Práce na dohodu zahrnuje dva typy smluv: dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). Každá má jiný limit, do kterého se z výdělku nemusí odvádět zdravotní a důchodové pojištění. Pro každou také platí jiná omezení, letos nově mají navíc speciální režim některé sezonní práce v zemědělství.
| Typ dohody | Limit pro odvod pojištění | Omezení práce |
|---|---|---|
| DPP | 12 000 Kč | 300 h/rok |
| Speciální režim DPP v zemědělství | pro zaměstnance 48 500 korun u sociálního a 12 000 Kč u zdravotního pojištění | 1 280 h/rok |
| DPČ | 4 500 Kč | 20 h/týden |
Kolem dohod koluje ale jeden nebezpečný mýtus. Lidé, kteří pracují pouze na dohodu nebo dohody „pod limitem“ a jiný výdělek nemají, se někdy domnívají, že žádné pojištění platit nemusí. Není to pravda.
Práce pouze na dohodu
Kdo pracuje pouze na dohodu nebo na dohody a u každé se „vejde“ do limitu, tomu zaměstnavatel žádné pojištění z výdělku nestrhne. Dohody stejného typu uzavřené u stejného zaměstnavatele se pro tyto účely sčítají. I pro takového pracovníka může ale platit povinnost platit si zdravotní pojištění.
Změny v letních brigádách 2026: Co by měl vědět každý, kdo si chce přivydělat?![]() |
Zdravotní pojištění u práce na dohodu
Pokud ho totiž za něj neplatí stát nebo mu ho neodvádí jiný zaměstnavatel, stává se při práci pouze na podlimitní dohody osobou bez zdanitelných příjmů (OBZP). Pro OBZP platí povinnost se nahlásit u své zdravotní pojišťovny a začít platit pojištění ve stanovené výši. Pro rok 2026 je tato částka stanovena na 3 024 Kč měsíčně.
Při neplacení vzniká u pojišťovny dluh, a když ho člověk včas neřeší, může narůst a zvětšit se ještě o penále. Časté jsou případy, kdy na dohodu pracují studenti, za které platí pojištění stát. Ale tento stav končí dosažením 26. roku věku, a studenti, včetně těch pracujících na podlimitní dohodu, musejí začít platit jako OBZP:
Dluh na zdravotním pojištění může přerůst v exekuci. Vše začíná malou chybičkou![]() |
Jak je to s důchodovým pojištěním u práce na dohodu?
Důchodové pojištění se od toho zdravotního liší tím, že u podlimitních dohod ho nikdo platit nemusí. Kdo tedy pracuje jen na dohodu či dohody pod 12 000, respektive 4 500 korun měsíčně, důchodové pojištění nemusí odvádět. Doba strávená touto prací se ale nezapočítá do nároku na důchod, a to ani jako doba pojištění, ani jako náhradní doba. Z hlediska důchodu se tedy dlouhodobá práce jen na podlimitní dohodu nevyplatí.
Dobrovolná účast na důchodovém pojištění
Je ale možné si důchodové pojištění platit i tak, dobrovolně. Jeho výše pak nezáleží na výdělku, člověk si ji určuje sám. Je tu ale zákonem daná minimální výše, která pro rok 2026 činí 3 428 korun. Taková doba se pak počítá do důchodu a ovlivňuje i jeho výši.
Dobrovolná účast na důchodovém pojištění má své podmínky. Například u studia je zákon velmi benevolentní: k dobrovolné účasti na pojištění v době studia se lidé mohou přihlásit i mnoho let zpětně a také ho zpětně doplatit. Lze to udělat třeba až před důchodem. U práce na dohodu, bez statusu studenta, jsou podmínky mnohem přísnější, žádost nelze podat zpětně a dobrovolnému pojištění musí předcházet aspoň rok práce s pojištěním.
Daně 2026: Co za vás účetní neudělá. Rady pro zaměstnance, jak si snížit daň![]() |
Dohody nad limit. Kolik se platí na odvodech?
Při práci na DPP s měsíčním výdělkem 12 000 korun nebo více, případně na DPČ s výdělkem 4 500 korun či více, už by měl zaměstnavatel strhávat pracovníkovi zdravotní i sociální pojištění a také za něj určitou část tohoto pojistného odvádět sám. Výše částky se vypočítá procentní sazbou z hrubé mzdy.
U zdravotního pojištění ale může dojít k situaci, kdy je procentuálně vypočítaná částka nižší než minimální odvod 3 024 korun. Co se v takovém případě stane? Rozdíl, který zbývá doplatit pojišťovně, musí uhradit sám pracovník. Zaměstnavatel by mu ho měl strhnout ze mzdy a odeslat, aniž by se „dohodář“ o platbu sám staral. Je ale dobré si ve výplatní pásce zkontrolovat, zda se to opravdu stalo. Jinak totiž může vzniknout dluh u pojišťovny. Jak pak vypadají odvody, ukazuje následující tabulka:
| Položka | Sazba (%) | Částka (Kč) |
|---|---|---|
| Hrubá mzda | 14 000 Kč | |
| Zdravotní pojištění – odvod zaměstnavatele | 9 % | 1 260 Kč |
| Zdravotní pojištění – běžný odvod pracovníka | 4,5 % | 630 Kč |
| Zdravotní pojištění – doplatek pracovníka do minima | 1 134 Kč | |
| Celkem strženo pracovníkovi na zdravotním pojištění | 1 764 Kč | |
| Zdravotní pojišťovna dostane celkem | 3 024 Kč | |
| Sociální pojištění – odvod zaměstnavatele celkem | 24,8 % | 3 472 Kč |
| Důchodové pojištění – odvod pracovníka | 6,5 % | 910 Kč |
| Nemocenské pojištění – odvod pracovníka | 0,6 % | 84 Kč |
| Sociální pojištění – pracovník celkem | 7,1 % | 994 Kč |
| Daň z příjmů po základní slevě na poplatníka* | 0 Kč | |
| Celkem strženo pracovníkovi | 2 758 Kč | |
| Čistá mzda na účet | 11 242 Kč | |
| * Pozn.: Daň je počítaná po slevě na poplatníka, tj. při podpisu růžového formuláře. |
Musí studenti na brigádách platit daně a k čemu je růžové prohlášení?![]() |
Práce na dohodu v kombinaci se studiem
Práci na dohodu vykonávají velmi často studenti, kteří mají oproti ostatním poplatníkům některé výhody. Především za ně zdravotní pojištění platí stát, a tak to zůstává i v případě, že u studia pracují. Práce na pracovní smlouvu nebo na dohodu nad limit jim sice zakládá povinnost platit si zdravotní pojištění i z tohoto výdělku, nemají ale minimum 3 024 korun.
Co se týče důchodu, od roku 2010 se studium nezapočítává ani jako doba náhradní. To znamená, že při placení důchodového pojištění jsou na tom studenti stejně jako „dohodáři“, kteří nestudují: pojištění si platit nemusejí, mohou si ale požádat o dobrovolnou účast, kde je minimální částka 3 428 Kč. Dobrovolná účast na důchodovém pojištění během studia má méně přísné podmínky.
Kam v létě na brigádu? U stánku se zmrzlinou se dají v Praze vydělat až 2 000 denně![]() |
Práce na dohodu v kombinaci s pracovním poměrem
Kdo pracuje aspoň za minimální mzdu, odvádí důchodové i zdravotní pojištění z tohoto výdělku. Z dohod pod limit neplatí žádné z těchto pojištění, z dohod nad limit jen částku podle procentuální sazby.
Práce na dohodu a evidence na ÚP
|
V praxi se ale stává, že se dohoda nebo dohody kombinují s pracovním poměrem na částečný úvazek, kde může být výdělek nižší než minimální mzda (22 400 korun). V tom případě je odvod zdravotního pojištění vypočítaný podle procentuální sazby nižší než 3 024 korun. Částka, která chybí po započtení odvodu zaměstnance i zaměstnavatele, jde na vrub zaměstnance. To znamená, že ji zaměstnavatel strhne z výdělku zaměstnanci a pošle zdravotní pojišťovně.
U dohody nad limit se může stát, že částku zbývající do 3 024 Kč může strhnout jak zaměstnavatel v klasickém pracovním poměru, tak ten, u kterého má pracovník dohodu. Proto je nutné, aby o sobě různí zaměstnavatelé věděli. Odpovědnost za to nese pracovník, který musí dodat do účtárny potřebná potvrzení. Pokud to neudělá a zaměstnavatel mu strhne na zdravotním pojištěním víc, než by měl, může přes zaměstnavatele požádat o nápravu, jakmile to zjistí.
Starobní důchod: Nárok nezačíná s věkem, ale někdy si ho lze „zaplatit“ |
Práce na dohodu a podnikání
Práci na dohodu mohou k přivýdělku využít i živnostníci. Ti zdravotní i sociální pojištění platí z titulu samostatné výdělečné činnosti (SVČ), při dohodě nad limit jim ale může vzniknout povinnost platit pojistné i z tohoto výdělku, a to ve stejné výši jako zaměstnanci.
Pro osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které mají podnikání jako hlavní činnost, platí u nadlimitních dohod velmi důležitá věc: jakmile jim z dohody vznikne povinná účast na sociálním pojištění (tedy u DPP od částky 12 000 korun), může se v daném měsíci jejich samostatná výdělečná činnost posuzovat jako vedlejší. Je nutné k tomu předat České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ) potvrzení zaměstnavatele o době trvání zaměstnání, zakládajícího účast na nemocenském pojištění.
V přehledu OSVČ, který podnikatelé podávají následující rok, se pak dané měsíce zaškrtnou jako ty, kde probíhala SVČ jako vedlejší. V těchto měsících se pak snižuje minimální výše zálohy pro důchodové pojištění na 1 574 Kč, případně je záloha nulová a platba se poté odvíjí od skutečných příjmů. Ve výsledku tak může za daný rok vzniknout přeplatek, o jehož vrácení si OSVČ může po podání přehledu požádat.
























