. Jen o málo hůře se indexu dařilo v roce 1929, kdy vypukla doposud nejdramatičtější světová hospodářská krize.

Epicentrum pandemie koronaviru se přesunulo do Evropy, upozorňuje WHO. Dosud bylo v Číně

S&P 500 v pátek krátce po otevření burzy vzrostl o 4,3 procenta. Podobně přidal také index DAX burzy ve Frankfurtu nad Mohanem, kterému se ve čtvrtek s propadem o více než 12 procent dařilo nejhůře od roku 1989. Široký úsměv z tváří investorů však brzy vyprchal. Zmíněné indexy totiž brzy po zahájení obchodů zase začaly své zisky ztrácet.

Nejisté výhledy

„Očekáváme, že obavy veřejnosti a ekonomický pokles budou pokračovat a narůstat do konce března, jak se bude virus rozšiřovat v Evropě a Spojených státech,“ citoval britský deník Financial Times jednoho z vysoce postavených investičních bankéřů švýcarské banky UBS Marka Haefeleho.

Tím je řečeno vše: na trzích není nic stabilní, atmosféra se mění každým okamžikem. Ranní náladu akciových trhů v pátek zlepšilo hlavně očekávání, že se politici ve Spojených státech brzy dohodnou na balíku opatření pro stimulaci ekonomiky postižené koronavirem. A také že centrální banky přijdou s dalšími kroky. Brzy však došlo k návratu do všední reality. „Investoři se obávají, že reakce centrálních institucí jsou nedostatečné a nezastaví propady na trzích. Obrovská nervozita je patrná z indexu VIX, kterému se přezdívá index strachu. Ten se vyšplhal na čtvrtou nejvyšší úroveň za celou svou historii,“ hodnotí hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.

Hodnota firem strmě padá

Agentura Reuters uvedla, že jen samotný čtvrteční propad akcií snížil hodnotu evropských podniků o více než bilion amerických dolarů (asi 23,4 miliardy korun). A může být ještě hůř. „Vzhledem k restriktivním opatřením proti šíření koronaviru se celá řada společností dostane do platební neschopnosti,“ upozornil Křeček.

„Jestli ještě před několika málo týdny firmy uvažovaly, jak překlenou výpadek dodávek komponent z Asie, nyní už stojí před domácími (evropskými) důsledky v podobě komplikací v logistice, karantén zaměstnanců a někde i zavřených obchodů. Otázkou, která je možná úplně nejdůležitější a vlastně na ni nejde ani odpovědět, je, jak moc se změní chování těchto firem a především pak spotřebitelů v reakci na současný vývoj,“ řekl analytik ČSOB Petr Dufek. „Trhy počítají s masivními ekonomickými důsledky koronaviru na světovou ekonomiku a čekají na silnou podporu ze strany centrálních bank v podobě snížení úrokových sazeb,“ konstatoval.

Kritizovaná ECB

Čtvrteční rozhodnutí Evropské centrální banky (ECB) se u českých analytiků potkalo s nejednoznačnými reakcemi. ECB ponechala svou sazbu na stejné úrovni, avšak rozšířila do konce roku výkup dluhopisů o 120 miliard a rozšířila i program půjček bank. Zatímco někteří hovoří o tom, že ECB de fakto udělala to, co mohla, a že to ekonomice pomůže, ostatní to vidí jinak.

„Je to samozřejmě likviditní vzpruha pro napjaté situace, ale sama o sobě k podpoře ekonomiky – jak ostatně ukazoval vývoj úvěrů v jednotlivých zemích eurozóny – stačit rozhodně nebude. Takže je nejvyšší čas začít rozmýšlet fiskální stimuly ještě dříve, než se negativní očekávání začnou promítat do vývoje trhu práce. Může se totiž stát, že obnova spotřebitelské důvěry (nebo přesněji nákupů) poté, co koronavirus „odnese“ čas, bude běh na hodně dlouhou trať,“ hodnotí Dufek z ČSOB.

Rozpočtové stimuly už v pátek oznámilo Německo. Ministr financí Olaf Scholz informoval, že státní banka KfW je připravena poskytnout podnikům úvěry v neomezeném objemu. Podniky by podle něj také měly dostat daňovou úlevu včetně odkladů splátek. Nadhodil – bez bližších podrobností – také myšlenku, že bude muset vláda získat majetkové podíly v některých podnicích či je dokonce zestátnit.

Centrální banky snižují sazby či přímo dodávají likviditu

K úpravě sazeb či dodání likvidity v pátek přistoupily další centrální banky. Čínská centrální banka letos už podruhé snížila své požadavky na povinné rezervy, které musejí držet v hotovosti banky. Peněžní ústavy tak budou moci uvolnit asi 550 miliard juanů (1,85 bilionu korun). Čínští bankéři tím chtějí zvýšit dostupnost úvěrů a změkčit úvěrové podmínky pro podniky postižené pandemií koronaviru v posledních šesti týdnech.

Své sazby snížila také norská centrální banka. Japonská centrální banka zase zvýšila své nákupy vládních dluhopisů a australská centrální banka napumpovala do finančního systému asi 5,5 miliardy amerických dolarů. Poměrně těžký kalibr v podobě snížení úrokové sazby o půl procentního bodu na jedno procento v pátek nasadila také norská centrální banka. Švédská centrální banka, jejíž základní úroková sazba je na nule, chce zase pomoci ekonomice tím, že tuzemským podnikům půjčí prostřednictvím komerčních bank až půl bilionu švédských korun (1,2 bilionů českých korun).

Zlatá záchrana

Část investorů utíkající z akciových trhů hledá útočiště u drahých kovů. Největší český obchodník s investičním zlatem Golden Gate CZ v pátek oznámil, že jeho denní tržby vzrostly o 400 procent a blíží se tak celotýdenním tržbám.