Nedávný požár v litvínovském areálu společnosti Unipetrol vyvolal mimo jiné vlnu kritiky na adresu města kvůli nedostatečnému informování občanů. Litvínov nemá systém celoplošného městského rozhlasu, a tak musela do ulic vyrazit městská policie s tlampači. Řada obcí dnes ovšem využívá modernější způsob informování svých obyvatel, než je místní rozhlas. Jsou to hromadné e-maily, SMS a nově také automatické hlasové zprávy.
„Pozor! Od 17. hodiny jsou hlášeny silné přívalové deště s krupobitím. Zabezpečte prosím ve vlastním zájmu svá obydlí a motorová vozidla. František Nový – starosta.“ Podobná hlášení už lidé neslýchají jen z amplionů na telegrafních sloupech, ale čtou si je přímo ve svém mobilním telefonu. Počet starosty a obcemi odeslaných SMS se během roku pohybuje v řádech milionů.
Stovky tisíc oznámení■ Starostové letos rozeslali 850 tisíc informačních SMS. ■ Nejčastějšími tématy sdělení jsou: - požáry 31 procent ■ Na kolik tyto služby vyjdou: - SMS 1 Kč |
Kvůli letním vedrům a s nimi spojenému omezování spotřeby vody bylo letos v rámci České republiky odesláno zhruba 850 tisíc výstražných SMS. Nejrušnější byl červenec, kdy šlo o 290 tisíc výstražných zpráv, většinou kvůli požárům, tropickým teplotám a nedostatku vody.
Novou technologií jsou hromadné hlasové hovory, jejichž objem se zatím počítá v řádu hodin, ale významně roste. Starostové si na automatizaci pochvalují hlavně rychlost a efektivitu komunikace. Obtelefonovat tisícihlavou obec lze během dvou minut.
„SMS zprávy využíváme při kontaktu s občany často, oznamujeme jim důležité informace o dění v obci. Krizové SMS jsme naštěstí zatím posílat nemuseli. Hlasové zprávy využíváme jako minireferenda. Vyhodnocení trvá pár minut,“ říká Martin Habáň, starosta jihomoravské Březiny.
Obecně činí nárůst v objemu obecní elektronické komunikace zhruba 12 procent. Mezi lety 2013 a 2014 to bylo dokonce 15 procent, především kvůli povodním, které nutily část obcí komunikovat častěji a některé motivovaly si podobnou službu zřídit. Automatická komunikace funguje nejen od obcí směrem k občanům, ale i v rámci organizací.
„Při výjezdu jsou zásadní vteřiny. Volat každému hasiči jednotlivě je vzhledem k okolnostem v podstatě nereálné. Tímto způsobem získám časovou výhodu a vím, že se zpráva dostane ke všem členům týmu,“ vysvětluje velitel dobrovolných hasičů z Brna – Králova Pole Jan Šrůtek.
Stačí počítač s internetem
Zapomínat nelze ani na ekonomickou stránku věci. Spustit v obci systém informování občanů hlasovými či textovými zprávami není nic složitého. Stačí k tomu počítač s připojením k internetu.
Cena za vybudování a provoz obecního rozhlasu je přitom výrazně vyšší. U středně velkého města jde jen v případě renovace staršího instalovaného systému o investici v řádu stovek tisíc korun, při použití pokročilejších technologií a nutnosti stavebních prací se lze dostat i přes milion. Ak tomu je nutné připočítat náklady na údržbu.
V případě mobilního rozhlasu náklady závisejí na velikosti obce a zvoleném tarifu. Poplatky se pohybují v řádech stokorun až po několik tisíc korun měsíčně, z kterých se následně hradí provolané minuty nebo odeslané SMS. Lze se dostat i na ceny pod dvě koruny za minutu automatizovaného hovoru, pod jednu korunu za hromadnou SMS a jednotky haléřů za e-mail.
„Telefonní hovor je i v současné době nezastupitelný komunikační kanál. Reaktivita na telefonát je vysoká, stejně tak vnímaná důvěryhodnost sdělení, pokud je relevantní,“ vysvětluje efektivitu hlasové komunikace Ondřej Švrček, ředitel společnosti Neogenia, která je jednou z firem provozujících automatizované služby.
Hlasové zprávy mají potenciál i pro komerční účely jako doplněk marketingové komunikace. Některé firmy už je tak i využívají. Patrně nejznámějším příkladem jsou mobilní operátoři, kteří tímto způsobem informují zákazníky třeba o nezaplaceném účtu. Kromě toho je využívají například obchody k propagaci novinek a akcí, fankluby při pozvánkách na zápasy či školy k informování rodičů o třídních schůzkách.