Hrajeme o důvěru v soudy, podotýká vrchní státní zástupkyně Bradáčová

Státní zastupitelství nemá být závislé na libovůli ministra spravedlnosti, říká šéf unie Jan Lata

LN: Vsadila byste si, že si David Rath odpyká trest odnětí svobody, nebo se dočkáme opět nějakého překvapeni?
Na sázku je to příliš vážná věc. Nezákonné rozhodnutí senátu Vrchního soudu v Praze (pod vedením Pavla Zelenky, který neuznal odposlechy – pozn. red.) pro nás připravilo velmi složitou, téměř bezvýchodnou situaci. Nejvyšší státní zástupce podal v případu Davida Ratha dovolání. Domáháme se zrušení původního verdiktu Vrchního soudu v Praze, protože část obviněných odešla od soudu zcela bez trestu.

LN: Ale doktor Rath byl odsouzen a je ve vězení v Teplicích.
Co se týká doktora Ratha, ten byl uznán vinným jen pro menší část jednání, které mu bylo kladeno za vinu, než jak zněla celá obžaloba. Vrchní soud totiž vydal nezákonné rozhodnutí (Nejvyšší soud v roce 2017 využití důkazů z odposlechů v kauze D. Ratha připustil – pozn. red.). To loni konstatoval Nejvyšší soud. Nyní se snažíme tuto nespravedlnost zvrátit. Máme jen velmi omezené právní nástroje. Šanci státního zastupitelství hodnotím sice jako malou, ale dokud existuje byť minimální prostor pro to, abychom nespravedlivé rozhodnutí zvrátili, je naší povinností tak učinit.

LN: Proč je nespravedlivé?
Policie svou poctivou prací nashromáždila dostatek důkazů. Krajský soud v Praze rozhodl o vině u všech obviněných ve všech skutcích. Následně rozhodoval Vrchní soud v Praze, který ale rozhodl nezákonně. Nejvyšší soud nezákonnost potvrdil. V konečném důsledku to nebylo jen nezákonné rozhodnutí, ale také nespravedlivé rozhodnutí. Tím, že byl porušen zákon, vznikl prospěch pro obviněné. Formální uplatnění práva se v tomto případu minulo s vnímáním spravedlnosti a se spravedlivým rozhodnutím. Budeme muset začít jednat o změně trestního řádu, aby státní zastupitelství získalo formální prostředek pro nápravu takovýchto zjevných vadných rozhodnutí. Nehrajeme o nic menšího než o důvěru veřejnosti v soudní rozhodování.

LN: Předseda senátu Pavel Zelenka v rozhovorech ale uvedl, že se nemusí řídit rozhodnutím Nejvyššího soudu v otázce odposlechů. Jak to tedy je?
Domníváme se, že byl povinen se řídit rozhodnutím Nejvyššího soudu. Nemáme ale účinný prostředek, kterým bychom se obrátili na Nejvyšší soud, aby mu respektování tohoto názoru uložil.

LN: Proč ho nemáte?
V trestním řádu je v tomto ohledu mezera. Trestní kolegium Nejvyššího soudu se letos na jaře usneslo na základě několika nálezů Ústavního soudu na omezení výkladu dovolacích důvodů. A to konkrétně v případech tzv. rozporu mezi skutkovými zjištěními soudu a provedenými důkazy. Nejvyšší soud se vyslovil, že tento důvod, na základě kterého lze změnit pravomocné rozhodnutí nalézacích i odvolacích soudů, svědčí pouze obviněnému, a nikoli státnímu zástupci. V takové situaci státní zástupce nemá v těchto případech možnost podat mimořádný opravný prostředek a domáhat se nápravy u Nejvyššího soudu.

LN: Můžete tento stav nějak změnit?
Zmíněná rizika si dobře uvědomujeme. Nejvyšší státní zástupce už jednal s ministerstvem spravedlnosti o možnostech změny trestního řádu. Chceme vydefinovat dovolací důvody pro státní zastupitelství, abychom do budoucna měli nástroj (například dovolání – pozn. red.) na změnu takovýchto rozhodnutí. Když se podíváte na případ dnes již pravomocně odsouzeného Tomáše Kadlece (bývalý šéf Čepra dostal v dubnu za porušení povinností při správě majetku státní společnosti a za krácení daní sedmiletý trest – pozn. red.), tak ten jsme zvrátili až v rámci mimořádného opravného prostředku pro extrémní nesoulad u Nejvyššího soudu. Máme za sebou řadu věcí hospodářského charakteru, které se podařilo odsoudit až poté, kdy jsme v minulosti použili opravný prostředek, který už dnes použít nemůžeme.

LN: Jak by měla změna trestního řádu vypadat?
Bez ohledu na to, jak bude rozhodnuto ve věci dovolání v případu doktora Ratha, legislativní debata o změně už probíhá. Hledáme řešení pro situace, kdy je zcela zřejmý rozpor mezi stavem důkazním a konečným výrokem soudu. Chceme, aby v těchto výjimečných situacích státní zastupitelství mohlo uplatnit mimořádný opravný prostředek a z jeho podnětu byla zřejmá nesprávnost napravena. Toto nelze dnes učinit ani v rámci stížnosti pro porušení zákona. Proto je potřeba vydefinovat jak dovolací důvod, aby obstál před ústavní garancí na spravedlivý proces, tak to, aby zcela zjevně nezákonné a nespravedlivé rozhodnutí, které není ve veřejném zájmu, mohlo být napraveno.

LN: Kauza Davida Ratha je z mnoha ohledů mimořádná, a to včetně délky trestního a následně soudního řízení. Mnoho lidí si ale samotný start případu ani nepamatuje. Jak vůbec vznikl?
První informaci jsem se dozvěděla z trestního oznámení, které nám bylo postoupeno v roce 2011 z Nejvyššího státního zastupitelství. V té době jsem byla na Krajském státním zastupitelství v Ústí nad Labem v pozici náměstkyně. Trestní oznámení bylo velmi stručné, ale zcela jasné. Obsahovalo informace o připravované zakázce na opravu zámku Buštěhrad. Poukazovalo se v něm na manipulaci při získávání dotací. Byla tam uvedena i jména osob, které se nezákonného jednání měly dopouštět. Vyhodnotili jsme to jako důvodné. Zjistili jsme, že zakázka probíhá a sedí i subjekty. Osobně jsem trestní oznámení předala policistům, kteří zahájili úkony trestního řízení. Věc je výjimečná nejen délkou soudního řízení, jak říkáte, ale i mimořádně krátkou délkou přípravného řízení. Od zahájení trestního řízení po podání obžaloby netrvala déle než dva roky. Od zadržení doktora Ratha s úplatkem k předání věci soudu neuběhl ani rok. To je u takto složité věci zcela výjimečné.

LN: Často jste kritizovaná, že se vám za sedm let ve funkci vrchní pražské žalobkyně nepodařilo chytit znovu nějakou velkou rybu. Jak je to s lovem pořádného kriminálního sumce?
Kritici mají krátkou paměť nebo nesledují dění. Když bych vám zrekapitulovala případy, jimiž jsme se v uplynulých sedmi letech zabývali, tak si myslím, že závěr by byl zcela odlišný. Když jsem sem přišla, museli jsme přezkoumat desítky odložených spisů. Jedním z nich je například Nemocnice na Homolce. Původně to bylo odloženo, za nás byl případ znovu otevřen a nyní soudy uložily mnohaleté tresty odnětí svobody. Podali jsme přes sto obžalob v závažných věcech. Vedle doktora Ratha, který byl viditelný stylem obhajoby, se tak můžeme bavit o případu Marka Dalíka, o bývalém soudci Ondřeji Havlínovi, společnosti Oleo Chemical, Promopro, Agrotec, náměstkovi Šiškovi z MPSV, kde již padly odsuzující rozsudky nebo se o nich jedná před soudem.

LN: Přeruším vás, ale veřejnost vnímá jen ty viditelně mocné postavy.
Ale já bych řekla, že všechno byly viditelně mocní lidé. Od Marka Dalíka přes Davida Ratha až k advokátovi Iva Rittiga nebo představitelům Nemocnice Na Homolce. Vedle toho jsou zde obžaloby na stavební gigant Metrostav, který měl být zapojen do zakázek jako Hřebčín Kladruby, Hotel Chrudim anebo další části kauzy Davida Ratha. Jsou sice viditelné postavy, ale pak je tu systémová korupce, která zasahuje do různých oblastí společenských aktivit. Mezi nimi je stavebnictví, IT zakázky a zdravotnictví. Dotkli jsme se dotací ve sportu. Ve všech těchto oblastech policie zasahovala.

LN: Platí to samé i pro politiky?
Pokud se dopouštějí kriminálního jednání, pak ano.

LN Jedna z kauz, která zacvičila justicí, byla i kauza Čapí hnízdo, v níž byl trestně stíhaný premiér Andrej Babiš. Posílila důvěru v justici, nebo naopak?
Prezentaci zdůvodnění rozhodnutí státního zástupce městského státního zastupitelství považuji jemně řečeno za nešťastnou a neprofesionální. Písemné zdůvodnění je jedna věc, ale právě v této věci bych očekávala mnohem více. Tolik k mediální prezentaci, která k posílení důvěry jistě nepřispěla. Protože je Vrchní státní zastupitelství v Praze úřadem, který dle interních předpisů nyní připravuje stanovisko pro rozhodnutí nejvyššího státního zástupce, omezím se jen na toto konstatování.

LN: Změny se mohou brzy dotknout i žalobců, a to díky novele zákona o státních zástupcích. Spornou otázkou je výběr vedoucích žalobců. Proč nechcete, aby ve výběrové komisi seděli převážně soudci a převahu měli lidé mimo soustavu zastupitelství?
To je věc systémová a zásadní. Státní zastupitelství je postaveno od doby vzniku na spoluodpovědnosti s ministrem spravedlnosti za výběr funkcionářů. Je to dělená odpovědnost. Státní zastupitelství navrhuje, ministr rozhoduje. Tento proces se dál promítá do odpovědnosti za fungování úřadu, kam je dotyčný funkcionář vybrán. Soudce je představitel jedné ze státních mocí, a to soudní, která by se dle našeho názoru neměla podílet systémově na kreování moci výkonné. Soudci by neměli zasedat v orgánech moci výkonné nejen proto, že postupy výběru může následně soudní moc přezkoumávat. Ústavní soud se už v roce 2002 dotkl problematiky dělby moci a dal jasně najevo, že by soudci neměli být součástí orgánů moci výkonné.

LN: Co to bylo za verdikt?
Nález, který se dotýkal přezkumu odborné způsobilosti soudců jmenovaným orgánem výkonné moci. Zde se ústavní soudci dotkli možnosti působení soudců i v dalších orgánech. To, co považuji za další zcela lichý argument, je, že soudce je nezávislý i mimo výkon své působnosti, mimo své rozhodování, a tedy bude nezávislým i při výběru funkcionářů státního zastupitelství. Rovněž nepovažujeme za správné, aby soudce, u něhož státní zástupce může v budoucnu vystupovat v pozici strany, se podílel na jeho výběru.

LN: Co by podle vás byl kompromis?
Současný stav by měl být zachován, státní zastupitelství nese a má nést spoluodpovědnost za výběr funkcionářů. Soudci mají při výběru vedoucích představitelů soudů v komisi také většinu. Pokud chcete kompromis, můžeme uvažovat o sudém počtu zástupců moci výkonné a státního zastupitelství, ale nikoli o převaze osob jmenovaných ministrem.

LN: Vrátila byste se do funkce řadové státní zástupkyně, pokud byste zde ve funkci skončila, nebo byste chtěla zkusit něco jiného? Objevují se spekulace o vaší ambici stát se příští prezidentkou Česka.
Své další působení budu řešit, až se to stane aktuálním. Jsem vrchní státní zástupkyně v Praze a této funkci se plně věnuji. Jakákoli spekulace není namístě.