Na přepracovaný a vládou schválený Národní plán obnovy (NPO) se podnikatelská sféra nedívá o moc lépe než na ten předchozí. „NPO měly být peníze určené na restart a udržitelnost ekonomiky. Myslím, že na to ve vládě někteří zapomněli,“ konstatoval prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák.
Vláda schválila Národní plán obnovy s investicemi za 200 miliard korun |
Návrh, který začala vláda zpracovávat loni v létě, se s námitkou, že málo myslí na podnikatele, potýká od samého začátku. Vyčítalo se mu hlavně, že evropské anticovidové peníze, které jsou mimořádné, mají být utraceny za věci, jež se mají financovat ze standardních operačních programů Evropské unie. A že jimi chce vláda řešit vlastní zanedbané problémy.
Miliardové přesuny
NPO, který vláda schválila v pondělí, se od předchozí pracovní verze liší. Po Bruselu chceme i nadále 172 miliard korun nevratných dotací, ale celková částka, s níž se počítá, činí bezmála 200 miliard. Rozdíl mezi 172 a 200 miliardami má být financován zvýhodněnou půjčkou rovněž ze speciálního fondu EU. A také z našich vlastních prostředků.
  |
Došlo i k přesunu peněz mezi jednotlivými projekty a mezi šesti hlavními pilíři plánu, jejichž seznam i procentuální zastoupení vůči celkovému objemu peněz jsou pro všechny země EU předepsané. Vláda přidala 10,7 miliardy korun na projekty k ochraně životního prostředí, naopak ubrala z prostředků na digitální transformaci (119 milionů) a z kapitoly Instituce a regulace a podpora podnikání odebrala tři miliardy.
„Vláda přistoupila k šalamounskému řešení. Na poslední chvíli NPO nafoukla asi o osm miliard a popřeházela položky, aby požadavek Evropské komise naplnila,“ hodnotí na Twitteru ředitelka Hnutí DUHA Anna Kárníková způsob, jakým se vláda vypořádala s obrovským množstvím připomínek, které k návrhu v připomínkovém řízení vznesly podnikatelské sféra, kraje i část státní správy.
K návrhu NPO se sešlo celkem 1 525 připomínek od 70 subjektů. Zabralo to 388 stran. Není bez zajímavosti, že připomínky pršely i z ministerstev, která se na přípravě návrhu NPO přímo podílela. Například resort místního rozvoje podal 151 připomínek, ministerstvo financí 60.
Hospodářská komora ČR (HK ČR) za své členy podala 92 připomínek, k jejich většině však prý nebylo přihlédnuto. „Jednou z našich hlavních výtek k NPO byla poměrně nízká částka směřující do digitální agendy. Pokud jsme slovy vlády ‚The Country For The Future‘, měla by na tuto pro budoucnost klíčovou oblast ekonomického rozvoje více tlačit,“ říká prezident HK ČR Vladimír Dlouhý. Komora si bere na mušku i to, že desítky miliard mají být vynaloženy na projekty, které musí stát uskutečnit tak jako tak a měl by je zaplatit z jiných zdrojů. Nikoliv z NPO.
Ještě není vyhráno
A to ještě vláda z kapitoly digitalizace ubrala. Stejně jako z kapitoly, která se týká finanční podpory podnikatelské sféry. Tato kapitola, do níž patří systémová podpora veřejných investic, nové nástroje na podporu podnikání včetně kapitálového posílení a transformace Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB), zvýšení efektivity výkonu veřejné správy či rozvoj kulturního a kreativního sektoru, vyvolala značnou kritiku i u kreativního průmyslu a krajů. Ty vidí třeba v kulturních akcích velké multiplikační efekty z hlediska svých příjmů.
Další oponentura českého NPO je nyní na Bruselu. A jak upozorňuje hlavní analytička HK ČR Karina Kubelková, v plánu jsou schovány i jiné problémy, které se mohou dodatečně objevit. „Zajímají nás vztahy mezi NPO a ostatními operačními programy. Ty budou známy až v září. Podnikatelé tak nevědí, zda budou jejich projekty s plánovanou účastí evropských peněz vůbec pokryty a kdy. Navíc příprava operačních programů nabírá – právě kvůli přípravě NPO – zpoždění,“ popisuje s tím, že se v NPO velmi pravděpodobně objeví duplicity, či naopak bílá místa, bez jejichž vyplnění návrhy nedávají smysl.
Národní plán obnovy má naspěch. Vláda chce dát miliardy i na stavbu vodíkových čerpacích stanic |
Kubelková, která má srovnání s návrhy NPO dalších členských zemí EU, se obává také toho, že náš plán může narazit u Evropské komise. Česko podle ní – na rozdíl od ostatních zemí – nevěnovalo dostatečnou pozornost analýze toho, zda jsou navrhované projekty v souladu s takzvanou udržitelností, tedy analýze dopadů na různé segmenty ekonomiky i veřejného života.
Komplikovanost je na škodu
Všichni kritici ale vládě přiznávají jedno: vypracování NPO je více než složitý úkol. Kabinet si ovšem tento úkol ještě více zkomplikoval, myslí si člen Národní ekonomické rady vlády a nejvyšší šéf České spořitelny Tomáš Salomon. „Jsem přesvědčen, že ten plán je ohromně složitý, má příliš řádků a vláda si to zbytečně komplikuje. Plán by měl být zjednodušený a inspiraci bychom mohli najít i ve státech kolem nás. Neměli bychom se stydět opisovat. Třeba v Německu,“ uvedl před několika dny v rozhovoru pro Lidovky.cz.
