Za jediný rok, od loňského října, přibylo na tomto dlužním účtu 58 miliard. Z celkové částky dluží české domácnosti 1083 miliard bankám, zbytek si napůjčovaly od nebankovních institucí. Největší část dluhu představují úvěry na bydlení, za kterými následují spotřebitelské úvěry.
Rozumné zadlužování
Česká republika v zadluženosti domácností zdatně dohání západní Evropu, struktura dluhu je ale jiná - ve srovnání se zeměmi eurozóny tyto finanční služby u nás využívá poloviční procento populace. Trend nárůstu zadlužování stále pokračuje, i když už ne s takovou rychlostí jako dříve. Otázkou ovšem zůstává, jestli to je, nebo není dobře. Ani ekonomové nejsou v názoru na tento jev jednotní.
„Obecně lze konstatovat, že zadlužování domácností není a priori nic špatného, nicméně je důležité, aby se jednalo o takzvané rozumné zadlužování,“ tvrdí Petr Teplý ve své studii k Navigátoru bezpečného úvěru. Rozumné zadlužení je takové, kdy si dlužník uvědomuje, jaké důsledky mu přinese splácení dluhu, a pro půjčku se rozhodne až po zvážení těchto důsledků.
K TÉMATU: |
Reálně si ale právě rizika spojená s půjčkami často lidé ani neuvědomují. Na vině je zejména nízká finanční gramotnost a způsob, jakým je půjčování peněz prezentováno. Věřitelé je často komunikují jako záležitost snadnou, bezstarostnou a zcela samozřejmou.
Dluhové pasti
Zvyšování zadlužení domácností tak sebou nese i nárůst počtu lidí, kteří se ocitli v dluhové pasti. To dokládá i neustále se zvyšující počet půjček, které lidi nedokážou splácet, takzvaných úvěrů v selhání. V září 2011 Češi nedokázali splácet půjčky v hodnotě 24,1 miliardy korun, a to je řeč pouze o spotřebitelských úvěrech. Hranici 10 miliard tento dluh poprvé překročil v roce 2007.
„Objem úvěrů v selhání se zvyšuje i nadále, byť podstatně menším tempem než v průběhu let 2009-2010,“ tvrdí Jan Matoušek, náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace. „Tento pozitivní vývoj je dán především ekonomickým oživením v letech 2010 a 2011.“ Jako další důležitý činitel tohoto vývoje jmenuje pozornost nebankovních institucí, které si dokázaly v letošním roce lépe ohlídat splácení jimi poskytnutých úvěrů. „Je ale otázkou, jak se bude situace vyvíjet dál, zejména v souvislosti se zhoršováním ekonomických výhledů v Evropě,“ dodává Matoušek.
Neschopnost splácet své závazky úzce souvisí s rostoucím počtem lidí, kteří se dostali do úpadku nebo bankrotu. V roce 2008 bylo podáno 1936 návrhů na úpadek fyzických osob, v roce 2009 více než dvojnásobek, 4237 návrhů a loni více než pětinásobek ve srovnání s rokem 2008 - celých 10 559 návrhů. A je více než jisté, že letos bude toto číslo ještě mnohem vyšší, jenom v říjnu se vydalo více než 1500 insolventních návrhů.
Stále více lidí také žádá o oddlužení. Jenže právě tento institut je často zneužíván pochybnými společnostmi, a představuje tedy další past pro dlužníka. Tyto společnosti v lepším případě závazky dlužníkovi pouze rozloží do delšího časového období, přičemž částku, kterou je třeba splatit, dále zvýší o poplatky, které si za pomoc naúčtují.
Začarovaný kruh
Rostoucí zadluženost i neschopnost splácet má za následek mnohem větší ostražitost u bank, které poskytují nejbezpečnější úvěry. Z toho logicky vyplývá, že odmítnou mnohem více zájemců o půjčku. Oficiálně ale žádnou změnu nepřiznávají. „Banky pečlivě zkoumají bonitu klientů jak v době krizové, tak v době hospodářského boomu, byť k určitému zpřísnění standardů, jako jsou požadavky zajištění, ručení a podobně, během krize bezpochyby došlo,“ říká Jan Matoušek.
Například Česká spořitelna tvrdí, že pokud klient neprojde důkladným hodnocením, které má posoudit, jestli je, či není schopen požadovaný úvěr splácet, nabídne mu nižší než žádanou částku, případně prodlouženou doby splácení. Odmítá ale, že by používala nějaký model klienta, kterému peníze nepůjčí.
„Nelze obecně definovat skupinu obyvatel, které bychom finanční prostředky nepůjčili,“ říká Petr Podzimek z tiskového oddělení České spořitelny. Přesto tu taková skupina lidí existuje, kde jinde by lovili predátoři, jak označuje Navigátor bezpečného úvěru společnosti i jednotlivce, kteří půjčují peníze za nejasných podmínek a jejich skutečným zájmem je získat majetek dlužníka.
ČTĚTE TAKÉ: |
Například ČSOB je mnohem jasnější. „Nepůjčujeme například nezaměstnaným, takový klient totiž nemůže doložit svou schopnost splácet,“ upřesňuje Pavla Hávová, mluvčí ČSOB.
Lidem, kteří jsou ve finanční tísni a potřebují získat úvěr a přitom jsou odmítání jak v bankách, tak u zavedených nebankovních poskytovatelů úvěru, lze doporučit jediné: pokud už se obrátíte na společnost, jejíž kredit není zrovna jistý, důkladně si prostudujte podmínky, za jakých je vám společnost ochotná půjčit. A pokud si nejste čímkoli jistí, obraťte se před podpisem raději na některou z neziskových organizací, které lidem ve finanční tísni pomáhají. Kromě toho, že některé pochybné společnosti nebo jedince přímo znají, dokážou i kvalifikovaně pomoci.
