„V Rusku se angažovat chceme. Jsou zde sice jinak nastavené standardy než u nás, přesto je tento trh velmi lukrativní. Je ale předčasné o tendru mluvit,“ řekl LN generální ředitel ČEZ Martin Roman. Tendr na novou jadernou elektrárnu totiž nebyl vyhlášen, a projekt je tak stále ve stadiu plánování.
„Informace o případné účasti v ruském tendru lze hodnotit jako nepřekvapující. Skupina ČEZ se drží své strategie z poslední doby zvažovat každou potenciální příležitost k získání aktiv v zemích střední a východní Evropy,“ uvedl analytik společnosti Cyrrus Marek Hatlapatka.
Nová jaderná elektrárna v Kaliningradské oblasti by měla zásobovat nejen Petrohrad a okolí, ale i pobaltské státy, Polsko, a dokonce i Německo.
Náklady na stavbu elektrárny Baltic 1 se odhadují na šest miliard eur.
Rusko chce nabídnout čtyřicet devět procent v budoucí elektrárně možným zahraničním investorům a jedním z nich by mohl být právě ČEZ.
Důvody, proč se firma chce podílet na výstavbě nové jaderné elektrárny, jsou jasné. Může zvyšovat své kapacity a podílet se na očekávaném dalším růstu poptávky i ceny elektrické energie. „ČEZ má jako jedna z mála evropských utilit s provozováním jaderných elektráren zkušenosti, navíc je výstavba nových jaderných bloků finančně i technicky náročná, proto se většinou na projektu podílí více společností,“ dodal Hatlapatka.
S ohledem na to, že Rusko není členem Evropské unie, vyhne se případný investor složité povolovací proceduře, která zpožďuje stavbu evropských energetických zdrojů, a to zhruba o sedm let. Otázkou zůstává, zda ČEZ může na ruském trhu uspět. V poslední době se mu totiž v Rusku nedaří.
„Rusko je velmi specifická země. Jsme opatrní a nechceme tam jít, dokud nebudeme mít zajištěnou naprostou většinu rizik. Bezhlavě tam lít peníze nebudeme,“ konstatoval Roman. Spojení s Kaliningradskou AES by skupině ČEZ mohlo přinést značné úspory při dostavbě Temelína, protože ruský projekt počítá s použitím stejného typu reaktoru, jaký je předběžně projektován i pro Temelín.
ČEZ by pak mohl být ve skupině, která nebude objednávat dva, ale čtyři, nebo ještě více reaktorů, což by znamenalo úsporu v řádech desítek miliard korun. Proto se chce ČEZ účastnit i dostavby slovenských Mochovců, kde se rovněž počítá se stejnými reaktory.
| Rozhovor s šéfem ČEZ Martinem Romanem si přečtěte v pondělním vydání deníku |
