„Úroveň české minimální mzdy je v EU jedna z nejnižších. Ekonomika, která je na 90 procentech průměru Evropské unie, si nezaslouží tak nízkou minimální mzdu,“ uvedl Středula. Podle něj firmy či instituce v Česku přidání o 1650 korun „zvládnou a utáhnou“.
Minimální mzdu, kterou pobírá asi 150 000 lidí, zvyšuje vláda svým nařízením. V posledních letech to dělá každoročně vždy od ledna. Od roku 2014 do letoška se nejnižší výdělek zvedl o 4850 korun, tedy zhruba o 60 procent. Rostl tak výrazně rychleji než ostatní mzdy.
S nejnižším výdělkem se upravuje i zaručená mzda. Představuje nejnižší odměnu, na kterou má pracovník podle odbornosti a složitosti práce nárok. Letos se pohybuje mezi 13 350 a 26 700 korun. Podle požadavku odborů by měla od ledna činit 15 000 až 30 000 korun.
Odbory poukazují na to, že čistý nejnižší výdělek je v Česku dlouhodobě pod hranicí příjmové chudoby pro samotného dospělého. Kritizují také to, že se české mzdy a platy k příjmům ve starých unijních státech nepřibližují. „V době nejnižší nezaměstnanosti je důvod, aby mzdy významně rostly. Pomůže to kupní síle, pomůže to malým a středním podnikům, pomůže to i tomu, že český občan bude věřit v budoucnost,“ je přesvědčen Středula. Podle něj přidání firmám pomůže si pracovníky udržet.
Premiér Andrej Babiš (ANO) před několika dny řekl, že takový růst mezd jako v minulých letech kvůli zpomalování ekonomiky neočekává. Český statistický úřad před týdnem po měsíci snížil meziroční loňský růst hrubého domácího produktu (HDP) ze tří procent na 2,9 procenta. Ministerstvo financí pro letošek původně českému hospodářství předpovídalo růst o 2,9 procenta, koncem ledna odhad upravilo na 2,5 procenta. Nezaměstnanost by měla být dál velmi nízká, a to průměrně 2,2 procenta. Inflace by měla dosahovat 2,1 procenta. Mzdy by se mohly zvednout podle predikcí nominálně téměř o osm procent.
