Živnostníci by měli podle dřívějšího vyjádření místopředsedkyně ANO Aleny Schillerové ušetřit nejméně 1 715 korun měsíčně. Předloha, kterou nejprve musí posoudit v měsíční lhůtě kabinet, zahrnuje i zpětnou účinnost k začátku ledna.
Měsíční nejnižší vyměřovací základ osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako hlavní, předloha zachová pro příští rok na letošní úrovni 35 procent průměrné mzdy. Podle platného zákona by vzrostl o pět procentních bodů.
„Návrh současně s cílem neohrozit stav veřejných financí neusiluje o návrat znění citovaných ustanovení do období před přijetím konsolidačního balíčku a tím představuje přijatelný kompromis pohledem obou chráněných zájmů,“ stojí v důvodové zprávě.
Původně činil nejnižší vyměřovací základ čtvrtinu průměrné mzdy. Konsolidační balíček jej podle zdůvodnění v letech 2024 až 2026 na 30 až 40 procent průměrné mzdy postupně zvyšoval. V případě osob samostatně výdělečně činných, které tuto činnost vykonávají jako vedlejší, základ vzrostl o jeden procentní bod na jedenáct procent. Nynější poslanecká předloha tento základ ponechává.
Snížení odvodové zátěže
Sněmovna by mohla podle návrhu předkladatelů schválit novelu zrychleně už v úvodním kole. Uvádějí, že její účinnost se však ještě v letošním roce nestihne. Živnostníci by tedy museli na začátku roku hradit zvýšené odvody, což by se podle předlohy pokládalo za přeplatek, a o jeho vrácení by museli požádat do konce příštího roku.
Předkladatelé připomínají, že konsolidační balíček z roku 2023 také zvýšil minimální roční vyměřovací základ na důchodové pojištění z 50 procent daňového základu na 55 procent. Zvýšily se i měsíční vyměřovací základy u živnostníků v paušálním režimu ve druhém i třetím pásmu.
Záměr zastavit zvyšování minimálního vyměřovacího základu sociálních odvodů ohlásili zástupci ANO, SPD a Motoristů hned na začátku vyjednávání o programu jejich budoucí vlády. Podnikatelé úpravu uvítali.
Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků Josef Jaroš poukázal na to, že nejnižší možná záloha na sociální pojištění měla příští rok vzrůst ze 4 759 na 5 720 korun. Dopady konsolidačního balíčku podle něho nejvíce pocítili právě drobní živnostníci.
Unie malých a středních podniků podle výkonné tajemnice Radomíry Harantové vítá jakékoli snížení odvodové zátěže pro OSVČ. Malí podnikatelé a živnostníci podle ní dlouhodobě nesou nepřiměřenou zátěž ve srovnání s velkými korporacemi.
Počet registrovaných podnikatelů v ČR letos podle dat společnosti Dun & Bradstreet vzrostl o 31 662 na 2 020 461, což je nejvíce od konce roku 2022. Podnikat na živnostenský list začalo 69 501 osob, což je meziroční pokles o čtyři procenta. Podnikání jich ukončilo celkem 37 893.
