Ještě v roce 2002 přitom dostávali Češi za hodinu v průměru 80,40 Kč. Vyšší reálný růst měly v EU jen pobaltské státy. Vyplývá to z analýzy Českého statistického úřadu k trhu práce.
V poměru k průměrné hodinové mzdě v Německu, která v posledních třech letech stagnovala, se česká mzda zvýšila na loňských 21 procent z 18 procent v roce 2002. "Těžko můžeme předpokládat, že takové tempo růstu bude trvat věčně. Proto není ani možné přesně říci, kdy bychom se měli dostat na úroveň západoevropských zemí," uvedl na tiskové konferenci ředitel odboru statistiky zaměstnanosti a mezd ČSÚ Dalibor Holý.
Například v Německu je průměrná hodinová mzda 16,18 eura (461 Kč), ve Francii 15,6 (445 Kč) a v Dánsku 21,40 eura (610 Kč). Z analýzy rovněž vyplývá, že po celou dobu existence samostatné České republiky výrazně roste rozdíl mezi mzdami nejlépe a nejhůře odměňovaných.
Nejrychleji rostou mzdy nejvyšších příjmových skupin, naopak nejméně lidem s nízkými mzdami. V roce 1993 činila průměrná mzda 5904 korun, v roce 2005 již 19.024 korun. Reálná mzda rostla po celé období s výjimkou roku 1998. Dvě třetiny lidí pobírají nižší než průměrnou mzdu. Důkazem rostoucího rozdílu je podle studie to, že zatímco reálný nárůst kupní síly byl pro zaměstnance s nižšími příjmy od roku 1988 do roku 2005 zhruba čtvrtinový, u zaměstnance s vysokými příjmy byl poloviční.
Znatelné rozdíly panují v ČR i ve výši průměrné mzdy podle vzdělání. Zatímco průměrná mzda vysokoškoláka loni byla téměř 28.500 korun, člověk se základním vzdělání pobíral necelých 12.700 korun.
"Vzdělání se tedy v české ekonomice vyplatí," komentoval výsledky předseda ČSÚ Jan Fischer. Naopak v případě demografických faktorů, jako například věku či pohlaví, se podle Fischera dramatický nárůst rozdílů neděje.
V poměru k průměrné hodinové mzdě v Německu, která v posledních třech letech stagnovala, se česká mzda zvýšila na loňských 21 procent z 18 procent v roce 2002. "Těžko můžeme předpokládat, že takové tempo růstu bude trvat věčně. Proto není ani možné přesně říci, kdy bychom se měli dostat na úroveň západoevropských zemí," uvedl na tiskové konferenci ředitel odboru statistiky zaměstnanosti a mezd ČSÚ Dalibor Holý.
Například v Německu je průměrná hodinová mzda 16,18 eura (461 Kč), ve Francii 15,6 (445 Kč) a v Dánsku 21,40 eura (610 Kč). Z analýzy rovněž vyplývá, že po celou dobu existence samostatné České republiky výrazně roste rozdíl mezi mzdami nejlépe a nejhůře odměňovaných.
Nejrychleji rostou mzdy nejvyšších příjmových skupin, naopak nejméně lidem s nízkými mzdami. V roce 1993 činila průměrná mzda 5904 korun, v roce 2005 již 19.024 korun. Reálná mzda rostla po celé období s výjimkou roku 1998. Dvě třetiny lidí pobírají nižší než průměrnou mzdu. Důkazem rostoucího rozdílu je podle studie to, že zatímco reálný nárůst kupní síly byl pro zaměstnance s nižšími příjmy od roku 1988 do roku 2005 zhruba čtvrtinový, u zaměstnance s vysokými příjmy byl poloviční.
Znatelné rozdíly panují v ČR i ve výši průměrné mzdy podle vzdělání. Zatímco průměrná mzda vysokoškoláka loni byla téměř 28.500 korun, člověk se základním vzdělání pobíral necelých 12.700 korun.
"Vzdělání se tedy v české ekonomice vyplatí," komentoval výsledky předseda ČSÚ Jan Fischer. Naopak v případě demografických faktorů, jako například věku či pohlaví, se podle Fischera dramatický nárůst rozdílů neděje.
