Poslední část potrubí byla položena 6. září. Poté pracovníci ještě jednotlivé úseky vedení vzájemně propojovali. Teď skončily i tyto práce.
Stavba za 11 miliard USD (235 miliard Kč) vede z ruského Vyborgu do Lubminu u Greifswaldu na severovýchodě Německa. Má roční přepravní kapacitu 55 miliard metrů krychlových. Plyn z 1230 kilometrů dlouhého potrubí by měl pokrýt potřeby asi 26 milionů domácností. Projekt čelil politickému odporu ze strany Spojených států, ale také Ukrajiny a Polska. Práce začaly v roce 2018 a dokončeny byly se zpožděním půldruhého roku.
  |
Komerční dodávky plynovodem Nord Stream 2 začnou poté, až je odsouhlasí německý regulátor. Nyní se čeká na certifikaci. Ta by měla trvat až čtyři měsíce, ale začne teprve po získání všech dokumentů, což zahrnuje i testy německého ministerstva hospodářství a ruského plynárenského gigantu Gazprom.
„Máme všichni zájem na tom, aby to bylo co nejdříve,“ uvedl v pátek podle agentury AFP k povolení německými úřady mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Mluvčí ukrajinského prezidenta řekl, že na postoji Ukrajiny se nic nemění. „Prezident Volodymyr Zelenský vždy zdůrazňoval, že Ukrajina bude proti tomuto ruskému politickému projektu bojovat až do jeho dokončení i po něm a dokonce i po zahájení dodávek plynu,“ sdělil. Zelenský dříve označil Nord stream 2 za „nebezpečnou geopolitickou zbraň“.
Potrubí v projektu Nord Stream obchází území Polska a Ukrajiny, které tak už nebudou dostávat tranzitní poplatky jako dosud, a přijdou rovněž o část svého diplomatického vlivu. Dlouho se proti tomuto plynovodu stavěl i Washington. Ten ale v červenci uzavřel s Berlínem dohodu, která dokončení plynovodu Nord Stream 2 umožnila bez uvalení dalších amerických sankcí.
Německá kancléřka Angela Merkelová koncem srpna zdůraznila, že její země udělá vše proto, aby byl prodloužena smlouva o přepravě plynu mezi Ruskem a Ukrajinou.Ta má vypršet v roce 2024. Kyjevu podle agentury AFP ročně přináší 1,5 miliardy dolarů (32 miliard Kč).
Očekává se, že Gazprom začne touto cestou dodávat první plyn do Německa v říjnu. Nový plynovod má dvě větve, nejdřív začne být napájena ta dokončená už v červnu.
Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal. Paralelní potrubí Nord Stream 1 je v provozu od roku 2011. Gazprom je největším dodavatelem zemního plynu do Evropy, pokrývá třetinu jejího trhu.
Výběr hlavních událostí kolem plynovodu Nord Stream 2 (v pátek byl oznámeno, že plynovod byl dokončen):8. listopadu 2011 - Do provozu byla uvedena první větev plynovodu Nord Stream, který přivádí plyn z Ruska po dně Baltského moře do Německa. Je dlouhý 1224 kilometrů. Druhá větev plynovodu byla uvedena do provozu v říjnu 2012. Celková kapacita plynovodu je 55 miliard krychlových metrů plynu ročně (každá větev 27,5 miliardy). Plynovod vybudovalo mezinárodní konsorcium Nord Stream AG, do kterého patří ruský plynárenský gigant Gazprom, německé firmy Wintershall (součást BASF) a PEG Infrastruktur AG (součást PEGI/E.ON), nizozemská Gasunie a francouzská Engie. 18. června 2015 - Gazprom se dohodl s německými společnostmi Uniper SE a BASF/Wintershall, rakouskou OMV, francouzskou Engie a britsko-nizozemskou Royal Dutch Shell na novém projektu Nord Stream 2. Dvě nové větve plynovodu mají mít podle dohody kapacitu 55 miliard krychlových metrů ročně, tedy stejnou jako dvě dosavadní potrubí. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal. Plyn z 1230 kilometrů dlouhého potrubí by měl pokrýt potřeby asi 26 milionů domácností. 1. prosince 2015 - Slovensko spolu s dalšími šesti státy EU (Litvou, Lotyšskem, Estonskem, Polskem, Maďarskem a Rumunskem) varovaly v dopise adresovaném Evropské komisi (EK) před rozšířením plynovodu Nord Stream. Uvedly, že projekt jde proti zájmům EU a obsahuje riziko další destabilizace Ukrajiny. Projekt kritizovala i ČR, ale k dopisu se nepřipojila. 17. března 2016 - Země Visegrádské skupiny (V4; ČR, Slovensko, Polsko, Maďarsko) spolu s dalšími pěti státy EU (Rumunskem, Chorvatskem a pobaltskými státy) protestovaly proti Nord Stream 2 na summitu EU. 24. dubna 2017 - Západoevropští partneři společnosti Gazprom se dohodli, že zaplatí 50 procent nákladů na výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Náklady na výstavbu mají činit zhruba 9,5 miliardy eur. Při podpisu v Paříži se pět firem z konsorcia - Uniper, Wintershall, Shell, OMV a Engie - usneslo, že každá poskytne po deseti procentech z celkové částky, což pro každou představuje až 950 milionů eur. 27. března 2018 - Německo schválilo výstavbu a provoz plynovodu Nord Stream 2 ve svých vodách. Pokládka potrubí v Baltském moři začala v září. 8. února 2019 - Zástupci členských zemí EU se shodli na kompromisní variantě nových energetických pravidel, která právně omezí, avšak neznemožní výstavbu plynovodu Nord Stream 2. Za uplatňování pravidel EU pro plynovody se třetími zeměmi, jako je Rusko, podle dohody odpovídá ta země, na jejímž území se plynovody napojují do evropské sítě. V případě budovaného Nord Streamu 2 to tedy bude Německo. 15. května 2020 - Německý energetický regulátor Bundesnetzagentur odmítl plynovodu Nord Stream 2 udělit výjimku z unijních pravidel. Evropské směrnice vyžadují, aby dodavatelská a provozovatelská struktura v případě produktovodů byla v zájmu zachování volné hospodářské soutěže oddělená, což v tomto případě nebylo. 7. října 2020 - Polský UOKiK vyměřil společnosti Gazprom rekordní pokutu přes 29 miliard zlotých (zhruba 175 miliard Kč) za výstavbu plynovodu Nord Stream 2 bez jeho povolení. Částkou 234 milionů zlotých (1,4 miliardy Kč) pak pokutoval pět dalších podniků, které se podílejí na financování projektu. 15. ledna 2021 - Německý spolkový úřad pro lodní dopravu a hydrografii (BSH) schválil pokračování výstavby plynovodu Nord Stream 2 v německých vodách. 19. ledna 2021 - Spojené státy uvalily den před skončením funkčního období prezidenta Donalda Trumpa sankce na ruské plavidlo Fortuna, které pomáhá budovat plynovod Nord Stream 2. Washington použil nově platný sankční zákon, který požaduje, aby americké ministerstvo zahraničí uvalilo sankce na podniky, které pomáhají pokládat potrubí nebo poskytují služby, jako například pojištění. 20. dubna 2021 - Projekt plynovodu hájila v Parlamentním shromáždění Rady Evropy německá kancléřka Angela Merkelová. 19. května 2021 - Americký ministr zahraničí Antony Blinken oznámil, že Spojené státy neuvalí sankce na firmu Nord Stream 2 AG, která stojí za plynovodem, ani na jejího výkonného ředitele. 11. června 2021 - Byly zahájeny přípravy na plnění prvního z obou potrubí plynovodu Nord Stream 2 zemním plynem. 21. července 2021 - USA a Německo dosáhly dohody, která umožní dokončení plynovodu Nord Stream 2 bez uvalení dalších amerických sankcí. Obě země se ale v rámci dohody zavázaly, že uvalí na Rusko sankce v případě, že Moskva plynovod využije jako politickou zbraň. 20. srpna 2021 - USA uvalily sankce na jedno ruské plavidlo a dvě firmy spojené s plynovodem Nord Stream 2. 6. září 2021 - Konsorcium Nord Stream AG oznámilo, že poslední část potrubí plynovodu Nord Stream 2 je svařena. 10. září 2021 - Gazprom oznámil, že Nord Stream 2 je hotov. Výstavba projektu byla ukončena ráno v 07:45 SELČ. |
