Nejméně deset tisíc bytů potřebuje Praha postavit každý rok, aby se zlepšila dostupnost bydlení v metropoli. A to navzdory tomu, že cena za metr čtvereční se za posledních deset let zdvojnásobila na průměrných 110 tisíc korun za metr. Vysoké ceny ani pandemie koronaviru však dění na pražském realitním trhu loni nijak neutlumily.
Lidem z bytů po H-Systemu v Horoměřicích opět hrozí, že je vystěhují exekutoři |
Podle únorových dat společnosti Central Group se v posledním čtvrtletí loňského roku v Praze prodaly rekordní dva tisíce nových bytů, za celý rok to bylo necelých šest tisíc bytů.
„Pro český rezidenční trh znamenal rok 2020 z hlediska prodejů třetí nejsilnější rok v uplynulé dekádě. Lidé považují pořízení bytu za bezpečnou investici, podpořenou navíc velmi nízkými úrokovými sazbami,“ upozorňuje Petr Michálek, generální ředitel Skanska Reality.
Město už má strategii
Co je to brownfield?Brownfield je nemovitost (území, areál, pozemek, objekt), která je nevyužívaná, zanedbaná a může být i kontaminovaná. Vzniká jako pozůstatek průmyslové, zemědělské, rezidenční, vojenské či jiné aktivity. Brownfield nelze vhodně a efektivně využívat, aniž by proběhl proces jeho regenerace. |
Obecně lze říci, že Praha rozhodně trpí nízkou výstavbou. Podle serveru Finsider.cz však i přesto existuje více než 200 developerských projektů, nicméně většina má kolaudaci naplánovanou až na roky 2022 a 2023. „Poptávka po bytech v Praze je silná, jejímu uspokojení brání především pomalé schvalovací procesy,“ podotýká Michálek.
Po delší době se ale blýská na lepší časy. Nedávno Institut plánování a rozvoje hl. m. Prahy (IPR) představil nová pravidla výstavby v Praze, která především nastavují podmínky ve vztahu k investorům. Podle nich se například developeři budou podílet na financování školek, městských bytů a parků.
  |
A především by se pražské zastupitelstvo mělo během příštích měsíců zabývat schvalováním strategie pro rozvoj bydlení v hlavním městě. Ta má být základním strategickým rámcem, který by měl formulovat „hlavní principy a žádoucí směřování agend, jež v kontextu hl. m. Prahy souvisejí s tématem bydlení“, stojí ve strategii. „Cílem je stavět 9 000 bytů ročně a vlastnit 35 000 městských bytů do roku 2030. Stavět by se mělo zejména na nevyužitých brownfieldech i na vhodných městských pozemcích,“ uvádí IPR, který strategii zpracoval.
Pandemie trh neovlivnila
I přes to, že ceny na pražském realitním trhu jsou vysoko a pandemie koronaviru ochromila řadu odvětví tuzemské ekonomiky, dění na trhu s bydlením dynamiku rozhodně neztratilo. Jak vyplývá z vyjádření realitních firem na trhu v Česku pro ČTK, tržby jim meziročně stouply, u některých více než o deset procent.
Zájem kupujících podle firem přechodně opadl pouze v několika týdnech po vyhlášení nouzového stavu loni v půli března, podzimní druhá vlna se již výrazněji neprojevila.
Důvodem vysoké poptávky byly obecně podmínky na finančních trzích, kdy řada lidí dávala přednost investici do nemovitostí před finančními aktivy, jako jsou například státní dluhopisy. Ty totiž nebudou v řádu let téměř nic vynášet a zřejmě ani nepokryjí inflaci.
Vývoj objemu nových hypoték a počtu prodaných nových bytů v Praze.
Jistou brzdou pro dění na trhu tak mohou být vysoké ceny. I když podle Petra Hlaváčka, náměstka primátora hlavního města Prahy, do jehož kompetence spadá územní plánování a rozvoj, není cenová úroveň bydlení v Praze zas tak odlišná v porovnání s jinými městy v Evropě.
„Stojíme si špatně z pohledu výše místních platů. V tomto kontextu lze mluvit o krizi bydlení, když tato takzvaná krize cen město destruuje a neumožňuje jeho rozvoj,“ řekl exkluzivně pro Peak.cz.
Brownfieldy šancí pro Prahu
Příležitostí, jak zlepšit bytovou nabídku v Praze, by se mohly stát plochy bývalých fabrik – tzv. brownfieldy. Těch je po Praze několik desítek, v minulosti v těchto prostorech byly průmyslové areály nebo nádraží.
IPR již dříve uvedl, že jen 11 největších území má v součtu rozlohu 940 hektarů, ale míst, která lze označit za brownfieldy, je výrazně více. Podle odhadů institutu by po zastavění mohly nabídnout živobytí pro více než 150 tisíc lidí a také přes 200 tisíc nových pracovních míst.
Stavby na brownfieldech a s tím spojené hustější zalidnění města by podle ředitele IPR Ondřeje Boháče mohly přispět k lepšímu hospodaření metropole. „Dělali jsme studie, které ukázaly, že člověk žijící v centru je díky sdílení nákladů a infrastruktury pro Prahu asi třináctkrát levnější než jedinec bydlící na okraji města,“ prohlásil nedávno v rozhovoru pro Hospodářské noviny.
Mediálně jsou sledované především projekty poblíž pražského centra, jako je třeba přestavba okolí Masarykova nádraží. Tamější prostory přestavuje skupina Penta, přičemž návrhy pro ni připravila světoznámá, nedávno zesnulá architektka Zaha Hadid. Dalším výrazným projektem je přestavba poblíž smíchovského nádraží, kde Sekyra Group vybuduje celou novou čtvrť, nebo plocha v území Bubny-Zátory.
Podle IPR má nejvyšší potenciál pro bydlení právě zejména území Bubnů (až 27 tis. obyvatel), Nákladové nádraží Žižkov (až 15 tis. obyvatel), dále Smíchovské nádraží, Rohanské nábřeží nebo Nová Ruzyně.
Nicméně stavět by se mělo i na menších plochách, kde sice nejde o tak výrazné projekty, ale i ty by měly situaci s bydlením v Praze zlepšit. Například poblíž zastávky Lihovar na Smíchově, ve vršovické továrně Koh-i-noor nebo v bývalém areálu Interlov poblíž stanice metra Roztyly.
Praha si chce pronajímat byty od soukromých majitelů. Omezí tak služby typu Airbnb |
„Praha je ve fázi jako Mnichov před 20 lety, který také podporoval výstavbu na brownfieldech. Naší první povinností je pomoci prostřednictvím brownfieldů zacelit město a využít již stávající dopravní infrastrukturu, která už u nich je,“ myslí si Hlaváček.
Musí se stavět?
Rozvoj bytové výstavby ale nemá jen zastánce. Například opoziční politik a senátor Ladislav Kos se domnívá, že Praha už je zabydlená dost, a proto není třeba v metropoli stavět další byty.
„Je tady do prostoru pouštěná teze, že se v Praze málo staví. A že je zde nedostatek bytů a jsou vysoké ceny. A na to, aby se dal trh do pořádku, že je třeba stavět více a více,“ nesdílí názor potřeby další výstavby senátor, který je zároveň opozičním zastupitelem v Praze 11.
Nicméně připouští, že pokud by se někde stavět mělo, pak právě na volných brownfieldech v Praze. „Začíná se objevovat takový nešvar, že se brownfieldem nazývá každá plocha, která je zelená, neřízeně zarostlá stromy, kde se shromažďují bezdomovci. Takové pojetí se mi určitě nelíbí,“ vyjadřuje svůj kritický názor.
A poukazuje právě na projekt plánované zástavby průmyslové oblasti Interlov poblíž stanice metra Roztyly. Podle něj by místo plánovaného projektu měla v místě zůstat „neudržovaná zeleň přirozeně přecházející do Krčského lesa.” V reálu jde o náletový porost rostoucí na sutinách a výsypkách bývalého areálu Interlov. Záměrem projektu je stavba kancelářské budovy, která by odstínila hluk z křižovatky Jižní spojky a výpadovky z města, a touto budovou již odstíněná bytová výstavba, kterou na hranici lesa doplňuje park pro veřejnost.
