21. srpna 2019 7:00 Lidovky.cz > Byznys > Právo a justice

,Cílem je otupit kritiku mladých zákonodárců.‘ Právníci v anketě hodnotili zavedení databáze soudců

Ministerstvo plánuje spustit databázi soudců a státních zástupců. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ministerstvo plánuje spustit databázi soudců a státních zástupců. | foto: Richard Cortés, Lidové noviny

PRAHA Zavedení databáze soudců a státních zástupců hodnotilo v anonymní anketě LN 95 právníků a právniček.

Justice by měla být obecná a neosobní, individuální osoba soudce by neměla být faktorem posuzování soudní moci. I tak zněla odpověď jednoho z účastníků pravidelné striktně anonymní ankety LN mezi českými právníky. Celkem 95 soudců, advokátů, notářů, akademiků, legislativců či exekutorů hledalo odpověď na to, zda bude přínosná veřejná databáze soudců a státních zástupců, již ministerstvo spravedlnosti plánuje vřádu týdnů spustit. Tábory zastánců a odpůrců byly téměř vyrovnané. Pozitivní dopad respondenti nejčastěji spatřovali ve zvýšení společenské odpovědnosti soudců za svou činnost a v jednodušším zjišťování informací o případné podjatosti soudce.

„Databáze přispěje k transparentnosti justice a v důsledku může mít pozitivní vliv na její vnímání veřejností. Soudci budou cítit větší odpovědnost za svá rozhodnutí, pokud již nebudou moci být převážně anonymní a schovávat se za instituci,“ uvedl zástupce akademické sféry. Další účastník Právního barometru, tentokrát z řad justice, oponoval: „Žijeme v době, která trpí pocitem, že lékem na neduhy společnosti je hlavně maximální transparentnost. Pak je návrh ministerstva logický.

Ministerstvo plánuje spustit databázi soudců a státních zástupců.

Nejednotná šíře informací

V profilu každého soudce a státního zástupce má být uvedeno jeho jméno, příjmení, instituce a úsek, na kterém působí. Mezi nepovinné položky nakonec ministerstvo spravedlnosti zařadilo údaje o předchozí praxi, dosaženém vzdělání a publikační praxi, byť původně avizovalo, že i tyto údaje budou povinné. Návrh inicioval předseda podvýboru pro digitalizaci justice a e-Sbírku Jakub Michálek (Piráti), jenž chtěl do databáze prosadit i kolonku „vybraných kauz“. V rejstříku bude prostor i na zveřejnění fotografie, i to jen na základě rozhodnutí konkrétního soudce či státního zástupce. Vpraxi tak bude každý profil jinak obsáhlý.

Resort plánuje do seznamu zařadit i informaci o členství v KSČ, a to v období do roku 1989. (Informace o finální podobě rejstříku získaly LN od resortu až po uzavření ankety – pozn. Red.)

„Jsem přesvědčen, že by soudce s takovou politickou minulostí neměl soudit exponované případy, například na ochranu osobnosti, kde předmětem sporu bude třeba kritika počínání člena KSČ před rokem 1989. Je zřejmé, že takový soudce bude mít kvůli osobnímu selhání pokřivený hodnotový žebříček a nelze od něj očekávat objektivní posouzení sporu,“ uvedl jeden pražský advokát.

Další zástupce pražské advokacie je toho názoru, že by databáze měla obsahovat i soudní rozhodnutí, které daný soudce vydal. „Přispělo by se tím k předvídatelnosti soudních rozhodnutí, kdy by bylo možné se seznámit s rozhodnutími soudce v obdobných věcech či jeho názory. Pokud je dnes možné se k soudním rozhodnutím dostat přes svobodný přístup k informacím, tak by toto opatření dávalo jak pro advokáty, tak i laickou veřejnost, smysl,“ uvedl.

S kým mají tu „čest“

Další zástupkyně advokátního stavu varuje, že „veřejnost na přístup k typu informací tohoto složení není připravená a nebude vědět, jak s ním pracovat“. Jiný účastník ankety vnímá soudce a státní zástupce jako veřejné činitele, kteří rozhodují o osudech lidí, „a proto by měla veřejnost vědět, s kým má tu čest“.

Zastánci databáze by ji chtěli ještě rozšířit – například o informace, zda byl soudce kárně trestán, uvítali by e-mailovou adresu a telefon do kanceláře,  ale i třeba počet běžících kauz a průměrnou délku řízení. „Pokud jsou za soudními rozhodnutími vidět lidé, kteří je vydávají, tak to podle mne zvyšuje legitimitu a přesvědčivost a možná i motivuje soudce a státní zástupce k lepší práci,“ ocenila vznik databáze soudkyně vrcholného českého soudu.

„Lepší by bylo konečně vymyslet něco na publikaci a inteligentní vyhledávání v soudních rozhodnutích, neboť všechny rozsudky publikují jen správní úseky a vyhledávání v databázi provádíme přes Google,“ kritizoval současný stav pražský soudce.

„Je potřeba vyvážit zájem veřejnosti na přístupu k informacím o osobách, jež disponují významnými veřejnými pravomocemi, s jejich ochranou soukromí,“ varoval další ze soudců, který by dále uvítal, aby výčet zveřejňovaných údajů byl předmětem věcné debaty, a to nejen na úrovni justice.

Zhruba čtvrtina respondentů Právního barometru nevěděla, že resort spuštění takové databáze vůbec tak brzy chystá. „Vzbuzuje to podezření na lobbing IT firmy, která se bude o tuto zakázku ucházet, nebo spíše populistický záměr, který bude politicky využit a prezentován veřejnosti jako krok k větší transparentnosti v justici,“ uvedl jeden z oslovených notářů. Další odpůrkyně databáze z řad soudců si myslí, že tím chce předkladatel návrhu „otupit kritiku ze strany některých mladých zákonodárců, a tak v rámci všeobjímajícího boje proti korupci kývl na další transparentnost“.

Další ze soudců, kteří je pro zavedení databáze vytýká, že za současného stavu se soudci s oblibou skrývají za neosobní jazyk rozsudku vyhlášeného „jménem republiky“. „Ale rozsudky nevydává republika, nýbrž konkrétní lidé. A o nich je rozumné něco vědět. Veřejně přístupný profesní profil by měl mít každý, i ta příslovečná opatrovnická soudkyně z Jeseníku, které chybí dva roky do penze,“ uvedl respondent Právního barometru.

Pozor i na GDPR

Příznivci rejstříku uvedli jako vzor výčet institucí, které již seznamy svých soudců zveřejňují – Nejvyšší soud, Nejvyšší správní soud, Ústavní soud, ale i Soudní dvůr EU, kde lze najít profesní životopis soudců. „U těchto soudců je míra veřejné expozice na místě. Naopak soudce okresního soudu nebo krajský státní zástupce se nemá důvod v souvislosti se svojí prací nijak veřejně exponovat,“ oponoval však akademik, podle kterého veřejnost nemá posuzovat kvalifikaci soudce ani jeho publikační činnost.

Valná část respondentů poznamenala, že většinu informací lze již dnes beztak dohledat, byť výhodu databáze vidí v tom, že teď „budou na jednom místě“. Pokud jde o vliv na práci soudců, jde podle zástupce justice o „prázdné gesto“. „Je velice krátkozraké myslet si, že větší transparentnost povede k větší spravedlnosti,“ dodal další účastník.

Expert na GDPR pak varoval, že si ministerstvo bude muset ohlídat, zda existuje zákonná či obdobná povinnost ke zveřejňování údajů. „Soudci a státní zástupci budou muset patrně udělit resortu svůj souhlas s jejich zveřejněním,“ dodal advokát.

Kateřina Kolářová

Autor

Kateřina KolářováKaterina.Kolarova@lidovky.czČlánky

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!