Omezení vývozu palmového oleje z Indonésie, zákaz vývozu pšenice z Indie nebo exportní limity na hovězí maso v Argentině, jsou kostky zapojené do světového dominového efektu. Kvůli němu v posledních měsících roste cena potravin, což vyvolává snahu ochránit další trhy, politickou nestabilitu a další padající dominové kameny ve světovém potravinářském obchodu, píše agentura.
Mnoho ekonomů tvrdí, že současná krize je už horší než ta z roku 2008. Tehdy k ní došlo z mnoha důvodů, mimo jiné kvůli suchu, nárůstu světové populace, vyšší spotřebě masa na člověka v populačně velkých státech v rozvojových zemích, ale také kvůli využití obilovin při produkci biopaliv.
Nedostatky potravin a jejich zdražování zažehly v té době protesty v mnoha státech prakticky po celém světě, zejména ale v Africe, kde je jídlo hlavní položkou spotřebního koše.
Obavy ze současných omezení zvyšují světové ceny, dostavuje se tak dominový efekt, který vede k tomu, že další a další státy přijímají obdobné kroky k ochraně vlastních trhů, vysvětlil čelní ekonom ze skupiny kolem Světové banky Michele Ruta.
Krize měla podhoubí, počet hladovějících rostl
Ke krizi se ale schylovalo už delší dobu. Podle údajů sekce OSN, zabývající se potravinami, vzrostl počet lidí zasažených akutním nedostatkem jídla, kterému čelili sami nebo jejich blízcí, na dvojnásobek hodnot z roku 2019. Zdvojnásobil se tak na 276 milionů v 81 státech světa, a to už před válkou na Ukrajině.
Konflikt, který zničil vývoz z Ukrajiny a Ruska, tedy dvou velkých světových zemědělských mocností, pak podle předpovědí toto číslo zvýší minimálně o dalších 33 milionů lidí hlavně v subsaharské Africe.
V roce 2008 alespoň částečně nárůst zpomalovaly přísliby od mezinárodních organizací jednotlivým vládám ohledně vidiny dostatku potravin.
“Tentokrát to ale bude těžší, protože máme zásah v dodávkách potravin jak z Ukrajiny, tak z Ruska,“ dodal Simon Evenett z Univerzity v St. Gallen. Jak se situace vyvine dál, bude podle něj také záležet na velikosti letní sklizně.
Podle dat amerického ministerstva zemědělství Ukrajina dohromady s Ruskem ovládaly 28 procent světového obchodu s pšenicí, 15 procenty trhu s kukuřicí a 75 procent se slunečnicovým olejem.
Po konfliktu došlo k řadě restriktivních opatření. Například květnový indický zákaz vývozu pšenice přišel poté, co Indonésie jako světová jednička ve výrobě palmového oleje zakázala jeho vývoz. Ten je přitom jednou ze základních surovin pro potravináře na výrobky pro pečení a vaření. Indonéský zákaz začal platit od 28. dubna, stát to odůvodnil pro zajištění dostatečné a dosažitelné zásoby oleje pro tamní obyvatelstvo. Indie je pak největší světovým dovozcem palmového oleje.
Indie chtěla vyvážet pšenici, ale zakázala to
Indie přitom ještě na začátku května plánovala, že zvýší exporty pšenice a nahradí tak mezeru na světových trzích způsobených výpadky kvůli válce. Ještě 12. května počítalo indické ministerstvo průmyslu a obchodu, že připravuje vyslání delegací do devíti států, aby připravily export deseti milionů tun obilí, což by bylo o dost více než dříve. To je více než celková sklizeň obilovin v ČR.
Kvůli vlně veder v tomto druhém nejlidnatějším státě na světě se snížily odhady sklizně, což bylo následované vzrůstem inflace. Ta vyskočila k nejvyšší hodnotě za posledních osm let právě i kvůli nárůstu cen potravin. A indická vláda se rozhodla o den později vyřešit situaci naopak zákazem vývozu.
Zprávy o zákazu z Indie, která je v tomto ročním období jediným větším exportérem, zvýšily cenu termínovaných obchodů na chicagské burze o šest procent hned po otevření trhů.
Indonésie nakonec svůj zákaz vývozu palmového oleje odvolala 20. května. To už ale nestačilo k potlačení zákazu vývozu kuřat z Malajsie, který začal platit o tři dny později. Tamní vláda se také obávala problémů kvůli zvyšování cen krmiv, která jsou důležitá pro tamní nejlevnější zdroj bílkovin.
„Tyto typy opatření většinou směřují k vyprovokování paniky nebo předzásobení se ze strany kupců, což ale vyvolává cenové nárůsty,“ říká David Laborde Debucquet z Mezinárodního institutu pro výzkum potravinové politiky, což je think-tank založený ve Washingtonu.
Evropská unie, ve které je z hlediska objemu několik předních světových dovozců potravin, nyní urguje své obchodní partnery k uvolnění restriktivních politik. Unie tak svůj export udržuje, a stejně by měly postupovat také všechno ostatní státy, míní šéfka Evropské komise Ursula von der Leyen.
V Česku zatím pokračuje inflační vlna, v květnu dosáhla celková inflace meziročně 16 procent, u potravin pak 15 procent.
Putin žádal uvolnění sankcí výměnou za vývoz pšenice:
