KOMENTÁŘ: Jsou pořadatelé akcí odpovědní za jejich zrušení z důvodu koronaviru? |
Lidé na sociálních sítích už v době, kdy tato opatření ještě nebyla tak tvrdá, kritizovali ty, kdo si z Covid-19 nic nedělali. A chlubili se tím. Kritika mířila na lyžaře, kteří nadšeně sdíleli fotky prázdných italských sjezdovek a pochvalovali si, že po „manšestru“ mohou jezdit téměř sami. „Nikde okolo žádnou nemoc nevidíme. Odpočatí se vracíme domů. Těšíme se!“ psali. „Budete šířit nakažlivou nemoc! To je trestné!“ komentovali jiní jejich počínání.
Advokáti: Šíření nemoci je trestné, pokud je na seznamu
V případě onemocnění Covid-19 se dosud nejednalo o nemoc, jejíž šíření trestní zákoník zakazoval a sankcionoval. Nebylo totiž na seznamu natolik závažných chorob jako třeba HIV nebo tyfus. Jejich úplný výčet obsahuje nařízení vlády č. 453/2009 Sb. Do pátečního dopoledne na něm bylo devatenáct nemocí a jejich příbuzných typů.
„Z právního hlediska se nemoc Covid-19 v tomto nařízení vlády objevit nedá. Nemohu zaručit, že nebude doplněna,“ potvrdil Lidovým novinám ještě v první polovině března advokát Tomáš Sokol.
Provinilce lze postihovat i podle jiných paragrafů
I úřad nejvyššího žalobce v zemi zastával názor, že chybí-li výslovné uvedení této choroby v nařízení vlády, nelze ji považovat za nakažlivé onemocnění, jehož šíření je trestné.
„Nelze vyloučit, že s ohledem na konkrétní okolnosti by bylo možné šíření této nemoci postihnout například jako ublížení na zdraví. V krajním případě i obecné ohrožení,“ podotkl však jeho mluvčí Petr Malý.
„Na novelizaci tohoto nařízení už pracujeme,“ potvrdila Lidovým novinám 12. března mluvčí ministerstva spravedlnosti Lucie Machálková. V materiálu, který šéfka resortu spravedlnosti Marie Benešová předložila hned druhý den vládě, se potřeba doplnění Covid-19 mezi nakažlivé lidské nemoci, jejichž šíření je trestně postižitelné, zdůvodňovala tím, že má odlišné klinické projevy od nemoci SARS, která už na seznamu je.
Vláda změnu odsouhlasila, začala platit okamžitě
Kabinet návrh ministerstva spravedlnosti schválil. Covid-19 se tak stal chorobou, jejíž nedbalostní i úmyslné šíření je trestné. Tak jako za rozšiřování jiných nakažlivých nemocí hrozí vysoké tresty i za šíření Covid-19.
U deliktů s těmi nejméně závažnými následky to jsou jen zákaz činnosti nebo propadnutí věci. Dolní hranice odnětí svobody není u nejméně závažného nedbalostního zavinění stanovena. U nejméně závažné úmyslné formy však už činí půl roku.
KOMENTÁŘ: Na co mají cestující nárok, pokud dopravce zruší let kvůli koronaviru? |
Bude-li nedbalostní či úmyslné roznášení onemocnění Covid-19 vyhodnoceno jako důsledek hrubého porušení zákonů na ochranu veřejného zdraví, lze uložit trest odnětí svobody od dvou do deseti let. Vůbec nejpřísnější tresty dopadnou na ty, kdo šířením onemocnění vyvolaného novým typem koronaviru způsobí jiným smrt. Ti mohou jít do vězení na pět až dvanáct let.
„Asi by bylo obtížné prokazovat, že tím, kdo jiného nakazil, byl zcela spolehlivě a bez možných pochybností právě ten, kdo byl z tohoto činu obviněn,“ domnívá se advokát Sokol. Podle něj prokázat roznášení právě této nemoci, jež se tak rychle pandemicky šíří, nejspíš nebude vůbec snadné.
Doplnit Covid-19 na seznam nakažlivých lidských chorob, jejichž roznášení je trestné, šlo rychle: stačila na to jedna schůze vlády.
