Norma měla původně začít platit na konci letošního roku, platnost se nyní odkládá až na konec příštího. Odpůrci poukazovali zejména na to, že některé mechanismy, které nařízení zavádí, nejsou dostatečně připravené. Podle mnoha firem norma rovněž přinášela nové byrokratické povinnosti a mohla by vést ke zvýšení cen. Toho se obávají především dovozci některých surovin.
Hlasování v Evropském parlamentu v Bruselu doprovázely problémy s hlasovacími zařízeními, někteří z europoslanců se tak museli přesouvat na jiná místa k sezení v sále, aby mohli hlasovat a celý proces se prodlužoval.
Potravinářská komora ČR pak uvedla, že nešlo ještě o finální hlasování o odkladu. „Přestože europoslanci dnes schválili 12měsíční odklad, bohužel k původnímu návrhu Evropské komise připojili pozměňovací návrhy, což znamená, že novela nevstoupí v platnost okamžitě a není zřejmé, jestli se odklad účinnosti podaří schválit včas,“ napsal iDNES.cz mluvčí komory Marek Zemánek.
Parlament tak bude muset jednat s Evropskou komisí a Radou, aby došlo k přijetí pozměňovacích návrhů. „Dokud nebudou uzavřena jednání, zůstává původní termín (30. prosince 2024), od kdy musejí firmy plnit povinnosti, zejména provádět náležitou péči a vydávat příslušná prohlášení,“ dodal.
Tři směry připomínek
Cílem nařízení, které Evropský parlament přijal již 19. dubna 2023, je bojovat proti změně klimatu a ztrátě biologické rozmanitosti prevencí odlesňování souvisejícího se spotřebou produktů z dobytka, kakaa, kávy, palmového oleje, sóji, dřeva, kaučuku, dřevěného uhlí a tištěného papíru v EU. Nařízení vstoupilo v platnost loni 29. června. Velké a střední firmy měly plnit požadavky nařízení od letošního 30. prosince, malé firmy a mikropodniky od 30. června 2025.
Obecně šly připomínky třemi směry. Jedním byly výtky k nadměrné byrokracii, která přibude evropským farmářům a zpracovatelům. Budou totiž muset prokazovat, že ani oni nevykáceli lesy kvůli chovu skotu nebo nenechali vykácená místa bez další obnovy pro výrobu papíru. Dlouhodobě ale plochy lesů v EU i v ČR rostou, mnozí to proto označovali za naprostou zbytečnost, která se do předpisu dostala jenom proto, aby byly podmínky stejné pro státy s deštnými pralesy i pro EU.
Druhým pak absolutní nepřipravenost samotné EU, která měla dodat softwarové systémy, kam se budou informace zadávat. Ani necelé tři měsíce před spuštěním nebyly hotové, počítalo se s jejich spouštěním na poslední chvíli. Poslední část výtek pak směřuje k tomu, že není jasné, jak přesně budou kontroly odlesněných nebo neodlesněných částí v Africe nebo v Latinské Americe vypadat.
Například menší kavárníci mají obavy, jestli budou moci ještě brát kávu z menších farem, ve kterých se ale schází kávová zrna od většího počtu producentů. Podmínkou dokazování totiž může být i přesná geolokace pomocí GPS, což si mnozí v tamních podmínkách nedokážou představit. O odklad žádal i český ministr zemědělství Marek Výborný.
V reakci na tyto obavy navrhla Evropská komise odložit datum použitelnosti nařízení o odlesňování o jeden rok. „Nezákonné odlesňování po celém světě je potřeba zastavit, nicméně nesmí to znamenat další nadměrnou byrokracii pro evropské zemědělce, podniky nebo mezinárodní obchodní partnery,“ uvedla k tomu největší skupina v EP, frakce Evropské lidové strany (EPP).
