Podle materiálu by stavba vyšla asi na pět miliard korun. Nyní začne debata, zda by se nádrž měla stavět, neboť při zaplavení by voda zasáhla i do Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Křivoklát.
Ve studii, jež je na webu povodí, jsou čtyři možnosti, kde by hráz mohla stát. Všechny jsou nad obcí Roztoky u Křivoklátu. „Nádrž by jednoznačně pomohla obcím na dolním toku Berounky. Pod tímto vodním dílem až po soutok s Vltavou by bylo ochráněno přes 3300 obyvatel a majetek v hodnotě téměř 30 miliard korun,“ říká generální ředitel povodí Petr Kubala.
Opatření blízké přírodě
Poldr by měl také vliv na povodňové průtoky Vltavy od jejího soutoku s Berounkou. „Jde o protipovodňové opatření blízké přírodě, protože nádrž by byla po většinu času prázdná a neznamenala by trvalé omezení v hospodaření a život v dané lokalitě,“ dodal Kubala.
Kde by hráz mohla stát? Profil A – Roztoky – kamenitá sypaná hráz se středním asfaltobetonovým těsněním. Profil B – Branov – zemní sypaná hráz. Profil C – Nezabudice – betonová tížná hráz s kamenitými zemními přísypy. Profil D – Čertova skála – betonová tížná hráz.
Suchá nádrž by měla přeměňovat povodně až do úrovně stoleté vody na neškodný průtok v objemu dvouleté vody. „Vzhledem k tomu, že nádrž je zamýšlena jako suchá, znamená to, že do dvouleté povodně by tekla řeka Berounka stejně, jako je tomu dnes, a až ve chvíli, kdy průtoky přesáhnou tuto mez, začne se voda vzdouvat a dojde k dočasnému zatopení území nad vodním dílem,“ dodávají vodohospodáři. Rozloha nádrže by podle studie byla mezi 979 a 1006 hektary.
Čekání na konečné rozhodnutí
Povodí nyní očekává, že se o studii povede veřejná diskuze. „Konečné rozhodnutí bude na politické reprezentaci, kde bude muset být rozhodnuto o prioritách jako je ochrana před povodněmi, ochrana před suchem, či ochrana přírody,“ uzavřel mluvčí. Není tak zatím naplánovaný ani čas stavby ani Ministerstvo zemědělství zatím oficiálně nic o možné stavbě neví. „Povodí Vltavy však může ministerstvo požádat o poskytnutí dotace v rámci programu podpora prevence před povodněmi,“ dodal tiskový mluvčí resortu Hynek Jordán. Ministerstvo v něm chce do roku 2020 přispět částkou 4,5 miliardy korun. V předchozích etapách tohoto programu vzniklo přes 800 staveb za více než 15 miliard korun.
