Za CzechCrownCoin stojí televizní kameraman Ladislav Faith s pěti společníky, mezi nimiž má být vývojář, programátor či specialista na bezpečnost. Cílem projektu je podle oficiálního sdělení podpora internetového podnikání v Česku.
"Do našich internetových stránek se dnes někdo naboural a vyřadil je z provozu tzv. DDOS útokem. V současnosti pracujeme na zprovoznění a stabilizaci stránek," řekl Faith.
Vedle internetových stránek, ze kterých si zájemci mohou stáhnout peněženku pro získané CZC, by měl dnes začít fungovat server pro těžbu mincí, ještě po 13:00 byl ale nedostupný.
ČTĚTE TAKÉ: |
Polovina z celkového počtu mincí je už předtěžena, druhá polovina se bude těžit následujících čtyři až deset let. Distribuce mincí mezi zaregistrované uživatele a také obchodování s nimi má začít v září. Další informace k distribuci zveřejní autoři později.
Projekt se na internetu nesetkal s příliš pozitivním ohlasem. Přispěvatelé na sociálních sítích se pozastavovali především nad problémy s dostupností internetových stránek. "A teď už jenom s napětím čekat, co za taškařici z toho bude. Nějak tak "kameraman na TV Nova" a živnost na "produkce filmů a filmových záznamů" vypadají, jako že se můžeme těšit na něco hodně velkého", podotkl internetový odborník Daniel Dočekal.
Měna bez vlivu bank i státu
Digitální měny začaly ve větším množství vznikat před několika lety. Nejvýznačnější z nich se stal Bitcoin, který se dostal do oběhu v roce 2009. Měna je navržena tak, aby ji nemohly ovlivňovat vlády ani centrální banky. Kybernetické mince "razí" síť počítačů se specializovaným softwarem, naprogramovaným tak, aby uvolňoval nové mince stabilním, ale stále klesajícím tempem. Počet mincí v oběhu má dosáhnout 21 milionů, což má být kolem roku 2140. Vedle toho začaly vznikat i národní měny.
Bitcoin oceňuje mnoho uživatelů pro jeho anonymitu. Kritici ale upozorňují, že právě kvůli anonymitě je měna zneužitelná pro praní špinavých peněz. Virtuální měny se také potýkají s velkými výkyvy kurzu.
Na rozdíl od běžných měn také virtuální měny nemají podporu centrálních bank ani vlád. Velká pozornost se na ně zaměřila zvláště po únorovém krachu burzy Mt. Gox, kdy se z účtů zákazníků ztratily bitcoiny v odhadované hodnotě 650 milionů USD (13,1 miliardy korun).
