Pátek 19. dubna 2024, svátek má Rostislav
130 let

Lidovky.cz

Právo

KOMENTÁŘ: Trestný čin maření spravedlnosti omezí práva obviněného

(ilustrační snímek) Za padělání důkazů bude následovat trest.

(ilustrační snímek) Za padělání důkazů bude následovat trest. foto: Shutterstock

Názor
PRAHA - Novelou reflektující mezinárodní závazky České republiky byl do trestního zákoníku s účinností od 1.2.2019 zaveden nový trestný čin maření spravedlnosti. Ve své základní skutkové podstatě postihuje jednání spočívající v předložení věcného nebo listinného důkazního prostředku, který má podstatný význam pro rozhodnutí, před soudem nebo orgánem činným v trestním řízení s vědomím, že je padělaný nebo pozměněný, a to v úmyslu jej použít jako pravého.
  7:00

Trestné je dále i padělání nebo pozměnění důkazního prostředku v úmyslu, aby byl tento použit jako pravý. Co v praxi nový trestný čin přinese a lze jeho zavedení hodnotit kladně?

Každé předložení padělaného či pozměněného důkazního prostředku nebude bez dalšího naplňovat skutkovou podstatu tohoto trestného činu, je třeba, aby důkazní prostředek měl podstatný význam pro rozhodnutí. Mezi takové důkazní prostředky můžeme zařadit například antedatované dokumenty či smlouvy se zfalšovaným podpisem. Soud bude tedy muset otázku „podstatného významu pro rozhodnutí“ vždy posoudit vzhledem k okolnostem daného konkrétního případu.

Prodloužení řízení

Jeden z praktických dopadů kriminalizace tohoto jednání bude prodloužení mnoha civilních i trestních řízení, kdy jedna ze stran bude zpochybňovat autenticitu předloženého důkazu a fakticky tak dojde k zablokování řádného průběhu procesu, který by dle zákona měl být rychlý a efektivní. Pokud bude mít soud pochybnosti o pravosti předloženého důkazu a dojde k závěru, že jde o falešný důkaz, bude patrně muset řízení přerušit, oznámit toto podezření orgánům činným v trestním řízení a setrvat pravomocného rozhodnutí o vině ve věci spáchání trestného činu maření spravedlnosti. Pouze v řízení vyplývajícím z podezření ze spáchání tohoto trestného činu bude možné najisto postavit, zda důkazní prostředek je či není padělán.

Zákaz sebeobviňování

Dalším negativním důsledkem zavedení trestného činu maření spravedlnosti je omezení práva na obhajobu. Pachatel trestného činu může v rámci trestního řízení v souladu se zásadou, že nikdo nesmí být donucován žádným způsobem k doznání a sebeobviňování, o své trestné činnosti beztrestně uvádět lživá či zkreslená tvrzení. Nicméně, nově v případě, že obviněný k prokázání svých tvrzení předloží falešný důkazní prostředek, který bude pro rozhodnutí ve věci významný, bude takové jeho jednání trestné.

Na vinu obviněného nelze usuzovat jen ze způsobu obhajoby, např. z toho, že dotyčný nevypovídal nebo že předkládal padělané důkazní prostředky, protože takový postup soudu by byl v rozporu s presumpcí neviny a potlačil by právo obviněného na obhajobu. Jeho vinu je možné prokazovat jen podle důkazních prostředků provedených v souladu s trestním řádem. V případě, že určitý způsob vedení obhajoby zákonodárce označuje za trestný čin, významně tak oslabí právo na obhajobu.

Poučení

Zcela určitě pak dojde i k jisté modifikaci vztahu mezi advokátem a jeho klientem. Advokát musí při výkonu advokacie mimo jiné dodržovat etický kodex, který mu zakazuje ověřovat pravdivost či úplnost informací poskytnutých klientem. V návaznosti na novelu by tak měl advokát vždy klienta při přebírání důkazních prostředků poučit o trestném činu maření spravedlnosti a současně by si od něj měl pro účely předložení listin u soudu vyžádat jeho prohlášení o pravosti, integritě a autenticitě dokumentů či věcí. Prohlášení klienta o pravosti listin tak bude pro advokáta představovat jistou ochranu před případnými kroky orgánů činných v trestním řízení, protože na něj nebude přenášena odpovědnost za pravost daného důkazního prostředku.

Hlavním účelem novely je předcházení situacím, kdy účastník řízení předloží pozměněný či padělaný důkazní prostředek, aby si tak vylepšil svou pozici ve sporu. Je otázkou, zda je k regulaci takového chování třeba trestněprávní sankce. Z pohledu obhajoby se jedná o nepřiměřenou právní úpravu, která nepovede k zamýšlenému následku. V případě, že v trestním řízení obžalovaný předloží padělaný nebo pozměněný důkaz, toto zpravidla vede k závěru o jeho vině a k uložení trestu. Dle autora tímto dojde i k dostatečnému potrestání pachatele za jeho nemorální a společensky škodlivé jednání, které není třeba již dále kriminalizovat.

Autor je advokát, člen Sekce pro trestní právo České advokátní komory, společník SNIEHOTTA & VAJDA LEGAL advokátní kancelář s.r.o.

CHCETE SE TAKÉ VYJÁDŘIT?

Jste právník/právnička a rád/a byste se vyjádřil/a k současnému dění, právnickému stavu či novinkám v legislativě? Napište nám na katerina.kolarova@lidovky.cz.

Autor: