Policie zahájila trestní stíhání dvou osob pro úvěrový podvod, kterého se měly dopustit právě vylákáním úvěru od ČEB. Policejní Útvar odhalování korupce a finanční kriminality dále obvinil jednu osobu z trestného činu porušování povinnosti při správě cizího majetku a porušování závazných pravidel hospodářského styku.
Banka ostrouhala
Státní banka ČEB, která poskytla úvěr tuniské společnosti M.F.M. Tourism, Hotels and Resorts and Developer, aby tak podpořila její české dodavatele, už dříve informovala, že se stala obětí podvodu. Ke svému úvěru s Tunisany sjednala hodnotnou zástavu – lukrativní pozemek na tuniském pobřeží. Když ale celý projekt výstavby apartmánů zkolaboval, ukázalo se, že ČEB nemá nárok na vydání pozemku.
„Banka se spolehla na to, že má od právní kanceláře potvrzené zřízení zástavy,“ říká nyní generální ředitel ČEB Jiří Klumpar k obchodnímu případu, který banka sjednala v éře jeho předchůdce Lubomíra Pokorného. Ten tuto státní instituci řídil v letech 2008-2010.
330 milionů pryč
Zásadní chyba podle dostupných informací spočívala v tom, že si banka nechala při uzavírání smlouvy na doporučení Tunisanů poradit od místní právní kanceláře.
Stavbu luxusních apartmánů chystala jihlavská stavební společnost PSJ, která se ještě snaží celý projekt oživit. Exportní bance nicméně hrozí, že přijde o dvanáct milionů eur, které Tunisané stačili vyčerpat ještě předtím, než se projekt výstavby 569 apartmánů ve městě Hammamet jižně od Tunisu zastavil.
Jak tento týden informovaly Lidové noviny, státní Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP) totiž rozhodla, že v tomto případě „sesterské“ exportní bance nevyplatí žádné pojistné plnění. Banka totiž podle EGAP nebyla dostatečně ostražitá. „Pro nás je tento obchodní případ nepojištěný a vracíme bance pojistné,“ řekl generální ředitel EGAP Jan Procházka. Z právního hlediska totiž podle státní pojišťovny smlouva kvůli pochybení banky vůbec nevstoupila v platnost.
Exportní banka původně schválila pro tuniský projekt apartmánů úvěrový rámec ve výši 50 milionů eur, stavba se ale potýkala s řadou potíží a nakonec ji zastavila tuniská revoluce, kterou v roce 2011 začalo takzvané „arabské jaro“.
