Přibývá lidí, kteří chodí pro závěť k notáři. Přesto stát ,dědí‘ lukrativní byty i cenné papíry |
Je to taková podzimní tradice: lidé na přelomu října a listopadu – vždy okolo Dušiček, kdy vzpomínají na své zesnulé příbuzné a blízké –, pořizují více závětí než jindy. Celkový počet notářem ošetřených závětí navíc setrvale roste. „Za tři čtvrtletí letošního roku notáři lidem sepsali necelých 18 tisíc závětí. Největší zájem o tuto službu zaznamenávají právě v čase Památky zesnulých. Nejmenší naopak v letních měsících,“ potvrzuje prezident Notářské komory ČR Radim Neubauer.
A čísla dávají jeho slovům za pravdu. Zatímco mezi loňským lednem a zářím pořídilo u notáře svou poslední vůli 17 521 lidí, letos jich tak za stejné období učinilo již 17 835. Notářská komora očekává, že notáři lidem za celý tento rok sepíší až 24 tisíc závětí. To by bylo o 7000 víc než před šesti lety.
Proč si Češi pořizování posledních vůlí tak oblíbili? A proč právě u notářů, když si je mohou sepsat i sami?
U notářů je bezpečno
Notáři jsou právní profesionálové. Kromě sepisování listin a ověřování průběhu valných hromad firem tvoří jejich každodenní pracovní náplň i dědické řízení. Okresní soudy a v Praze ty obvodní je pravidelně pověřují projednáním pozůstalostí po zemřelých lidech. Lidé se na ně ale mohou s dědickými otázkami obrátit, aniž by jim musel v rodině někdo zemřít.
Kterýkoli notář jim poradí, jak závěť sepsat a na co v ní nezapomenout. „Stává se, že si lidé domluví s notářem konzultaci s tím, že si závěť eventuálně sepíší sami. Ale poté, co jim notář celou problematiku vysvětlí a upozorní je na všechna možná rizika, svůj názor obvykle změní. Existují totiž případy, kdy doma uschovaná závěť nebyla buď vůbec nalezena, anebo se objevila až po dlouhých letech. Najít ji může i dědic, jemuž její znění nevyhovuje. Tím, že ji před ostatními zatají, způsobí dědění podle zákonných dědických tříd, což je pro něj výhodnější. A pro tyto případy je závěť pořízená notářem pro zůstavitele tou největší jistotou. Díky zaevidování v centrální evidenci závětí totiž nehrozí její ztráta. Především ale poslední vůle sepsaná notářem neobsahuje formální chyby, kterých se lidé mohou dopustit, jestliže si ji sepíší sami, čímž ji z pozůstalostního řízení diskvalifikují. Závěť sepsaná notářem je zárukou, že dojde k naplnění zůstavitelových preferencí,“ vysvětluje šéf notářů Radim Neubauer.
Lidé si proto nechají od notáře raději poradit, než aby si ve snaze na něm ušetřit doma vlastní rukou sepsali snadno napadnutelnou, či dokonce přímo neplatnou závěť. Ze statistik Notářské komory ČR vyplývá, že vůbec nejčastěji chodí lidé za notářem kvůli sepsání poslední vůle v Brně.
Klid za 1500 korun
Odměna notáře za pořízení závěti přitom není vůbec závratná – činí 1500 korun. „Čím je závěť složitější, tím pochopitelně její sestavení zabere více času a notář s ní má více práce. Neplatí zde ale, že se cena za její sepsání odvíjí z hodnoty majetku. Pouze v případně mimořádné obsahové náročnosti se může cena za její pořízení zdvojnásobit,“ vysvětluje Neubauer. Protože notáři jsou obvykle plátci daně z přidané hodnoty, zvyšuje se jejich odměna ještě o sazbu 21 procent DPH.
Lidí, kteří v závěti pamatují na dobročinné účely, mírně přibývá, říká Pavla Gomba |
Když už si lidé závěť sepisují doma, měli by být podle Neubauera obezřetní při stanovování podmínek. Například když odkazují dům vnukovi pod podmínkou, že se ožení. „Pak musí totiž také uvést, do kdy se musí vnuk oženit, co bude s domem do té doby a komu bude patřit, pokud se vnuk neožení,“ varuje Neubauer.
Podle něj musí být dědické podmínky a příkazy reálné a realizovatelné, jinak by je při vyřizování dědictví nešlo brát v potaz.
