Sloupy vysokého napětí, které navrhla americká společnost Choi + Shine Architects pod názvem Země obrů, dokonce před týdnem obdržely významné ocenění Boston Society of Architects 2010. Originální sloupy mají tvar lidských těl, která pochodují krajinou.
Každý sloup je tvořen jednotlivými díly, které lze skládat do různých pozic. Sloupořadí pak vytváří dojem, že postavy jdou, šplhají do skal, nebo se krčí. Třicetimetrové sochy lze navíc jednoduše vytvořit z již existujících sloupů vysokého napětí.
Projekt Země obrů byl původně zařazen do soutěže vyhlášené společností zajišťující přenosovou soustavu na Islandu v roce 2008. Zadání bylo vytvořit ekologicky šetrnou stavbu, která zapadne do přírodního rázu země. Poté, co americký projekt vyhrál hlavní cenu a měla být započata výstavba, ovšem přišla hospodářská krize. Kvůli nedostatku financí tak dodnes sochy nestojí.
Ve stejné soutěži pak byl úspěšný i nápad architekta Dietmara Koeringa. Podle jeho projektu by měl každý sloup měřit mezi 17 a 32 metry. Tvar jednotlivých sloupů by se pak odvíjel od zeměpisné šířky a délky jejich umístění tak, aby se co nejcitlivěji přizpůsobil okolní přírodě.
Islandská soutěž kvůli ekonomické krizi sice zatím skončila nezdarem, jejím zadáním se ovšem inspirovala italská energetická společnost Terna. Architektonickou soutěž, kterou vyhlásila letos v lednu, vyhrálo studio Hugh Dutton z Paříže s projektem Pylons of the Future Dancing with Nature.
"Náš návrh je založen na změně současného pohledu na sloupy jako na 'industriální vojáky dneška'. Proto jsme se zaměřili primárně na elegantní tvar, jež je místo pozinkovaným lešením inspirován přírodou," řekl k projektu Dutton.
Každý sloup je tvořen svařenými ocelovými pláty a vytvarován individuálně podle svého umístění a přírodních vlivů, které na něj budou působit.
Projekt Terny se sice zatím stavět nezačal, jeho největší konkurent na italském trhu, společnost ENEL, ovšem designové sloupy staví již od roku 2001. Soutěž o ekologicky citlivé sloupy tehdy vyhrála společnost Foster a Partners, která se podle svého projektu snažila vyhnout tradičnímu schématu sloupu jako železného vánočního stromu.
Vysoké vedení je nepříjemnou součástí okolní přírody již několik desetiletí. Možná právě proto se nad jeho podobou začínají energetické společnosti zamýšlet až v posledních letech.
Větrné elektrárny se naopak začaly na kopcích objevovat nedávno, proto je jejich design předmětem hned několika soutěží ročně. V případě větrníků je ale práce architektů složitější, protože podoba větrníku musí zároveň odpovídat nejvyšší možné efektivitě. Některé návrhy přesto svou podobou a tvarem daleko překonávají původní koncept větrných elektráren.
Projekt studia QR 5
Studentský návrh větrníku na arizonské dálnici
Koncept větrného tunelu od Michaela Jantzena
Holandský koncept vytvořený na základě spolupráce studia One Architecture, Ton Matton a NL Architects. Na jeden podstavec může být umístěno až deset větrných turbín
Pouliční lampa navržená studiem Demakersvan
Integrované větrníky navržené pro Světové obchodní centrum v Bahrajnu
Budova v Londýně navržená skupinou Hamiltons Architects má větrníky na střeše
Nafukovací větrná turbína od společnosti Magenn Power
