Nové metro stojí 433 milionů za rok. Lidé i nemocnice žádají všechny vlaky až do Motola

Nejnovější terminály metra jsou v provozu od loňského dubna – ze stanice Dejvická pokračují soupravy metra na Bořislavku, Nádraží Veleslavín, Petřiny a končí v zastávce Nemocnice Motol. Samotná výstavba vyšla zhruba na 20 miliard korun.

„Pro rok 2016 jsou náklady v upřesněném plánu ve výši 433 milionů korun zejména vlivem celoročního provozu s kratším pásmem, které znamená více výkonů,“ popsala pro Lidovky.cz Zdena Javornická, zástupkyně ředitele pražského magistrátu pro oblast financí.

Metroprojekt překreslil stanice metra D. Podívejte se na změny

Kratším pásmem se rozumí to, že původně ze zastávky Dejvická nepokračovaly dále do nových tunelů všechny vlaky. Toto úsporné opatření se však příliš neosvědčilo, soupravy byly v dopravní špičce přeplněné. Už od června tak začala všechna metra jezdit až do předposlední zastávky Petřiny. Odtud pak ve špičce pokračuje jen asi každý druhý vlak.

I to se však podle zjištění serveru Lidovky.cz dost možná změní.

„O zrušení pásma do Motola se aktuálně diskutuje, podnět vzešel kromě cestujících i od samotné nemocnice v Motole. Rozhodnuto o tom zatím není. V dalších týdnech se ještě povede odborná diskuse, zda se touto cestou vydat, či nikoliv,“ popsal Martin Šubrt, zástupce ředitele společnosti Ropid, která v Praze organizuje hromadnou dopravu.

Počet 4,42 milionu ujetých kilometrů, plánovaných pro tento rok, se tak možná v budoucnu ještě zvýší.

Nepopulární pásmo

Obecně platí, že pásmový provoz metra – známý v Praze například z úseku mezi stanicemi Skalka a Depo Hostivař (také na lince A) – je velmi nepopulární. Cestující v tomto případě provozní úsporu příliš neoceňují. Musí vystoupit těsně před cílem své cesty a čekají na další vlak, který pokračuje dále v jejich směru.

Uvažované zrušení neoblíbeného „pásma“ logicky provoz na lince prodraží. „Předběžně vycházely náklady zhruba na osmnáct milionů korun ročně,“ doplnil Martin Šubrt z Ropidu. Možné změny v jízdních řádech připouští i pražský dopravní podnik, který provoz v tunelech zajišťuje.

Podle všeho naopak nehrozí opačný postup: tedy, že by se zástupci hlavního města rozhodli na provozu metra šetřit a vrátili se k modelu, že z Dejvické pustí ve špičce dál jen každé druhé metro.

„Mezi Motolem a Dejvickou by sice vlaky zvládly cestující pobrat, ale následně by docházelo k jejich závažnému přetížení v centru, kde by se lidé do daleko více obsazených spojů z Motola již nevešli. V případě pásmového provozu je nutné zvažovat zejména rovnoměrnost obsazenosti vlaků právě ve vztahu k centrální části linky A,“ vysvětlil Šubrt.