Od letošního roku až do roku 2026 platí, že si podnikatelé mohou při koupi služebního vozu z jeho ceny odečíst daň z přidané hodnoty pouze do částky dvou milionů korun. Opatření bylo součástí konsolidačního balíčku, který měl pomoct dostat veřejné rozpočty do lepší kondice.
„Hlavním důvodem jsou časté situace, kdy si podnikatelé pořizují luxusní vozy k soukromému užívání, a tak se vytrácí původní záměr daňového zvýhodnění nákupu automobilů takzvaně na firmu. Například v roce 2020 bylo 96 ze 101 nově registrovaných Ferrari v Česku registrováno na firmu. Fakticky jde o částečný návrat před rok 2007, kdy platilo v zákoně o dani z příjmů pro odpisování automobilů ze základu daně omezení ve výši 1,5 milionu korun,“ vysvětlovala loni ministerstvo financí, proč tuto položku, která si vysloužila přezdívku „lex Ferrari“, do konsolidačního balíčku přidalo.
Stovky milionů ročně
Nyní ale Poslanecká sněmovna ve třetím čtení schválila novelu zákona o dani z přidané hodnoty, která toto omezení zcela zruší od ledna 2027. Systém se tak vrací k úpravě před rokem 2024, kdy žádné omezení neplatilo.
Redakce iDNES.cz se obrátila na resort financí s žádostí o vysvětlení. Mluvčí resortu Stefan Fous vysvětlil, že Česká republika mohla odpočet DPH na koupi služebního vozu limitovat díky tomu, že si od začátku letošního roku až do konce roku 2026 vyjednala výjimku z evropské směrnice.
„Bude na nové politické reprezentaci, zda se rozhodne znovu požádat výbor pro DPH o aplikaci této výjimky i po 1. lednu 2027,“ vysvětlil pro iDNES.cz Fous. Podle odhadů resortu financí vynáší omezení limitu pro odpočet DPH státní kase řádově stovky milionů korun ročně.
Nové limity i změna pro malé podniky
Novela zákona o DPH mění také řadu dalších věcí. Například od 1. ledna 2025 se bude obrat pro registraci k DPH počítat za kalendářní rok, přičemž budou stanoveny dva registrační limity. „První limit zůstává na částce 2 miliony korun, při jehož překročení dochází ke vzniku plátcovství až od 1. ledna následujícího roku. Druhý limit je harmonizovaný v rámci celé EU a je nastaven na částku 2 536 500 korun, což je ekvivalent 100 tisíc eur, u kterého vzniká plátcovství k DPH již následující den po jeho překročení,“ vysvětluje Michael Pleva, odborník na DPH z poradenské společnosti Rödl & Partner.
Do konce roku 2024 platí, že si firmy musí hlídat, zda jejich obrat za dvanáct předcházejících kalendářních měsíců nepřekročil dva miliony korun. „Při překročení obratu se takový subjekt stal plátcem DPH, a to od prvního dne druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém obrat překročil,“ dodal Pleva.
Novela také zavádí zvláštní režim pro takzvané malé podniky. Ten zcela osvobodí od placení DPH v České republice subjekty z jiných členských států Evropské unie, které se do tohoto režimu registrují a zároveň jejich roční obrat nepřekročí částku 100 tisíc eur.
„V praxi to bude znamenat, že drobní podnikatelé budou moci uskutečňovat zdanitelné prodeje na území České republiky, aniž by se zde museli registrovat k DPH,“ vysvětluje Pleva s tím, že změna vyplývá ze směrnice EU, takže podmínky budou platit i pro české podnikatele obdobně po celé unii.
„Základním předpokladem je registrace do režimu pro malé podniky v tuzemsku a nepřekročení ročního obratu 2 536 500 korun. Při splnění těchto a dalších podmínek stanovených jednotlivými státy se nebudou muset čeští plátci registrovat k DPH v zahraničí, jak tomu bylo doposud, což lze vnímat jako velmi pozitivní změnu usnadňující mezinárodní podnikatelské aktivity,“ uzavírá daňový odborník.
