Do Česka se dostává nový způsob řešení sporů o děti. O jejich osudu nemají rozhodovat jiní |
„Mnohem víc by se mi líbilo a takto to také děláme, když se uzavírají dohody, když se partneři rozcházejí a nejdou soudní cestou, když vypořádání a dohoda zahrnuje všechny složky, protože oni se prolínají a nejde například oddělit úplně dítě od vyživovací povinnosti a zase mnohdy vyživovací povinnost vázne na nějakých podmínkách, kde budou jeden či druhý rodič bydlet, kde bude bydlet dítě a jak se vypořádává majetek,” říká Kovářová.
Soudce Nejvyššího soudu Lubomír Ptáček dodává: „Rodinné právo je právo hodnotové a je třeba vědět, že existuje na určitých základních principech, které jsou všudypřítomné i v tom textu zákona. Jednou z těch zásad, je v podstatě zásada nejlepšího zájmu dítěte. To znamená, chce se nejen po soudech, ale i po rodičích, aby byli schopni vytvořit takové podmínky pro dítě, aby dítě mohlo žít dlouhodobě v nějakých stabilních poměrech. A pokud jde o konflikt rodičů o tom, s kým má to dítě žít, tak takovým jednotícím pohledem je, že dítě má mít zásadní péči obou rodičů. Což je opravdu jeden ze závazků, který pro nás plyne z mezinárodních dohod, z Úmluvy o právech dítěte. Smyslem činnosti soudů je zajistit takové rozhodnutí, které toto dítěti umožní.”
