Neděle 23. února 2020svátek má Svatopluk 10 °C občasný déšť Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Právo a justice

Jak v Česku trestáme? Za krádež prvopachatelé do vězení nechodí

Vězeň.  | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vězeň. | foto:  Petr Topič, MAFRA

PRAHA Jaký trest lze očekávat za krádež nebo výtržnictví? A kdy ukládají soudci podmíněný trest odnětí svobody bez dohledu či dalších sankcí? I na to se snaží nalézt odpověď projekt Jak trestáme.

Projekt je dostupný široké veřejnosti na stránkách jaktrestame.cz. Uživatelé si v aplikaci, která je jeho součástí, nejprve vyberou trestný čin, poté mají možnost vybrat informace o uložených trestech za roky 2016 až 2018. Dále mohou určit, zda je zajímá konkrétní odstavec paragrafového znění, počet předchozích odsouzení či pohlaví odsouzeného.

„Aplikaci jsme se snažili vytvořit tak, aby neukazovala zjednodušená čísla, která by mohla být dezinterpretována. V aplikaci proto nenajdete například průměrný počet let odsouzených k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Uživatel ale může z aplikace vyčíst, jaké tresty jsou za určitý trestný čin ukládány výjimečně a jaké naopak běžně. Jinými slovy, co může člověk očekávat. Problém ale může nastat v okamžiku, kdy si člověk není schopen představit, co je ještě běžný případ a co už ne,” upozornil Drápal, který působí jako doktorand na Právnické fakultě Univerzity Karlovy a asistent ústavní soudkyně Kateřiny Šimáčkové.

Podle něj lze například u krádeže podle § 205 odst. 1 trestního zákoníku zjistit, že nepodmíněný trest odnětí svobody se ukládá pouze v 6 % případů. Tento odstavec upravuje například krádež vloupáním, rabování při evakuaci osob nebo krádež, při které vzniká škoda alespoň pět tisíc korun. „Z dat je možné vyčíst, že nepodmíněný trest odnětí svobody bude ukládán jen v těch nejzávažnějších případech. U prvopachatelů pak zcela výjimečně,” vysvětlil Drápal.

Ukládání trestů dle § 205 odst. 1 (krádež) v letech 2016 až 2018. Graf zahrnuje...

Ukládání trestů dle § 205 odst. 1 (krádež) v letech 2016 až 2018. Graf zahrnuje muže i ženy, prvopachatele i již dříve odsouzené. Nezohledňuje souběh.

Za projektem stojí dále Michal Šoltés a Klára Svitáková, kteří oba působí jako doktorandi na CERGE-EI při Univerzitě Karlově, a Jan Cibulka, datový žurnalista serveru iRozhlas.cz.

Sami tvůrci v aplikaci upozorňují, že by aplikace neměla sloužit k jednoduché kritice ukládání trestů. „Kriminologické výzkumy ukazují, že lidé obecně preferují zpřísnění trestů. Pokud jsou jim však představeny konkrétní případy, uložili by tresty podobně přísné jako soudy, či dokonce mírnější. Agregovaná statistická data bez znalosti okolností případu nemohou být proto jednoduše představena a zkritizována,” napsali autoři projektu.

V případě uložení podmíněného odsouzení k odnětí svobody za trestný čin krádeže...

V případě uložení podmíněného odsouzení k odnětí svobody za trestný čin krádeže podle § 205 odst. 1 soudy ve většině případů vedlejší trest neukládají. Graf zahrnuje muže i ženy, prvopachatele i již dříve odsouzené.

Data, která aplikace využívá, poskytlo Ministerstvo spravedlnosti. Prozatím jsou dostupná data za roky 2016 až 2018. Data, která budou reflektovat uplynulý rok, by měla následovat.

Počasí vliv nemá

Poskytnutá data používá Drápal také k dalšímu výzkumu. V rámci něj například zjistil, že při využívání tzv. trestních příkazů, jednoho z typů rozhodnutí, dochází k ukládání méně nepodmíněných trestů odnětí svobody. „Zabývali jsme se ale i například tím, zda počasí v Praze ovlivňuje ukládání trestů. Vyžádali jsme si potřebná meteorologická data, srovnali je s jednotlivými rozsudky a zjistili, že počasí na rozhodování soudců vliv nemělo,” uvedl Drápal.

Na datech zaujalo Drápala také to, jak často soudci ukládají podmíněný trest odnětí svobody bez dohledu a dalších trestů. „U výtržnictví byl podmíněný trest uložen v 57 % případů a v 93 % z nich bez dalšího trestu. To mi nepřijde ani teoreticky dobré.”

„V současnosti finalizujeme také výzkum ohledně soudců, zda s postupujícím časem od jejich nástupu do funkce ukládají přísnější nebo mírnější tresty. Dále v letech 2016 až 2017 došlo ke zvýšení ukládání peněžitých trestů, tak analyzujeme, jaký vliv na ukládání trestů měly konané semináře či zvýšený důraz státního zastupitelství,” uvedl Drápal.

Ukládání peněžitých trestů snížilo počet ukládání podmíněných trestů odnětí svobody, i proto je dle autorů aplikace důležité nečíst data mechanicky. Praxe při ukládání trestů se může s postupem času měnit. „Tato aplikace tak má sloužit výhradně jako vodítko a orientační bod. Nenabízí přesný návod na ukládání trestů ani soudcům nediktuje, jaký trest uložit. Doufáme ale, že přispěje ke konzistentnějšímu ukládání trestů jak mezi soudci, tak soudy,” uvedli autoři. Z dat totiž například vyplynulo, že v jižních Čechách jeden z okresních soudů trestá výrazně přísněji než ostatní.

Principy ukládání trestů

Aplikace v současnosti neumožňuje zjistit, jak jednotlivé soudy rozhodují. Autoři ale ani změnu neplánují. „Pouze by se tím posilovala tendence „okresního” práva. Nepřispělo by to k větší spravedlnosti. To je třeba činit skrz zpřesnění principů a definovat si varianty případů, na které se tyto principy aplikují,” upozornil Drápal.

Podle Drápala by se mělo například určit, jaký vliv by měla mít trestní minulost pachatele na další trestání. „Profesoři Julian Roberts z Oxfordu a Richard S. Frase z minnesotské univerzity společně napsali knihu, v níž argumentují, že trestní minulost by neměla vést k více než dvojnásobnému trestu než jaký by dostal prvopachatel. Jinak je totiž trestní minulosti přikládána větší role než závažnosti činu. Myslím, že tento přístup je správný.”

Vedle trestní minulosti by bylo dle Drápala také vhodné zakotvit, jaký účel má mít trest v jednotlivých případech. „Pokud nám chybí definice účelů trestů, vede to k tomu, že různé principy aplikujeme v různých případech.”

Další otázkou je trestání souběhů. „Až v roce 2018 vyšla ve světě první kniha, která se zabývá tím, jakým způsobem ukládat tresty, pokud pachatel spáchal více trestných činů. Kniha Sentencing Multiple Crimes se zabývá například i myšlenkou švédského soudce Nejvyššího soudu Martina Borgekeho, který na základě studia praxe přišel s tím, že by se měl uložit trest, který by byl činěn součtem trestů za jednotlivé trestné činy: Trest za nejzávažnější trestný čin by byl vzat zcela, druhý ve výši jedné třetiny, třetí jedné devítiny atd. Z výzkumů v Německu a Austrálii vyplývá, že praxe aplikuje podobné principy i tam” doplnil Drápal.

Vedle projektu Jak trestáme existuje již řadu let také aplikace Mapa kriminality, která umožňuje zjistit, v jakém rozsahu jsou na určitém místě páchány trestné činy, jaké typy trestných činů jsou pro danou oblast typické a jaká je jejich objasněnost.

Premium

Která auta jsou skutečně bezpečná? Crash testy versus realita

Folksam je na trhu od roku 1908 a patří k největším švédským pojišťovnám. Od... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Setkáváme se s názory, že auta jsou navrhována tak, aby dosáhla dobrých výsledků v nárazových testech. Díky Folksamu...

Premium

Trend u rozvodů: čím dál více dětí končí ve střídavé péči

ilustrační snímek | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Neustálé pendlování mezi dvěma domácnostmi dětem škodí, varují odborníci. Ve střídavé péči je v Česku stále více dětí....

Premium

Když je střílečka povinná. Hraju hry a platí mě za to, říká člen týmu Brute

Filip Dolenský, profesionální hráč počítačových her | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Má k dispozici fitness trenéra, mentálního kouče, psychologa a ve škole individuální studijní plán. Tedy servis...

VYZKOUŠENO: Domácí test odhalí, zda máte chřipku
VYZKOUŠENO: Domácí test odhalí, zda máte chřipku

Se sychravým zimním počasím se začínají ordinace plnit lidmi s nachlazením. Stačí zvýšená teplota, rýma nebo kašel a často běžíme k lékaři. Přitom si tímto jednáním můžeme více uškodit než pomoci.