Premiér rovněž uvedl, že polská vláda v případě potřeby podnikne kroky, aby zabránila zahraničním motoristům v rozsáhlých nákupech pohonných hmot v Polsku. Dodal, že případná opatření musejí splňovat právní požadavky. Polská vláda nyní podle něj v této souvislosti analyzuje opatření zavedená na Slovensku.
Polský ministr financí Andrzej Domański informoval, že rozhodnutí Polska snížit DPH na pohonné hmoty bude stát 900 milionů zlotých (5,2 miliardy Kč) měsíčně. Náklady na snížení spotřební daně se odhadují na 700 milionů zlotých měsíčně.
Slovensko tento týden zavedlo dvojí ceny nafty. Řidiči aut se zahraniční poznávací značkou tak musejí platit více než domácí motoristé. Evropská komise následně uvedla, že tento postup je diskriminační a v rozporu s unijním právem.
Polský premiér ve čtvrtek rovněž oznámil, že jeho vláda nyní pracuje na dani z mimořádných zisků energetických společností. Ministr financí Andrzej Domański už ráno uvedl, že zavedení takové daně by bylo možné v případě, pokud by analýza ukázala, že některým podnikům současná situace na trhu přináší vysoké zisky.
Reaguje i Německo
Poslanci německého Spolkového sněmu ve čtvrtek schválili balík opatření, kterým reagují na zvýšení cen pohonných hmot kvůli íránské válce. Například čerpací stanice budou moci napříště zdražovat jen jednou denně, dosud se cena měnila i padesátkrát za den. Větší pravomoci dostal také Spolkový kartelový úřad. Soubor opatření musí schválit ještě druhá komora parlamentu, Spolková rada. V platnost by mohlo vstoupit ještě před Velikonocemi.
Balík opatření proti vysokým cenám pohonných hmot německá vláda avizovala už před dvěma týdny. Ministryně hospodářství Katherina Reicheová tehdy rovněž uvedla, že Německo vyhoví výzvě Mezinárodní agentury pro energii (IEA) a uvolní část svých ropných rezerv.
Čerpací stanice podle schváleného opatření budou moci napříště zdražovat jen jednou denně, a to v poledne. Zlevňovat budou moci nadále kdykoli. Inspiraci německá vláda našla v Rakousku a doufá, že zákon přinese na trh větší předvídatelnost a transparentnost. V případě porušení nového nařízení mohou čerpací stanice dostat pokutu až 100 000 eur (2,4 milionu Kč).
Česká vláda situaci monitoruje
Česká vláda zatím na rostoucí ceny benzinu a nafty reaguje sledováním marží prodejců pohonných hmot. Podle čtvrtečních údajů společnosti CCS se průměrná cena pohonných hmot u čerpacích stanic v Česku dostala na nejvyšší úroveň zhruba za tři a půl roku. Nejprodávanější benzin Natural 95 za poslední týden zdražil o 2,40 Kč na průměrných 41,44 Kč za litr a nafta o 4,75 Kč v průměru na 47,90 Kč za litr. U benzinu tak nárůst činí 6,1 procenta, u nafty jedenáct procent.
U některých pražských čerpacích stanic už cena nafty překročila padesát korun za litr. Někteří představitelé vládní koalice v uplynulých dnech říkali, že by stát měl přistoupit k opatřením, jakmile cena překročí právě tuto padesátikorunovou hranici.
Premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš vyzval ve čtvrtek hlavní distributory pohonných hmot, aby snížili „nehorázné“ ceny paliv. „Je to neakceptovatelné,“ řekl ve videu na svých sociálních sítích. Zdůraznil, aby společnosti nezneužívaly situaci na Blízkém východě. Vyzval také antimonopolní úřad, aby se tím aktivně zabýval.
Nárůst cen
Ceny nafty u čerpacích stanic v 27 členských státech Evropské unie dosáhly k 23. březnu nejvyšší úrovně od roku 2005, kdy se začaly vést záznamy. Vyplývá to z čtvrtečních zveřejněných dat Evropské komise.
Průměrná cena nafty v sedmadvacítce vystoupala 23. března na 2,06 eura za litr oproti 1,95 eura v předchozím týdnu. Údaje se týkají cen pohonných hmot včetně daně.
Průměrná maloobchodní cena nafty byla poprvé od června 2022, kdy došlo k poslednímu významnému výkyvu v dodávkách paliva v důsledku ruské invaze na Ukrajinu v únoru téhož roku, nad dvěma eury za litr. Ceny benzinu v EU vzrostly na 1,89 eura za litr z 1,84 eura k 16. březnu. Byly tak nejvyšší od července 2022.
