Plynu je dost, ale bude drahý. A s ním se sveze i cena elektřiny

Velkoobchodní cena zemního plynu pro evropský trh se v pondělí pohybovala kolem 84 eur za megawatthodinu (MWh), což odpovídá přibližně 2 040 Kč/MWh. Hranici 80 eur překročila už koncem minulého týdne, poprvé od roku 2022.

Od února vzrostla cena plynu u nejběžnějšího produktu na zimní sezonu dokonce o 100 procent. Tento vývoj se promítá také do cen elektřiny, protože zemní plyn zůstává v Evropě jedním z klíčových zdrojů pro její výrobu. Elektrická energie s dodávkou v příštím roce se obchoduje za bezmála 140 eur za megawatthodinu, což představuje nárůst přibližně o 60 procent oproti únoru. Ještě výrazněji vzrostly ceny pro nadcházející zimní měsíce. Elektřina pro listopad a prosinec se obchoduje nad hranicí 180 eur za megawatthodinu.

V případě dalšího růstu cen na energetickém trhu je vláda připravena stanovit maximální ceny ceny elektřiny u výrobců i dodavatelů. V pořadu Partie v televizi CNN Prima News to v neděli uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. Při jaké výši cen elektřiny na trhu by tak vláda učinila, neupřesnil.

„Nemáme k tomu žádné informace, nemůžeme to komentovat,“ sdělil Roman Gazdík, mluvčí společnosti ČEZ.

V průběhu poslední velké energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022 byl definován mechanismus pro stanovení maximálních cen elektřiny a plynu a spolu s tím i kompenzační pravidla. Vláda svým nařízením č. 298/2022 Sb. upravovala ceny od ledna do prosince 2023.

„Cenové stropy byly stanoveny nejen pro dodavatele, ale také pro výrobce elektřiny. Ti, kteří obchodovali nad stanovenou cenou, tak zjednodušeně financovali kompenzace. Lze předpokládat, že bychom zopakovali mechanismus, který fungoval v roce 2023,“ sdělil pro MF DNES Jiří Matoušek, člen správní rady společnosti Centropol. Také podle Jakuba Odložilíka, ředitele Tedom energie přichází v úvahu model, který byl použit během předcházející energetické krize.

„V případě, že k tomu dojde, budeme to respektovat. Otázkou je konkrétní podoba opatření,“ říká Odložilík s tím, že zastropování cen a následná kompenzace dodavatelům byly již tehdy velkým zásahem do státního rozpočtu.

Nejvíce se vyplatí víceleté fixace

V posledních měsících zareagovala řada klíčových dodavatelů energií v Česku na zvýšené ceny komodit na velkoobchodních burzách v důsledku geopolitického napětí na Blízkém východě a růstu cen zemního plynu i emisních povolenek.

“Od začátku krize na Blízkém východě jsme drželi všechny ceníky nezměněné. Konflikt ale trvá prakticky celý letošní rok a velkoobchodní ceny se drží stále vysoko. Kvůli tomu jsme museli během léta některé fixované ceníky upravit i my,“ potvrzuje mluvčí ČEZ Gazdík. Podle něj se však úprava týkala jen některých ceníků.

„Šlo o jednotky procent klientů. U našeho hlavního ceníku na dobu neurčitou, na kterém je nejvíce zákazníků, ani u dalších produktů teď změny neplánujeme. Nefixovaný kontrakt jsme zlevňovali na začátku roku, během konfliktu na Blízkém východě jsme ho nezměnili a tuto výhodnou cenu stále držíme,“ dodává.

Tedom energie upravuje ceníky průběžně vzhledem k aktuální tržní situaci. „Bohužel stále směrem nahoru,“ přiznává Odložilík. „Dlouhodobě upozorňujeme zákazníky, že situace na trhu není dobrá a zlepšení je v nedohlednu. Situace na Blízkém východě se nijak nelepší, spíše naopak eskaluje, což se propisuje do fungování trhu.“ Výhodu mají zákazníci, kteří si cenu zafixovali. „Pro ně máme energie nakoupené dopředu za příznivé ceny, takže se cenových výkyvů během zimy nemusí obávat,“ ujišťuje.

Jednou z výjimek, kde dosud nepadlo žádné rozhodnutí o zvýšení cen, je společnost Centropol. „Ceníky jsme neupravili ani pro nově příchozí zákazníky. Naprostá většina nově uzavíraných smluv je dnes na tři roky s pevnou cenou, protože právě delší fixace představuje teď největší jistotu. Dnes však již lze říci, že ceny pro nově příchozí klienty budeme muset upravit, protože zájem je obrovský,“ říká Jiří Matoušek.

Plynu je na trhu dostatek

Kromě krize na Blízkém východě ovlivňuje růst cen energií i povinnost členských států Evropské unie naplnit zásobníky plynu před zimou (do 1. listopadu) minimálně na 90 procent kapacity. Nyní právě probíhá intenzivní vtláčení plynu do zásobníků, což zvyšuje poptávku a vytváří dodatečný tlak na růst cen.

Dalším významným faktorem je situace v Německu. Existují indicie, že Německo nemusí před začátkem topné sezony splnit evropské cíle pro naplnění zásobníků. A protože jde o obrovskou spotřebu (přes 800 terawatthodin), více než desetkrát větší než v České republice, nedostatek zajištěných objemů se bude promítat do cen i po listopadu, kdy mají být plynové zásobníky naplněné.

Na trhu je však podle analytiků zemního plynu dostatek, i když v Evropě bude tento fakt vykoupen vysokou zimní cenou. Minimálně do listopadu zůstane trh pod tlakem doplňování zásobníků a geopolitických rizik. Pokud bude začátek zimy teplejší než obvykle, může dojít k určitému poklesu cen. Naopak chladný start topné sezony by mohl ceny držet na současných úrovních nebo je dále zvýšit.

I přes vysoký růst cen na velkoobchodním trhu v posledních šesti měsících by se klienti stabilních dodavatelů neměli obávat změn cen elektřiny a plynu, ke kterým obvykle dochází od ledna. „Důvodem je postupný nákup komodit, který probíhá až tři roky před dodávkou. To znamená, že posledních šest měsíců tvoří zhruba 20 procent objemu, který sice zvyšuje průměrnou nákupní cenu, ale ta je daleko od té, kterou vidíme na velkoobchodním trhu,“ vysvětluje Matoušek. Podle něj jsou právě stabilní dodavatelé „pozitivní brzdou“ proti vysokým cenám.

Zvýšené ceny však mohou být problémem pro některé menší dodavatele, kteří nemají dostatečně zajištěné nákupy dopředu. „Pokud někdo musí dnes nakupovat zemní plyn za více než 80 eur za megawatthodinu, může se dostat pod výrazný tlak,“ uvádí zástupce Centropolu. „Nelze proto vyloučit, že v následujících týdnech nebo měsících někteří menší obchodníci svou činnost ukončí,“ dodává.

Podle odborníků však současná situace není obdobou krize roku 2022. Evropa od té doby výrazně posílila infrastrukturu pro dovoz zkapalněného zemního plynu, diverzifikovala dodávky a snížila závislost na jednom zdroji. „Plynu je na světovém trhu dostatek a dostává se i do Česka. Nečelíme tedy fyzickému nedostatku komodity, ale především zvýšené nejistotě a vyšší poptávce, které zvyšují její cenu,“ uzavírá Matoušek.