Čtvrtek 9. prosince 2021, svátek má Vratislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Nového šéfa nemá jen ČNB. Mění se i celá bankovní generace, přichází dravci

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Český bankovní svět zažívá personální veletoč. Nejde přitom jen o nástup Jiřího Rusnoka do čela České národní banky, který nahradil Miroslava Singera. Trh zažívá výměnu, kdy jej formují lidé, kteří v 90. letech sbírali zkušenosti v dravých společnostech, jako je například GE či McKinsey.

Jiří Rusnok, člen bankovní rady České národní banky. foto: Foto Petr TopičMAFRA

Nad stolem v jeho kanceláři visí obraz prvorepublikového šéfa Živnostenské banky Jaroslava Preisse, hned vedle něj karikatura, na níž se Preiss přetahuje o korunu s prvním československým ministrem financí Aloisem Rašínem.

Jiří Kunert, šéf čtvrté největší banky v Česku UniCredit Bank, působí jako milovník starých časů. V české bankovní krajině je sám vlastně posledním pevně stojícím mostem, po kterém do nich můžeme přejít.

Po odchodu Pavla Kavánka z čela ČSOB a Pavla Kysilky z vedení České spořitelny je jediným zástupcem svého druhu, posledním zbývajícím bankéřem „staré generace“. Generace, která po revoluci roku 1989 pomáhala budovat tuzemský finanční trh.

Generace, kterou teď v čele domácích bankovních ústavů nahrazuje nová krev. A je zajímavé sledovat, v čem je jiná a odkud přitekla.

Banner LN Index

Při bližším pohledu na kariéru nejednoho českého či slovenského šéfa nebo člena představenstva významné finanční instituce se ukáže, že sbíral zkušenosti v dravých společnostech - konglomerátu General Electric (GE) či poradenské firmě McKinsey & Company.

„Určitě nejde o náhodu. Obě tyto společnosti mají velmi silnou kulturu. Pro obě je typická orientace na výkon. Alfou a omegou je v těchto firmách výnos kapitálu. To platí pro všechny služby a produkty napříč skupinou, ať se jedná o finanční produkty, nebo výrobu leteckých motorů,“ vysvětluje přední český headhunter Jan Bubeník.

„Pézetkáři“

Oproti tomu jak Kavánek, tak Kunert patří ke skupině ekonomů, jíž s koncem komunistického režimu spadla do klína obrovská příležitost. Byli totiž součástí úzké elitní skupiny lidí, kteří bankovnictví opravdu rozuměli a zároveň měli výhodu pracovních zkušeností v zahraničí.

„Dokonce se jim říká bankovní ‚pézetkáři‘ (podle PZO, podniků zahraničního obchodu – pozn. red.), protože jen pár bankéřů mělo v té době kontakt se světem. Právě lidé, kteří byli před revolucí chvíli třeba v Londýně či komunikovali se zahraničím, měli po listopadu 1989 výhodu a dostali se do vedení bank. Ale jen někteří se prosadili dlouhodobě jako jmenovaní pánové,“ říká Bubeník.

Bankovní „pézetkáři“

Autor:

TEST: Hodinky místo mobilu děti pohlídají i zabaví

Premium Co umějí chytré hodinky se SIM kartou pro děti? Nahradí mobil. Dá se na ně dovolat a většinou i sledovat jejich polohu...

Opatření bojkotuje stále více lidí, cítí se podvedeni, říká psycholog

Premium Doba covidová je už dlouhá. Zatímco při první vlně epidemie byli lidé v Česku většinou ukázkově disciplinovaní, nyní je...

Velké dilema třetí dávky: míchat, či nemíchat vakcíny?

Premium Posilující dávka očkování naráží na možnost volby. Řada Čechů řeší, kterou vakcínou si nechat svoji imunitu proti...

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Mohlo by vás zajímat