Společnost THE ve svém tiskovém prohlášení uvedla, že nastavuje neutralizační poplatek v souladu s paragrafem 35e německého zákona o energetickém průmyslu (EnWG). Důvodem je prý zajištění požadavků na úroveň naplnění zásobníků plynu, který je označován jako poplatek za neutralitu skladování plynu. Poplatek se zvyšuje na 2,99 EUR/MWh a to od 1. ledna příštího roku.
Zvýšení poplatků za přepravu plynu v Německu se dovozu do Česka týkat nebude, uvedlo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Aktuální německé opatření by se totiž nemělo vztahovat na plyn, který teče z Německa přes hranice. Ministerstvo nadále počítá s úplným zrušením poplatku od příštího roku. Záleží však na tom, zda Spolkový sněm stihne do konce roku schválit novelu energetického zákona.
„Podle informací MPO je zvýšení poplatků vypočítáváno bez zohlednění objemů na přeshraničních bodech. To znamená, že se zmíněné navýšení poplatku netýká dodávek plynu pro Českou republiku,“ uvedl mluvčí resortu Marek Vošahlík. Podle něj resort zároveň očekává, že výběr poplatku bude od 1. ledna 2025 na přeshraničních bodech zrušený, jak několikrát zástupci německé vlády deklarovali. „Pro Česko se tedy na základě tohoto oznámení nic nemění,“ dodal.
Pozadím poplatku za neutralitu jsou ustanovení EnWG, která stanoví požadavky na úroveň naplnění skladovacích zařízení. Od roku 2022, kdy zákon vstoupil v platnost, přijala THE různá opatření v souladu s právními požadavky za účelem zvýšení bezpečnosti dodávek. Patří mezi ně zejména plnění různých zásobníků plynu.
„Další poplatek za neutralitu skladování plynu bude stanoven 1. července 2025,“ potvrdila společnost THE.
Poplatek v Německu byl navržen tak, aby pomohl financovat černou díru v rozpočtu, kterou způsobil nákup dříve drahého plynu ve výši deset miliard eur. Země však poplatek od jeho zavedení v říjnu 2022 opakovaně zvyšovala.
Německo má vybudované největší skladovací kapacity na zemní plyn v Evropě. Během energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 nakoupilo do zásoby miliardy kubických metrů neruského plynu. V té době evropské ceny plynu vylétly na rekordní úroveň, a to více než 300 eur za megawatthodinu.
Německá vláda tehdy reagovala i na doporučení Evropské komise, aby se členské státy tímto palivem dobře zásobily a ty, které mají dostatečné zásobníky, je i naplnily. Cílem bylo, aby se Evropa vyhnula nedostatku plynu pro průmysl a podnikatele.
Berlín trvá na tom, že hraje podle pravidel a že poplatek nikoho nediskriminuje. Přitom opakovaně argumentuje tím, že země EU těžily z toho, že Německo rychle naplnilo své obrovské zásoby plynu, čímž rozhodujícím způsobem v době krize přispělo k evropské bezpečnosti dodávek a stabilizaci cen.
