Pátek 29. března 2024, svátek má Taťána
130 let

Lidovky.cz

Posun v "solné" aféře: Poláci dodají seznam rizikových výrobců

Ekonomika

  14:06aktualizováno  16:28
UVNITŘ ROZHOVOR S ODBORNÍKEM - Polsko dnes českým úřadům slíbilo předat seznam polských producentů potravin, u kterých je riziko, že při výrobě používali technickou sůl. Zaslání seznamu ale ještě musí schválit polská ministerstva zdravotnictví a zemědělství.
jedlá sůl (ilustrační foto)

jedlá sůl (ilustrační foto) foto: Shutterstock

Tým expertů, který tvořil i ústřední ředitel Státní zemědělské a potravinářské inspekce (SZPI) Jakub Šebesta a ústřední ředitel Státní veterinární správy (SVS) Milan Malena, do Polska vyslal ministr zemědělství Petr Bendl poté, co se minulý týden objevily informace o stažení stovek tun potravin z tamního trhu. Jednání obou stran se zúčastnil i zástupce Evropské komise.

ČTĚTE VÍCE:

Polsko ostatní státy Unie, které polské potraviny dováží, o detailech případu dostatečně neinformovalo.

Poláci informace mají, ale otálí s jejich předáním

„Přestože jsme z polské strany získali příslib dodání seznamu firem, nemohu být se situací spokojen. Očekávám rychlé dodání přislíbených dokumentů, neboť naše návštěva prokázala, že polská strana informace má, ale otálí s jejich předáním,"  zhodnotil výsledek jednání pracovního týmu ministr Petr Bendl. 

Pokud polská strana během několika dní příslib nesplní, obrátí se Bendl na premiéra Nečase, který by toto téma projednal na blížícím se setkání s polským protějškem Donaldem Tuskem. "Kromě toho se chystám problematiku diskutovat také na nejbližším zasedání Rady ministrů EU, “ upřesnil Bendl.

O co jde v polské "solné aféře"

Firmy zapletené v Polsku do tzv. solné aféry prodávaly technickou sůl označenou jako jedlou velkovýrobcům uzenin, zpracovatelům ryb, mlékárnám a pekárnám. Z těchto výroben se mohla dostat do obchodů v celé zemi a možná i do zahraničí. Hygienici z Poznaně začátkem března uvedli, že technická sůl, která se v Polsku používá, není nebezpečná pro lidské zdraví.

Česká strana usilovala o získání informací o výrobcích s technickou solí od začátku března. Na nedostatky v informování o celé kauze z polské strany poukazovala potravinářská inspekce už dříve. Česko nemohlo ani zakázat dovoz polských výrobků na tuzemský trh, inspekce pouze nechala zkontrolovat vzorky polských výrobků. Všechny byly podle testů v pořádku.

S takovou drzostí jsme se zatím nesetkali, říká odborník

V čem se z hlediska složení technická sůl liší od potravinářské?

Obě soli obsahují asi 97 n% NaCl. Zbytek soli tvoří voda a průvodní minerální příměsi - sírany, uhličitany, chloridy a bromidy vápníku, sodíku a hořčíku. Zásadně se ale liší postup jejich výroby. Potravinářská musí být vyrobena za řízených podmínek v provozech k tomu. K výrobě musí být použity materiály vhodné pro styk s potravinami. Musí být sledována jakost a bezpečnost finálního produktu. V podniku musí být manipulováno s potenciálními kontaminujícími látkami tak, aby k takové kontaminaci nedošlo. Takové podmínky v chemických podnicích produkujících technickou sůl zajištěny nejsou a sůl může být kontaminována v podstatě čímkoliv, tedy i látkami, které nejsou v potravinách běžně sledovány a jejich výskyt v potravinách ani není možný. V případu Polska se ale jednalo o odpadní sůl z chemické výroby síranu sodného.

Jaká zdravotní rizika hrozí při pravidelném požívání technické soli?

Riziko není zcela jasné, pokud nebudou k dispozici informace o tom, čím se dotyčná chemická výroba vůbec zabývá, kde bere suroviny atd. Pokud jsou třeba v rámci polského výrobce vyráběny i pesticidy, pak je možné očekávat kontaminaci i rezidui těchto pesticidů. S hledem na princip předběžné opatrnosti by takové výrobky měly být z potravinového řetězce odstraněny preventivně. Potravinové právo takovou možnost připouští.

Co by se stalo, kdybychom si technickou solí třeba posypali chleba?

Pravděpodobně by taková sůl mohla mít projímavé účinky (síran sodný). V případě kontaminace škodlivými látkami by jednorázové požití uškodit nemělo. Jenže Polsko tuto sůl používalo minimálně 10 let v množství 1000 tun měsíčně.

Vzpomínáte si na nějaký případ z minulosti, kdy by se technická sůl např. vyskytla v českých potravinách?

Takový případ je zcela unikátní. S takovou drzostí falšovatelů jsme se zatím nesetkali.

Existuje žebříček nejnebezpečnějších potravinářských přísad?

Všechny povolené používané potravinářské přísady jsou bezpečné.Pokud máte na mysli kontaminující látky, pak jsou nejnebezpečnější produkty mikrobiální činnosti (botulotoxin shiga-toxin atd.). Pak jsou to mykotoxiny coby produkty plísní. Teprve pak přichází na řadu rezidua pesticidů, polyaromatické uhlovodíky a těžké kovy.

Jak si vysvětlujete, že se technická sůl v potravinách objevila? Jde podle vás jen o to, že je levnější?

Odpadní sůl údajně byla asi třikrát levnější než sůl potravinářská. Proto byla v Polsku přebalována a dále uváděna do oběhu jako potravinářská. Je ale zarážející, že tato činnost mohla v takovém rozsahu probíhat po dobu minimálně 10 let bez jakékoliv reakce polských dozorových orgánů. Tím se dostává celá úřední kontrola potravin v Polsku do značně nedůvěryhodné pozice.

Na otázky serveru Lidovky.cz odpověděl Ing. Jindřich Pokora, ředitel Odboru kontroly, laboratoří a certifikace SZPI.

Autor: