„S obrovskými dodatečnými investicemi se musí potýkat nejen obchodníci ale i výrobci. Týkají se třeba logistiky a etiket. Tyto dodatečné náklady se přidávají ke zhruba 350 milionům eur (asi 8,8 miliard korun), se kterým se musí vyrovnávat rakouský maloobchod,“ uvádí pro rakouský sever Kurier Günter Thumser.
Thumser doplňuje, že i bez povinného zálohování si Rakousko dlouhodobě stálo v míře recyklaci PET lahví a hliníkových plechovek velmi solidně. Poslední celorakouská data hovoří o 80procentní míře recyklace.
Šlo to i bez zálohování, říká Thumser
Ani tato poslední zjištěná hodnota ale stále nesplňovala pravidla Evropské unie, které hovoří dokonce o 90 procentech. Günter Thumser ale k tomu říká, že i ta hranice byla pro Rakousko splnitelná. Stačilo podle něj investovat několik jednotek milionů eur do modernizace třídících linek.
„Odmítám srovnání situace v Rakousku s Rumunskem či dalšími evropskými zeměmi, kde povinné zálohování vzniklo hlavně proto, že chyběly funkční alternativy. Rakousko povinný systém zálohování nápojových PET lahví a hliníkových plechovek nepotřebovalo,“ podotýká Thumser.
Rakouští zákazníci od nového roku v případě PET lahví a hliníkových plechovek při nákupu platí zálohu 25 centů, v přepočtu tedy asi šest korun. Důležité mimo jiné je, že lahve a plechovky se nesmí zmačkat nebo sešlápnout, jinak je automat nepřijme. Stroj z nich musí nejprve přečíst čárový kód, teprve pak je sám slisuje.
Jen další regulace z Bruselu
Günter Thumser si všímá i možných ideologických a politických aspektů, které se zavedením záloh souvisely. Právě ideologie a politika tak podle něj převýšily skutečné praktické přínosy. „Jde o další regulaci z Bruselu, která připomíná spíše plánovanou ekonomiku než tržní přístup,“ nelíbí se novinka odborníkovi s tím, že to není ku prospěchu spotřebitelů ani životního prostředí.
Thumser ale politiku Evropské unie kritizuje i v dalších aspektech. Podle něj totiž unijní byrokraté velmi citelně a nepřiměřeně zasahují do podnikání. „Jen směrnice o obalech má 33 stran. Je to neúnosné. Za posledních pět let přibylo v Evropské unii 13 tisíc nových regulací. Přitom třeba v USA jich bylo jen okolo 3 500,“ podotýká s tím, že nové regulace z jeho pohledu nepřináší žádnou hodnotu.
Podobný názor má i Josef Braunshofer, který rovněž působí v rakouském Sdružení pro značkové výrobky. „Situace je už neúnosná. Měli bychom se možná nejrychleji zaměřit na celkovou debyrokratizaci. V konečném důsledku to odnáší stejně hlavně spotřebitelé,“ říká Braunshofer s tím, že se mu nelíbí ani nové daně či jiné poplatky, které byly na rakouském území v posledních letech zavedeny.
Zálohování se týká i České republiky. Zde by již za několik měsíců Češi mohli začít vracet do obchodů nejen skleněné lahve, ale i ty plastové či plechovky. Stejně jako v Rakousku ale mnozí zálohování odmítají.
