Fialka zůstane i nadále vrchním ředitelem na ministerstvu, potravinovým ombudsmanem tak bude navíc. „Na mém pracovním dnu se nic nemění,“ řekl. Ostatně vládní koalice slibovala, že nedojde ke zřízení žádného nového úřadu. O jeho jménu se spekulovalo již delší dobu.
Podobně je to i s daty, se kterými zatím Fialka pracuje. Čerpat je nyní bude z Českého statistického úřadu nebo Eurostatu, zvětšovat datové sady z interních zdrojů například obchodních řetězců nyní stát neplánuje.
Fialka pracuje na ministerstvu už mnoho let, jako úředník se vypracoval až na post náměstka, následně změnou služební pozice pracuje do současnosti jako vrchní ředitel potravinářské sekce. „Asi nečekáte, že se ze státního úředníka ze dne na den stanu nějakým influencerem,“ dodal. Ombudsman by měl také fungovat jako mediátor sporů mezi jednotlivými články ve výrobě potravin.
Začne fungovat i web
Ministerstvo zřídilo v rámci vlastních stránek ombudsmanův web. Na něm se mimo jiné porovnávají ceny, ale i hrubé marže obchodníků u hlavních potravin a komodit. Lidé se tak mohou dozvědět, že například i brambor přesahovala v některých měsících loni maloobchodní přirážka i 170 procent, nejníže pak činila 61 procent. Hrubá marže obchodu se pak u brambor pohybovala mezi 38 a 64 procenty.
U jablek se potom obchodní maloobchodní přirážka pohybovala mezi 78 procenty a 148 procenty, podle jednotlivých měsíců. Hrubá marže pak oscilovala mezi zhruba 40 a 60 procenty. Problémem ale zůstává, že do hrubé marže se promítají i náklady řetězce, nejde tak zjistit jeho reálný čistý zisk na jednotlivých komoditách.
Fialka zatím moc nechtěl přiměřenost přirážek hodnotit. Sdělil však, že za něj není v pořádku, když bude přirážka nad 100 až 150 procent. Do budoucna se ministr spolu s odborníky a dalšími politiky bavit o tom, jaká je spravedlivá cena. „Na stole momentálně není žádná regulace cen či marží,“ dodal.
Podle prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáše Prouzy je pak problém se srovnáváním cen, protože se srovnávají dodavatelské ceny bez DPH se spotřebitelskými s DPH. A to je 12procentní rozdíl. „U ovoce a zeleniny jsou pak srovnávány ceny zemědělců s cenami v obchodech, a ministerstvo tak zamlčuje fakt, že obchodníci nenakupují od zemědělců, ale od různých odbytových družstev či zprostředkovatelů. O těch ale ministerstvo mlčí a ze statistik je záměrně vynechává,“ dodal svaz.
Podle něj je pak naprosto opomíjená skutečnost, že velká část potravin se dováží ze zahraničí, což do cenových statistik u výrobců nijak nevstupuje.
Prouza se pak obává, že Fialka bude pomáhat hlavně potravinářům. „Je proto potřeba připomenout, že žádný úředník ministerstva zemědělství nemá právo vstupovat do soukromoprávních vztahů a rozhodně nemá vyvíjet nátlak na jednu stranu obchodního vztahu či ji dokonce nutit, aby pod hrozbou zakleknutí přijala nevýhodné podmínky,“ uzavřel.
Cíl – levnější potraviny
Zřízení nového postu by mělo být teprve prvním krokem k vládou proklamovanému cíli – levnějším potravinám. Zatím však žádné konkrétní další známé nejsou. Hovoří se však o možném snížení DPH na potraviny, či o změnách pravomocí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže.
Potravinářská komora aktivitu ministerstva chválí. „Snaze o rozkrytí obchodních přirážek v celém řetězci jednoznačně tleskáme. Potravinářská komora na neférové přirážky u některých zpracovaných potravin upozorňuje už roky. Hloubkový pohled pod pokličku je přesně to, co trh i spotřebitel potřebují,“ řekl mluvčí komory Marek Zemánek.
Podle něj se český trh proměnil v jeden velký slevový cirkus. „Cenovka na regálu slouží spíše jako dekorace a skutečný obchod se odehrává až v akcích. Kopírovat Maďarsko a nařizovat ceny shora však není správná cesta, řešením je vnést do systému řád a transparentnost“ uzavřel Zemánek.
