Zástupci projektu by měli během úterka jednat s představiteli švýcarského kantonu Zug, kde má společnost Nord Stream 2 AG z daňových důvodů své ústředí.
Důvodem propuštění zaměstnanců je podle Parmelina rozhodnutí Německa projekt zablokovat. Německo budování plynovodu Nord Stream 2 po dně Baltského moře dlouhodobě podporovalo, svůj postoj ale Berlín kvůli agresivnímu postupu Ruska vůči Ukrajině postupně přehodnocoval.
Když Moskva před týdnem uznala samozvané separatistické republiky na východě Ukrajiny, německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že udělení souhlasu k provozu produktovodu za této situace není možné.
Projekt plynovodu Německo zastavilo stažením už předložené analýzy zásobovací bezpečnosti u Spolkové agentury pro sítě (Bundesnetzagentur). Bez tohoto dokumentu nemůže Nord Stream 2 získat certifikaci, čímž Berlín znemožnil zprovoznění potrubí.
Nord Stream 2, který byl postaven s roční přepravní kapacitou 55 miliard metrů krychlových, obchází po dně Baltu všechny tranzitní země, neboť 1230 kilometrů dlouhé potrubí přímo propojuje Rusko s Německem. Plyn měla využívat i Česká republika, která by se na Nord Stream 2 napojila prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
Od roku 2011 už je v provozu plynovod Nord Stream, který má stejnou kapacitu jako Nord Stream 2 a za kterým stojí stejní provozovatelé. Mezi nimi jsou vedle ruského Gazpromu i firmy z Evropské unie, a to z Německa, Francie a Nizozemska. Konsorcium nese název Nord Stream AG a své ústředí má rovněž ve stejnojmenné metropoli švýcarského kantonu Zug.
