Šebestyán chce, aby se více dbalo na výsledky kontrol, ze kterých dlouhodobě vycházejí české potraviny jako méně problematické než dovozy, zvláště pak ze států mimo EU. Založil pracovní skupinu pro dozorové organizace, která se bude situací zabývat.
Kde nachází inspekce chyby?Nejmenší počet záchytů je u českých potravin, v roce 2024 u nich SZPI zjistila závady v 15,4 procentech případů. U potravin ze zemí EU byly problémy větší – 24,4 procenta, u produkce ze třetích zemí šlo o 38,1 procenta. |
Minulé vlády také hovořily o nutnosti snižovat administrativní zátěž, většinou ale šlo o snahu sjednotit kontroly v místě a čase, aby do podniku nechodily kontroly co týden – třeba od plemenářské inspekce, od veterinářů, od zemědělského úřadu a z hygieny.
„Prostě takhle to úplně dál nejde. My navyšujeme kontroly a jejich počet, kde se kontroluje víc a víc podmínek. Mě třeba zarazilo to, že SZPI provede ročně 55 tisíc kontrol – což je neuvěřitelné číslo a stále roste. Chceme se zabývat dobrou praxí, správným zacílením kontrol a změnou parametrů – jestli musí být každá provozovna veřejného stravování, každá prodejna potravin kontrolována v tom úseku,“ řekl ministr.
Jak přesně se tedy budou kontroly snižovat, není ještě jasné. V programu má kabinet Andreje Babiše na jednu stranu zmínku o snížení počtu kontrol a právních předpisů, na druhou stranu se v něm píše o „nekompromisním“ bránění trhu před levnými a nekvalitními dovozy, což naopak nejspíš u kontrol dovozových potravin bude předpokládat větší aktivitu ze strany inspektorů.
Firmy zmenšení kontrol chtějí
Podnikatelé odstranění nadměrných kontrol vítají. „V diskusích s kolegy z jiných zemí dlouhodobě vidíme, že Česko patří mezi země, kde je největší počet kontrol, přičemž často jde o kontroly čistě formální, které nijak nezvyšují bezpečnost spotřebitelů. Navíc neustále roste administrativa okolo toho, co všechno musí podnikatelé kontrolorům dokládat, i když často stát potřebná data již někde má,“ řekl MF DNES prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza. Inspekce by se podle něj měla o to více věnovat samotné zdravotní nezávadnosti potravin.
Na druhé straně podle něj by bylo třeba, aby se podobně zachovalo i ministerstvo průmyslu a obchodu, respektive jeho podřízená Česká obchodní inspekce. Podle Prouzy se dlouhodobě soustředí na kontroly byrokracie, ale pomíjí reálná rizika, jako je zboží z čínských e-shopů. Navíc podle něj, na rozdíl od SZPI, ale také Státní veterinární správy (SVS), nemá sjednocené rozhodovací principy.
„SZPI i SVS stejné problémy posuzují stejně v jižních Čechách jako na severní Moravě, zatímco u ČOI každý kraj posuzuje podobný problém úplně jinak, a postup ČOI je tak podnikatelům naprosto nesrozumitelný,“ doplnil.
Potravinářská komora ČR dodala, že současný systém je neefektivní. „Je to, jako byste museli jít na pět různých přepážek kvůli jednomu potvrzení, přitom vše může vyřešit jeden úředník u jednoho stolu. Pokud se podaří koordinovat kontroly na jeden společný den, uleví to provozu firem, aniž by utrpěla kvalita dohledu. Odmítáme však polevit v kontrole dovozu ze zemí mimo Evropu, zejména s ohledem na nedávná zjištění z Brazílie,“ sdělil její mluvčí Marek Zemánek.
Jak bude vypadat samotná kontrolní činnosti už v letošním roce, není zatím úplně jasné. Podle mluvčího SZPI Pavla Kopřivy vychází SZPI z principu analýzy rizika, tedy historie kontrol, rizikovosti komodity apod., ale intenzita kontrol je daná podle toho, kolik má inspekce lidí a peněz.
Zatímco SZPI ještě na finální rozpočet čeká, SVS už nyní ví, že z provozních výdajů bude muset přesunout 28 milionů korun na platy a mzdy, čímž se ale vykryje jenom polovina vládou schváleného navýšení základních tarifů, na které veterinářům nikdo nepřidal. „Pokud by to tak zůstalo, zásadně by to ovlivnilo provoz státního veterinárního dozoru v letošním roce,“ sdělil mluvčí SVS Petr Majer. Podle něj pak stále přibývá agendy, a to jak na evropské, tak i na české úrovni. Třeba od letošního ledna kontrolují veterináři, zda lidé neuvazují nastálo psy na řetěz.
