Nyní ale přišel s konkurenční představou maďarský premiér Viktor Orbán během jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Jedno je téměř jisté – bude nutné vybudovat potrubí do Evropy z Turecka, přes které zřejmě budou stále více přepravovat plyn jak Rusové, tak další země z oblasti Kaspického moře a Blízkého východu. Zatímco Eustream chce vést nový plynovod Eastring přes Bulharsko a Rumunsko na Slovensko – s faktickým napojením také na Česko, maďarský premiér mluvil o úplně jiné trase.
Plyn z Ruska může zlevnit až o 35 procent. I pro české domácnosti? |
„Pro Maďarsko by byla dobrá taková investice, díky níž by plyn tekl přes Řecko, Makedonii a Srbsko do Maďarska,“ prohlásil Orbán po jednání s Putinem.
Pokud by maďarský plán uspěl, byla by to špatná zpráva pro Eustream jako provozovatele slovenských plynovodů, mohl by přijít o zajímavý byznys. Eurstream je přitom naprosto klíčovým aktivem Energetického a průmyslového holdingu (EPH), který v této společnosti ovládá necelou polovinu a právě manažerskou kontrolu.
Za holdingem EPH stojí kromě Křetínského také podnikatel Patrik Tkáč a finanční skupina J&T. Zbytek Eustreamu patří slovenskému státu. Vyjednavačem Eustreamu pro Eastring je pak Křetínského spolupracovník a bývalý český premiér Mirek Topolánek.
Jsou to konkurenční projekty
„Jde o dva konkurenční projekty plynovodů,“ potvrzuje v této souvislosti maďarské vnímání situace tamní odborník na Rusko Gábor Stier. Budapešť podle něj dává přednost plánu, o kterém mluvil Orbán a který se zjevně líbí také Rusku. Zřejmě také proto, že ze strany Atén, Skopje, Bělehradu a Budapešti dnes Rusové cítí větší vstřícnost než u jiných Evropanů.
Podle ruského serveru Gazeta. ru je maďarská podpora nového plynovodu výsledkem kompromisu. Rusové totiž Budapešti „odpustili“ platby za objednaný, ale neodebraný plyn, za který by podle platného kontraktu měli Maďaři tak jako tak zaplatit. Kreml souhlasil, že bude možné tuto surovinu odebrat později.
ČTĚTE TAKÉ: |
Gábor Stier má pro maďarskou ostražitost vůči projektu Eastring ještě jedno vysvětlení. Budapešť podle něj v této oblasti příliš nedůvěřuje firmám, které řídí soukromí vlastníci. A takovou firmou Eustream pochopitelně je.
Otázkou ale zůstává, zda je Orbánem ohlášená varianta reálná. Zapojí se do projektu bankrotující Řecko nebo zadlužené Srbsko?
Podle skeptiků ve skutečnosti tyto země nejsou schopny nové potrubí financovat. Akdyby peníze poskytl Gazprom, je i podle Stiera pravděpodobné, že projekt znovu narazí na odpor Bruselu jako v případě South Streamu. Nemluvě o tom, že Srbsko a Makedonie ani v EU nejsou.
Proti tomu má projekt Eastring v tomto ohledu jasnou výhodu – jako „neruský“ projekt je už předem koncipován nejen pro případné dodávky ruského plynu, ale i plynu z jiných asijských oblastí. A také pro přepravu plynu třeba z Německa na Balkán, což by znamenalo zajímavý byznys i pro českého operátora Net4Gas.
Důležitá „maďarská karta“
Také náklady Eastringu by měly být nižší – kolem jedné miliardy eur, protože primárně jde o propojení již existujících plynovodů. Eastring má zkrátka větší šanci na získání financí z Bruselu.
I kdyby ale Eastring vítězil nad Orbánovou alternativou ve všech směrech, „maďarská karta“ bude mít stále velký význam. Otázkou totiž zůstává, kudy by vedl Eastring ze slovenské křižovatky ve Velkých Kapušanech do Rumunska.
Ve hře jsou dvě varianty – již existující propojení plynovodů přes Ukrajinu, nebo nová spojka přes Maďarsko. A je jasné, že potenciální evropští partneři Eustreamu budou dávat přednost Maďarsku jako zemi EU s vyšší úrovní vymahatelnosti práva.
„Jednáme se všemi potenciálními partnery, Tureckem počínaje, včetně Bulharska, Rumunska i Maďarska,“ říká šéf Eustreamu Tomáš Mareček. Snahu přesvědčit i Budapešť zjevně nevzdávají ani Křetínského spolupracovníci.