Před zahájením desetidenní údržby dodávky klesly na 40 procentech kapacity plynovodu. Ve čtvrtek dopoledne se dodávky vrátily na tuto úroveň. Šéf německého regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur Klaus Müller odhadoval, že po spuštění bude plyn proudit zhruba na třetině kapacity potrubí.
Gazprom podle mluvčího rakouské společnosti OMV naznačil, že ve čtvrtek firmě dodá zhruba 50 procent dohodnutého objemu dodávek, což by bylo stejně jako před odstávkou.
Do Česka teče plyn normálně. NS1 na úrovni 2 mil. m3/h.
Šéf německého regulátora síťových služeb Bundesnetzagentur Klaus Müller ale na Twitteru varoval, že zvýšení toku zpět na 40 procent kapacity není signálem zmírnění napětí. Nejistoty podle něj přetrvávají.
Rusko trvá na tom, že je spolehlivým dodavatelem energií a odmítá obvinění Západu, že využívá energii k vydírání Evropy. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes v telefonátu s novináři uvedl, že důvodem problémů s dodávkami plynu jsou omezení, která zavedli Evropané a kvůli kterým není možné realizovat potřebný servis.
Mluvčí odmítl i tvrzení o vydírání. Zdůraznil, že Rusko zůstává důležitou a nepostradatelnou součástí evropské energetické bezpečnosti a zopakoval, že Gazprom vždy plnil své závazky vůči klientům a bude je plnit i nadále.
Síkela: Máme více času na plnění zásobníků
„Obnovení dodávek plynu přes Nord Stream, znamená, že máme víc času naplnit před zimou zásobníky. V žádném případě to ale neznamená, že se máme vzdát cíle zbavit se energetické závislosti na Rusku. A nesmíme ani ztratit ostražitost vůči další eskalace Putinovy energetické války,“ uvedl ve čtvrtek ministr průmyslu a obchodu za hnutí STAN Jozef Síkela.
Podle ministra je dále nutné připravovat se na zimu. „Energie, kterou nyní ušetříme, nás před ní zásadně posílí. Pro Putina totiž dodávky plynu nejsou jen obchodem, ale především způsobem, jak Evropu a Evropany poškodit a zlomit naši podporu Ukrajiny. A podle toho bude postupovat,“ dodal Síkela.
Síkela svolal na 26. července do Bruselu mimořádnou radu ministrů pro energetiku. Podle Síkely původně měli ministři projednat postup pro případ, že by se provoz plynovodu neobnovil vůbec, případně jen částečně. Ve středu Síkela uvedl, že případné i jen částečné obnovení provozu Nord Stream 1 nemá mít vliv na to, zda předložené parametry návrhu ministři v úterý projednají.
Válka na Ukrajině
Sledovat další díly na iDNES.tvRuská společnost Gazprom už minulý měsíc dodávky Nord Streamem 1 výrazně omezila a zdůvodnila to technickými problémy. Kvůli sankcím, jež Západ uvalil na Rusko za jeho invazi na Ukrajinu, se nemohla z Kanady včas vrátit ruská turbína, jejíž servis tam prováděla německá společnost Siemens Energy a která je pro fungování Nord Streamu 1 důležitá.
Provozovatelem plynovodu Nord Stream 1 je konsorcium Nord Stream AG, které sídlí ve Švýcarsku. Největším akcionářem je Gazprom, který v konsorciu prostřednictvím své dceřiné firmy Gazprom International Projects LLC drží 51 procent akcií. Další podíly má německá firma Wintershall Dea AG, švýcarská PEG Infrastruktur AG, což je součást německé společnosti E.ON Beteiligungen, dále nizozemská N.V. Nederlandse Gasunie a francouzská Engie.
Kontrolu nad Gazpromem, a tedy i nad konsorciem Nord Stream AG, má Kreml. Ruský prezident Vladimir Putin v úterý prohlásil, že Gazprom je připraven svým závazkům ve vývozu plynu dostát. Varoval nicméně, že kapacita plynovodu Nord Stream 1 by se kvůli pomalému postupu při údržbě zařízení mohla ještě snížit.
Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu v úterý brzy ráno klesala. Krátce po 08:00 SELČ se ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku pohybovala kolem 150 eur (asi 3690 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem plyn v TTF stál zhruba 21 eur/MWh.
Cena plynu se začala výrazně zvyšovat dlouho před válkou na Ukrajině, podle části analytiků kvůli energetické politice Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv. Loni v prosinci tak cena plynu vystoupila ke 130 eurům za MWh, než v lednu klesla asi na 60 eur/MWh.
