Ústředním tématem polského předsednictví v Radě EU bude bezpečnost, a to jak vnější, vojenská, energetická a hospodářská, tak i kybernetická potravinová, klimatická, ale i v oblasti zdraví a informací. Pod vedením Polska může Evropská unie proti Rusku vystupovat rázněji, což bude změna oproti předchozímu předsednictví Maďarska. To spolu se Slovenskem patří mezi nejbližší evropské spojence Moskvy a protiruská opatření kritizuje. Polsko naopak dlouhodobě podporuje Ukrajinu, napsal portál euractiv.sk.
Během vedení Unie chtějí Poláci prosadit plné zastavení dovozu ruských energetických surovin. Ministr zahraničních věcí Radosław Sikorski již v prosinci při představování plánů polského předsednictví uvedl, že jedním z hlavních cílů bude zpřísnění sankcí EU vůči státům agresorům - Rusku a Bělorusku – a boj proti jejich obcházení.
Snaha Polska však může narazit na výhrady Slovenska a Maďarska, které dlouhodobě vystupují proti sankcím vůči Rusku. Tranzit levnějšího ruského plynu na Slovensko přes Ukrajinu se od nového roku sice zastavil, obě země však zůstávají závislé na dovozu ropy z Ruska. Maďarský premiér Viktor Orbán spolu se slovenským předsedou vlády Robertem Ficem dlouhodobě říkají, že sankce jsou neúčinné a poškozují ekonomické zájmy jejich zemí.
Podíl Ruska na dovozu LNG do Evropy stoupl
Přestože Evropská unie od začátku války v únoru 2022 neuvalila přímé sankce na ruský zemní plyn, podnikla kroky ke snížení své závislosti na jeho dovozu. Dodávky v posledních dvou letech výrazně klesly, nicméně i tak se Rusko podílelo na hodnotě dovozu zemního plynu do Evropské unie ze zemí mimo EU ve druhém čtvrtletí loňského roku 18 procenty.
Podle údajů Eurostatu se objem dovozu plynu z Ruska do zemí EU v plynném stavu ve třetím čtvrtletí roku 2024 nadále zvyšoval a přiblížil se úrovním zaznamenaným ve třetím čtvrtletí roku 2022. Byl však o 54 procent nižší než v prvním čtvrtletí roku 2021.
Do zemí EU proudí i ruský zkapalněný zemní plyn (LNG) a mezery v obchodu s ropou stále umožňují Kremlu vydělávat miliardy eur na exportu těchto surovin. Za první pololetí loňského roku se nejvíce LNG dovezlo do EU ze Spojených států amerických, druhým největším dovozcem do Evropy však bylo Rusko. Ruská federace dodala nejvíce zkapalněného plynu Francii, Španělsku a Belgii. Třetím největším dovozcem do Evropy bylo Alžírsko, následované Katarem a Norskem.
Čtrnáctý balíček sankcí Evropské unie proti Rusku, schválený loni v červenci poprvé obsahoval nařízení, která se vztahovala také na ruský plynárenský sektor. Tyto sankce sice přímo nebrání zemím EU v nákupu ruského zkapalněného plynu, ztěžují však Rusku obchodování s LNG.
Omezení zakazují Rusku zejména další prodej zkapalněného plynu v přístavech a vodách zemí EU. Jelikož LNG je přepravován tankery v podchlazené kapalné formě, operace s ním vyžadují přístup do přístavů a speciálních terminálů, do kterých mají ruské lodě s plynem pro účely překládky zákaz vstupu.
Rusko posílá LNG ledoborci z arktických exportních terminálů. Z nich ho potřebuje přeložit na menší tankery, k čemuž využívá některé přístavy v Evropě. Toto opatření Rusku prodražuje reexport do třetích zemí.
Vzhledem k tomu, že dovoz ruského LNG do Unie roste, ještě loni v říjnu vyzvala skupina zemí, mezi nimiž bylo i Česko, Evropskou komisi, aby zvýšila transparentnost procesů vstupu ruského zkapalněného plynu do EU.
„V současnosti stále dovážíme příliš mnoho ruského zkapalněného plynu do Evropy. A když Finsko nakupuje plyn od některých jiných členských zemí, nemůžeme vědět, jestli není ve skutečnosti z Ruska,“ řekl finský ministr pro klima a životní prostředí Kai Mykkänen. „Nechceme financovat ruskou válku,“ dodal.
„Francie je momentálně bod, přes který se tento přírodní zkapalněný plyn dostává do Evropy. Nespotřebováváme ho, ale jsme vstupním bodem, protože máme přístup k moři. Je velmi důležité, aby v době, kdy se musíme zbavit závislosti na ruském plynu, byl dovoz LNG transparentní,“ uvedla francouzská ministryně pro ekologickou transformaci, energetiku, klima a prevenci rizik Agnès Panierová-Runacherová.
Nové sankce vyžadují souhlas všech
Přestože Poláci deklarují, že chtějí prosadit vyšší transparentnost a tvrdší opatření, nebudou to mít to jednoduché. EU k přijetí nových sankcí vyžaduje jednomyslný souhlas všech členských států. Budapešť však pravidelně využívala práva veta ke snížení, pozastavení nebo blokování válečných sankcí vůči Rusku, uvádí euractiv.sk.
Po posledních vystoupeních slovenského premiéra Roberta Fica, i jeho setkání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem je také možné předpokládat, že přísnější opatření narazí i na odpor Slovenska. Slovenská vláda však dosud protiruské sankce na Radě EU vždy podpořila. Naposledy to byl 15. balík sankcí, které odsouhlasili ministři zahraničních věcí v prosinci loňského roku.
EU se v posledním sankčním balíčku mimo jiné zaměřila i na námořní společnosti odpovědné za přepravu ropy a ropných produktů, které Kremlu poskytují důležité příjmy. Opatření je zaměřeno na tankery ze zemí mimo EU, které jsou součástí „stínové flotily“ obcházející mechanismus cenových stropů na ropu a na lodě, které přepravují vojenský materiál pro Rusko nebo se podílejí na přepravě ukradeného ukrajinských obilí.
Jde o skupinu stárnoucích lodí s nejasnými vlastnickými strukturami, které Moskvě přinášejí miliardové zisky, mj i na prodeji fosilních paliv. Rozšířil se tak seznam lodí, na které se vztahuje zákaz vstupu do přístavů a zákaz poskytování široké škály služeb souvisejících s námořní dopravou.
