12. prosince 2018 6:30 Lidovky.cz > Byznys > Právo a justice

Výběr soudců se dostal do slepé uličky, říká šéfka Soudcovské unie

Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie. | foto: Anna Vavríková, MAFRA

PRAHA Samosprávný orgán soudní moc nutně potřebuje, zejména kvůli vyvážení moci ve státě. „Výkonná moc má nyní obrovský vliv na to, jak soudnictví funguje,“ říká v rozhovoru pro LN Daniela Zemanová, prezidentka Soudcovské unie.

LN: Připravuje se novela zákona o soudech a soudcích, jež má hlavně upravit výběr soudců. S ministrem spravedlnosti Janem Kněžínkem jste si však v poslední době vyjasňovali názory na zřízení Nejvyšší rady soudnictví, samosprávného orgánu. Proč?
Novelu zákona o soudcích vnímáme jako jednoznačný střed našeho zájmu. Otázka Nejvyšší rady soudnictví se do příprav novely neustále prolíná. Při diskusích o obsahu novely u řady procesů narážíme na to, že bez existence orgánu tohoto typu některé věci upravit nelze nebo lze, ale s rizikem, že je může zrušit Ústavní soud, protože neodpovídají ústavnímu pořádku a mezinárodním úmluvám. Novela zákona a otázka zřízení samosprávného orgánu tak spolu úzce souvisí.

LN: Co bylo potřeba si se šéfem resortu spravedlnosti vyjasnit?
Zaznamenali jsme jeho mediální vyjádření, v nichž uvedl, že si není jistý nutností zřízení Nejvyšší rady soudnictví a její podobou. Při setkání jsme jej upozornili na dokument, jejž vypracovali zástupci justiční šestky (zástupci justice – předsedové nejvyšších soudů, zástupci předsedů krajských soudů, zástupci Soudcovské unie a Unie státních zástupců a Nejvyššího státního zástupce - pozn. red.). Dokument obsahuje popis, jak probíhaly dosavadní diskuse o této otázce, návrh ústavního zakotvení Nejvyšší rady soudnictví, její složení a její možné kompetence. Jde o podklad k další diskusi, ale jeho obsah vyvrací domněnky, že by zde měli být zastoupeni pouze soudci a došlo by k často zmiňovanému „zapouzdření“ nebo že bychom si nebyli jistí, čím by se měl orgán zabývat.

LN: Tímto podkladem ministerstvo dosud nedisponovalo?
V dubnu 2016 ho resortu zaslali. Uvědomuji si, že ministr Kněžínek nastoupil do funkce bez přípravy a od doby, kdy je v úřadu, se vypořádával s naléhavými úkoly, jež se netýkaly Nejvyšší rady soudnictví. Předpokládala jsem, že se s tímto dokumentem zatím neměl příležitost seznámit, a to se nám na osobní schůzce potvrdilo.

LN: Vnímala jste, že je ministr spravedlnosti Nejvyšší radě soudnictví nakloněn, či nikoliv?
Myslím, že není názorově vyhraněn proti jejímu zřízení. V tuto chvíli však pro to nevidí politickou vůli. Uvedl, že během třech let, jež má v úřadu před sebou, nám nechce zřízení orgánu slibovat.

LN: Přesto se měly při přípravě novely zákona o soudech a soudcích objevit aspekty, jež ukázaly na potřebu zřízení orgánu tohoto typu. O jaké věci šlo?
Narážíme na to, že bez Nejvyšší rady soudnictví nebo podobného orgánu, který není spojen s výkonnou mocí, nelze upravit ústavně konformně a v souladu s mezinárodními dokumenty hodnocení soudců nebo nelze vydat etický kodex závazný pro všechny soudce. To jsou závažné skutečnosti, protože i doporučení výboru GRECO (sdružení Skupiny států proti korupci - pozn. red.) si žádá zavedení obojího.

LN: Jaká je tedy nyní úloha Soudcovské unie vůči zřízení Nejvyšší rady soudnictví?
Neustále zdůrazňovat, proč ji potřebujeme. A to, že víc než soudci ji potřebuje společnost a účastníci řízení. Oni, kdo potřebují, aby soudy rozhodovaly dobře a rychle. A to nepůjde, aspoň ne dlouhodobě, bez efektivně uspořádané justice. V tom máme velké rezervy, protože řadu problémů v současném systému nejde vyřešit, jiné by asi šly, ale není tu nikdo, kdo by se tím soustavně a odborně zabýval.

LN: Novela zákona o soudech a soudcích má být hotova do jara. Má smysl ji prosazovat, když s Nejvyšší radou soudnictví nepočítá?
Pro chod soudů je důležité, aby byl zákon brzy připraven, protože výběr soudců se dostal do slepé uličky. Proces jejich výběru ale probíhat musí. Uvažovat o tom, že by v rámci novely byla Nejvyšší rada soudnictví upravena, je nereálné. Zakotvení ve funkční a prospěšné podobě si vyžádá měsíce příprav. Zákonnou úpravu výběru soudců je nutné přijmout nyní, tedy i bez Nejvyšší rady soudnictví, byť to není ideální.

LN: V čem tedy zůstanou ještě rezervy?
Pokud bude výběr soudců upraven zákonem, tak to bude historický okamžik. Dosud jsme se řídili ustálenou praxí, kterou v lednu upravil nefunkční vnitřní předpis ministerstva. Soudcovská unie to dlouhodobě kritizuje, protože to, kdo se stane soudcem, nejvíce určuje kvalitu soudního řízení. Nejde samozřejmě jen o to, aby výběr byl upravený zákonem, musí být upraven dobře. Bez orgánu, jenž není svázán s výkonnou mocí, nebude úprava výběru soudců vyhovovat všem doporučením mezinárodních institucí a zásadě rovného postavení státních mocí. I za těchto podmínek má smysl se snažit o to, aby nová úprava zaručovala co nejvyšší pravděpodobnost výběru kvalitních uchazečů.

LN: O zavedení Nejvyšší rady soudnictví se snažil v roce 2000 už Otakar Motejl. Návrh však neprošel. Jednou z výhrad poslanců bylo její zakotvení do Ústavy. Neřešíme tedy pořád stejný problém?
Nebylo to jen kvůli tomu, ale i kvůli kritice z řad soudců, možná i kvůli určitému vzájemnému nepochopení se. Záměr na tom skončil a Otakar Motejl to tehdy nesl velmi těžce. Poměry se ale po dvaceti letech změnily. Dnes vnímám určité rozpaky, nebo nevůli přijmout Nejvyšší radu soudnictví a celkově se zamýšlet nad problémy soudnictví.

LN: Z jakého důvodu?
Významnou měrou kvůli nezodpovědné politice předchozích představitelů státu. Tento přístup vyvrcholil během prezidentského období Václava Klause, jenž odmítal respektovat rozhodnutí soudů, když nerozhodovaly podle jeho představ. Silně tím naboural důvěru veřejnosti v soudnictví a zasel populistické názory ve smyslu, že se soudní moc snaží uchopit větší míru moci, než má mít. To je ale u nás z povahy věci vyloučeno.

Soudní moc je svým charakterem kontrolní, soudy rozhodují jen o tom, co někdo učiní sporným, nebo co jim zákonodárci svěří. Soudní moc v našem systému nemůže ovládnout moc zákonodárnou či výkonnou, což se nedá říci naopak. Pokud takové názory prezentují veřejnosti vrcholní představitelé státu, vzniká nedůvěra, která se rozptyluje pomalu a těžce.

LN: Jaký má nyní výkonná moc vliv na soudnictví?
Rozhoduje o nejdůležitějších záležitostech soudnictví – o tom, kdo bude soudcem, kdo bude soudy řídit, kolik budou mít soudy peněz na platy zaměstnanců i jejich provoz. Výkonná moc má tak obrovský vliv na to, zda soudy fungují dobře nebo ne. Ale tento vliv nespojuje s odpovědností. Musíme si uvědomit, že pokud by dlouhodobě byli vybíráni špatní soudci a do čela soudů byli ustavováni slabí předsedové, činnost soudů to zásadně ovlivní, ale soudy se tomu mohou jen obtížně bránit.

LN: Jsou tak soudci v názoru na zřízení Nejvyšší rady soudnictví jednotní?
Soudcovská unie, jež sdružuje třetinu soudců, její zřízení prosazuje od poloviny 90. let. O tom, že tato vůle trvá, jsme se přesvědčili v roce 2016, kdy jsme na toto téma pořádali konferenci, jejíž účastníci záměr jednoznačně potvrdili. Se všemi zástupci justice se navíc shodneme na tom, že některé procesy nelze za současného stavu upravit. Zatím jsme z toho nenašli jinou cestu ven než zřízení orgánu typu Nejvyšší rady soudnictví, a to je názor, na kterém se shodneme.

Soudci jsou silné osobnosti a vždycky budou, podle toho i vyjadřují své názory. Stanovovat podmínku, že Nejvyšší rada soudnictví nebude zřízena, dokud ji nebude chtít každý soudce, je nesmyslné. Je legitimní, aby kdokoliv vyjádřil nesouhlas s jejím zřízením. Ale poctivé je, aby v tom případě přeložil návrhy řešení problémů soudnictví, které se v současném systému navršily.

DANIELA ZEMANOVÁ

■ Od října 2014 stojí v čele Soudcovské unie, profesní organizace, jež sdružuje třetinu českých soudců. Loni na podzim mandát prezidentky znovu obhájila.

■ Soudkyní je již sedmnáctým rokem. Původně působila u liberecké pobočky Krajského soudu v Ústí nad Labem, specializovala se na správní právo. Od roku 2005 soudila na Nejvyšším správním soudě. Letos na podzim přešla na civilní úsek Městského soudu v Praze.

Advantage Consulting, s.r.o.
SPECIALISTA PRO MOKROU LAKOVNU

Advantage Consulting, s.r.o.
Olomoucký kraj
nabízený plat: 21 000 - 21 000 Kč

Najdete na Lidovky.cz