Do budoucna očekává další nárůst, podle něj mají vinaři i společnost důvěru v obor. Od vstupu ČR do EU byly plochy na minimu v roce 2011, kdy byly o velikosti 17 198 hektarů. „V případě, že se restrukturalizuje nebo vysazuje nová vinice, tak dochází k vyklučení - osázená plocha se zmenší, aby následně narostla,“ vysvětlil svazový prezident.
Od vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Opatření mělo vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly velké nové plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Od roku 2016 se v Česku poprvé mohly rozšířit vinohrady o procento, což se od té doby každoročně opakuje. Letos pěstitelé zažádali o 181,2 hektaru nových vinic, kvóta pro letošní rok byla 181,4 hektaru, uvedl již dříve ÚKZÚZ. Podle Nyitraye jsou kvóty vyčerpané každoročně, což hovoří o zájmu pěstitelů.
Od začátku letošního roku vysadili vinaři 282 hektarů nových vinic. Z toho je plocha bílých moštových odrůd 237 hektarů a plocha modrých je 45 hektarů. V nových výsadbách se stále nejvíc uplatňují odrůdy Pálava (31 ha), Ryzlink rýnský (30 ha), Veltlínské zelené (20 ha) a Ryzlink vlašský (18 ha). Odrůdy Hibernal bylo vysazeno více než 13 ha. Z modrých moštových odrůd se již tradičně vysadilo nejvíce Rulandského modrého - 13 hektarů a Merlotu více než devět hektarů, dodal ústav.
Podle údajů ústavu letos na vinicích hospodaří 16.490 subjektů, což je meziroční snížení o 848. „Údaje mimo jiné naznačují zvyšování koncentrace vinohradnické výroby,“ uzavřela Kršková.
