Česko ceny paliv regulovalo už od dubna do poloviny července. Nyní se vláda s účinností od 1. října do 31. října 2026 vrací k opětovnému zavedení regulace cen pohonných hmot a současně ke snížení spotřební daně z motorové nafty. Ale také návrh na mimořádné zdanění nárůstu rafinérských marží.
Podobná opatření nyní přijímají i okolní státy. Německá vládní koalice se podle agentury DPA dohodla na snížení daní z benzinu a nafty o 17 centů, tedy zhruba čtyři koruny na litr. Regulaci cen paliv zavedly také Maďarsko, Chorvatsko a Slovinsko.
Podle analytika FXstreet Ondřeje Hartmana vláda musí na drahou naftu reagovat, zejména když opatření zavádějí okolní země. „Ekonomicky by podle něj dávala větší smysl přímá pomoc řidičům než umělé snižování cen,“ uvádí Hartman.
Vysoké ceny však zároveň omezují spotřebu a pomáhají rozdělit omezené zásoby paliv. Strop na marže prodejců by mohl řidičům částečně ulevit, aniž by přímo zatížil rozpočet. Výraznější zásah do cen paliv za další miliardy ale Hartman kvůli vysokému plánovanému deficitu neočekává.
Analytik XTB Jiří Tyleček považuje snížení spotřební daně za administrativně jednoduché řešení. „Pokud se plně promítne do cen, řidiči pocítí úlevu velmi rychle,“ uvedl.
Nevýhodou je podle něj plošnost opatření i náklady pro rozpočet. „Předchozí snížení daně pouze u nafty znamenalo výpadek příjmů zhruba jednu miliardu korun měsíčně,“ doplnil.
Dražší nafta zvyšuje náklady dopravcům, logistickým firmám, zemědělcům, stavebnictví i průmyslu. Vyšší výdaje se následně promítají do cen zboží a služeb a zvyšují inflační tlak.
Podle šéfa fondu ADAX Václava Salače nejsou drahá paliva pro průmysl jen nákladem na vlastní dopravu. „Promítají se také do cen vstupních materiálů, logistiky a služeb a postupně tak zatěžují celý dodavatelský řetězec,“ uvedl.
Tyleček upozorňuje, že vláda může pomocí daní pouze zmírnit dopady drahých paliv. „Ta mohou pomoci domácnostem a firmám a mít i pozitivní psychologický efekt, ale příčinu současného zdražování neřeší,“ říká Tyleček.
Nafta téměř v průměru na 50 korunách
Pohonné hmoty v Česku dál zdražují. Průměrná cena nafty se pohybuje kolem 49 korun za litr, na dálničních čerpacích stanicích místy překračuje 50 korun. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 stál minulý týden podle společnosti CCS v průměru 45,94 koruny. Za litr nafty motoristé platili 49,23 koruny.
Vláda proto od 1. do 31. října 2026 znovu zavádí regulaci cen pohonných hmot a sníží spotřební daň z motorové nafty. Za růstem cen stojí další eskalace konfliktu na Blízkém východě i nedostatečné kapacity rafinerií.
Ministerstvo bude nyní každý pracovní den vyhlašovat maximální ceny benzinu a nafty pro následující den. V nepracovní dny bude platit naposledy vyhlášená cena. Strop se vypočte z průměrné velkoobchodní ceny a regulované marže 2,50 koruny za litr. Výsledná cena bude zahrnovat DPH.
Současně se na měsíc promine část spotřební daně z motorové nafty a jejích směsí ve výši 1,939 koruny na litr. Po započtení DPH to podle ministerstva znamená zlevnění o 2,35 koruny za litr. Sazba daně klesne ze standardních 9,95 koruny na litr na 8,011 koruny, aby odpovídala evropským minimům.
Mimořádné zdanění nárůstu rafinerských marží
Ministerstvo financí vedle toho předložilo vládě návrh dočasné mimořádné daně pro rafinérský sektor. Daň se má týkat firem, které zpracovávají ropu a vyrábějí rafinované ropné produkty. Jejich celkové příjmy musí dosáhnout alespoň dvou miliard korun ročně a příjmy z rafinérské činnosti nejméně 50 milionů korun.
Ministerstvo argumentuje tím, že ceny ropy po částečném obnovení dodávek klesaly rychleji než ceny nafty, benzinu a dalších ropných výrobků. Rozdíl mezi náklady na ropu a výnosy z prodeje produktů tak podle něj výrazně vzrostl.
„Domácnosti, dopravci, firmy a stát nesou náklady vysokých cen pohonných hmot. Rafinérský sektor naopak v důsledku mimořádného rozdílu mezi cenou ropy a cenou hotových produktů dosahuje nadstandardních marží,“ uvedla ministryně financí Alena Schillerová.
Daň by měla podle odhadu ministerstva přinést v roce 2026 asi 5,5 miliardy korun. Samotné snížení spotřební daně z nafty dosud znamenalo pro veřejné rozpočty výpadek zhruba 3,7 miliardy korun.
