LN Jak je to momentálně se státní pomocí ekonomice? Slib byl přes bilion korun, podle organizace Hlídač státu šlo ale do ekonomiky jen asi 100 miliard. Podle dalšího odhadu je to 170 miliard. Není to málo?
Číslo 170 miliard je přesnější. Bilion korun – což je mimochodem přibližně suma, jakou vynakládá třeba Švédsko či Rakousko – je rámec, který se bude naplňovat v průběhu měsíců, roku či dvou. Některé věci, třeba záruky, se nepočítají okamžitě. Nevíme, kolik úvěrů z jednotlivých programů naberou firmy, to uvidíme až za čas.
Zlevníme naftu, prozradil Havlíček. Stát chce pomoci dopravcům, potěší ale všechny řidiče dieselů |
LN Ano, ale přesto není to málo? Ekonomové tvrdili, že je třeba dostat peníze do hospodářství rychle.
Ano, ale je třeba si uvědomit, že my můžeme dát do oběhu jen tolik peněz, o kolik si lidé a firmy požádají. Je samozřejmě fér říci, za jak dlouho to někdo dostane, když zažádá, ale když si nezažádá, není jak mu to vyplácet.
LN Zpočátku ale byly žádosti o pomoc složité a bylo téměř nemožné je správně vyplnit, pak někteří podnikatelé dostali pomoc dost pozdě a teď jsou tu stesky, že firmy téměř nedostávají úvěry, které stát podporuje zárukami…
Musíme rozlišovat jednotlivé věci. Jednoduché věci, co šly dělat rychle, jsme dělali rychle, například tak zvaná pětadvacítka, tedy podpora pro živnostníky, nebo ošetřovné. Něco jiného jsou složitější úvěry a záruky. Státní Českomoravská záruční a rozvojová banka (ČMZRB), která v normálních dobách rozdělovala 1–1,5 miliardy korun měsíčně, najednou rozdělovala pomoc v desetinásobné hodnotě.
Posílili jsme ji o 120 lidí. Nakonec rozdělila všechno, ano, bylo to o tři týdny, o měsíc později, než mělo být, ale rozdělila vše. Přitom tam chodily od firem i úplné nesmysly. Nyní máme program Covid III, což jsou záruky za úvěry, a ten dělají komerční banky. Rozdělují úvěry, které z 90 procent garantuje stát.
Schodek rozpočtu bude vysoký i příští rok. Zvýšení daní není v plánu, slibuje Schillerová |
LN Říkáte, že se rozdělilo ze státní pomoci tak málo, protože lidé a firmy nežádali tolik, kolik jste očekávali?
Já bych spíše řekl, že těch 170 rozdělených miliard není číslo, které bychom nečekali. Jsme zhruba čtyři měsíce od vypuknutí koronakrize a v ekonomických problémech jsme teprve na začátku. Peníze nemohou být vyčerpány za dva či tři měsíce. Například program záruk je na dva roky a musíme mít kam sáhnout. Zvýšili jsme také investice, což pomůže ekonomice i jednotlivým firmám. Inženýrské stavitelství v EU klesá, u nás roste, za květen dvě procenta. Staví se silnice a dálnice, to na sebe váže průmysl, zaměstnanost, řemesla.
LN Takže ČMZRB, kterou řídí hlavně ministerstvo průmyslu, udělala vše dobře a vše je v pořádku?
ČMZRB je pod třemi ministerstvy a nemohla pracovat rychleji. Není v ní problém, byť ji časem chceme změnit v národní rozvojovou a investiční banku, která se bude zabývat i investičním rozvojem. Banka musela v několika programech pomoci postupovat podle starých předpandemických pravidel, takže to bylo obtížnější. Teď máme nový zákon a na jeho základě vznikl program Covid III. O úvěrech rozhodují komerční banky, ne ČMZRB. ČMZRB nasbírala v předchozích programech Covid I a II žádosti za asi 18 miliard korun a 95 procent je vyřízeno.
LN Podle posledních dat bylo v programu Covid III jen 349 žádostí v objemu 1,21 miliardy korun, čerpáno bylo téměř 685 milionů korun úvěrů. Je to asi 0,14 procenta z možné maximální pomoci. Není to málo?
Je to na komerčních bankách. Stát poskytl 90 procent záruky u většiny firem. Co máme udělat víc? Banky by měly peníze půjčovat, ale my jim to nemůžeme nařídit. Ovšem musí tam být žádosti firem, které projdou hodnocením banky. Firma musí prokázat, že tady bude ještě za pár let a bude schopna půjčku splácet.
LN Funguje to tedy tak, jak má?
Netvrdím, že u prvních programů, tedy Covid I a Covid II, nebyl problém s rychlostí. Ale jinak to nešlo. S Covidem III je to jinak.
S dalším zabržďováním ekonomiky se ani v případě druhé vlny koronaviru nepočítá, řekla Schillerová |
LN Je tu ještě program Covid Plus, tedy půjčky se státní zárukou pro firmy nad 250 zaměstnanců. Byl rozšířen i na dopravu a cestovní ruch. Jsou tam už nějaké žádosti? Mluvilo se o společnosti Smartwings a majitel firem Student Agency a RegioJetu Radim Jančura řekl, že je na tom dobře, ale že si o úvěr také požádá.
Už před rozšířením na dopravu a cestovní ruch tam byly nějaké žádosti. Jako stát už do toho nevstupujeme, chtěl jsem jen, aby i dopravci a firmy z cestovního ruchu měli stejné podmínky jako třeba průmyslové společnosti. Jsem totiž rovněž ministr pro dopravu. Zažádat si může jakákoliv firma, není to ale primárně pro podniky, které jsou na tom špatně. I firmy, jež jsou na tom dobře, ale nezískaly by normálně v bance úvěr, protože nemají čím se za něj zaručit, se mohou programu zúčastnit. O co má společnost lepší výsledky, o to má větší šanci získat úvěr.
LN Co je tedy cílem? Záchrana firem, nebo jejich rozvoj?
Je to program, jenž má nějaké podmínky. Nechceme financovat jen firmy, které mají problém, ale je to i pro firmy, které jsou na tom dobře. V krizi, jako je nyní, jsou banky přísnější a hledají na úvěry firmám nějaké dodatečné záruky. Ty poskytuje stát. Tak je to ve všech zemích.
LN Ministryně financí Alena Schillerová prohlásila, že z krize se proinvestujeme. Máte podstatnou část investic na starosti. Kolik investic je připraveno a co strategického za ně pořídíte. Plánujete třeba propojení země dálnicemi a rychlovlaky tak, aby se lidé mohli odkudkoliv kamkoliv rychle dostat za prací?
Máme dokonce i tohle. Ale musíme rozlišovat střednědobé investice, jako jsou vysokorychlostní železnice, a na druhé straně předpřipravené investice. Střednědobé a dlouhodobé investice nám nepomohou v době krize, připravené projekty ano. Tady jen letos proinvestujeme 125 miliard korun. Potřebujeme rychle investovat. Samozřejmě, snažíme se, aby i tyto investice měly nějakou štábní kulturu, aby na sebe projekty navazovaly a mířily někam, kam se potřebujeme dostat.
LN Vypadá to spíš jako záplatování děr než velký plán do budoucna.
Proč záplatování? Podívejte se třeba na modernizaci železničních přejezdů, kde se plánovalo udělat jich pět set za deset let, a my jsme to urychlili na dva roky. Je to záplatování? Nebo urychlení stavby dálnice směrem na Polsko.
LN Směřoval jsem k tomu, zda máte v plánu velké investice, které se odrazí pak ve zvýšení výkonnosti české ekonomiky a tak se vlastně zaplatí. To asi rekonstrukce přejezdů není…
Ne každá investice má ekonomický charakter. Některé ale ano, jako je třeba urychlení výstavby dálnice D6 a tak dále. Ale podívejte se na nedávnou nehodu vlaků u Perninku. Tady jde o bezpečnost. Dnes mi říkají, kdybyste tam tenkrát investovali, nestalo by se to.
LN Rád bych ale věděl, kolik jsme schopni proinvestovat jako stát, kolik vaše resorty a co z těch investic republika bude mít. Máme schodek rozpočtu půl bilionu korun a bylo by nejlepší „zaplatit“ aspoň část z něj z těchto investic, z toho, jak investice podpoří ekonomický růst.
Ano, ale výsledky investic do dopravní infrastruktury jsou součtem několika faktorů: ekonomické návratnosti třeba z toho, že lidé jezdí snadněji do práce a firmy díky lepší dopravě víc investují, bezpečnosti a také komfortu cestování. Musíme to dělat ze všech úhlů pohledu, musíme investovat nejen do staveb, ale i třeba oprav silnic. My to máme v balíku modernizace a investice, ale nemusí se z toho nutně stavět to nejrychlejší a nejnovější.
LN Jak to tedy vypadá s objemem investic a kolik je připraveno?
Máme investice do dopravy a hned na druhém místě po dopravě je v investicích energetika. Řádově investujeme ročně pět až šest miliard korun třeba jen do přenosové soustavy. Je to základ fungování dodávek elektřiny a je to klíčové pro průmysl i domácnosti. Pak chceme mobilizovat k investicím soukromé firmy.
Udělat nové investiční pobídky, protože už to není jako před krizí, kdy nám sem investoři chodili sami i bez pobídek. Chceme připravit státní schémata záruk za investiční úvěry, zjednodušit pro některé typy investic – jedno jestli domácích, nebo zahraničních – i odpisy. Hodláme ještě víc podpořit investice do vědy a do vývoje.
LN Proč není větší důraz na vědu a vývoj teď? Zatím jsme mluvili hlavně o investicích typu „beton a cihly“.
Když například stavím železnici a moderní přejezd, není to beton. Jsou to hmotná aktiva a jde tam ze státního rozpočtu 200 miliard. Dalších 50 miliard jde do vědy a výzkumu. Minulý rok tam šla celkově téměř dvě procenta HDP, což je evropský průměr. Ano, je tu Izrael nebo Jižní Korea, které mají o procentní bod více. Je ale třeba, aby výzkum a vývoj byl kvalitní, a my se snažíme rozlišit kvalitní a nekvalitní projekty a instituce.
LN Pokud jde o podporu ekonomiky, je tu i možnost snižování daní. Třeba DPH jako v Německu. Počítá se s tím?
Tady je tendence sledovat, co udělali v zahraničí, vytáhnout si z toho ta nejlepší opatření a pak se ptát, proč jste neudělali tohle nebo tohle. Německo šlo cestou všeobecného snížení daní, my cestou snížení daní v jednotlivých sektorech. Chceme k tomu přistupovat individuálně, nikoliv plošným systémem.
Budeme se věnovat více postiženým sektorům a těm pomáhat. Například se snížilo DPH u ubytování, protože cestovní ruch byl uzavřením ekonomiky vážně postižen. Nyní navrhujeme snížení spotřební daně na naftu. Je to zcela zásadní věc pro české dopravce, kamioňáky, kteří už nejsou schopni konkurovat Polákům.
LN O kolik by to mělo být a odkdy?
Připravuji po dohodě s premiérem a ministryní financí Alenou Schillerovou snížení spotřební daně z nafty maximálně o pětinu. Dovedu si ale představit, že by to mohlo být i méně, třeba desetina. Do parlamentu by to mělo jít v rámci daňového balíčku na podzim a levnější nafta by mohla být od začátku příštího roku nebo o trochu později.
LN Jak plánujete pokračovat s programem Antivirus, tedy podporou firmám na výplaty zaměstnanců, kteří zcela nebo částečně nepracují? Program končí na podzim, stejně jako omezení bankrotů či moratorium na splácení některých úvěrů.
Po okamžité podpoře ekonomiky přistupujeme k dlouhodobým opatřením. Jedním z nich je udržení pracovního trhu a tím i poptávky. Lidé budou utrácet, když budou mít přiměřeně jistou práci. Já a další členové vlády za ANO se kloníme k tomu, aby se program Antivirus postupně změnil na klasický kurzarbeit. Aby se nedávaly peníze lidem, kteří jsou stále doma, ale lidem, kteří například pracují tři dni v týdnu. Aby šlo o pobídku, aby lidé více pracovali. Uvidíme, kdy to zavedeme, záleží na ekonomických číslech. Moratorium na splátky a omezení bankrotů už bychom neměli dál prodlužovat. Firmy si musí víc pomáhat samy a stát jim s tím bude pomáhat.
LN Jak vidíte budoucí vývoj, čeká nás krátká a hluboká krize, nebo dlouhá a ne tak hluboká?
Nevíme, co bude. Jsme navíc silně proexportní ekonomikou a Česko těžko zvýší poptávku po autech nebo strojírenských výrobcích v zahraničí. Záleží na tom, jak se vzpamatuje sedm zemí – Německo, Polsko, Francie, Velká Británie, Slovensko, Rakousko a Itálie –, kam směřuje většina našeho exportu. Nebude to krátké. Ještě za rok, za dva budou firmy rády, že budou mít úvěry se stáními zárukami, protože trh stále nebude v kondici jako před krizí.