Čtvrtek 21. ledna 2021svátek má Běla 4 °C oblačno Předplatné LN
Lidovky.cz > Byznys > Právo a justice

Potřebujeme nový zákon o daních z příjmů, říká senátor Goláň

Senátor Tomáš Goláň. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Senátor Tomáš Goláň. | foto:  Michal Šula, MAFRA

PRAHA „Daňová soustava je zaplevelená množstvím zbytečných zpřesnění a dalších úprav,“ říká senátor Tomáš Goláň (ODS), nový předseda ústavně-právního výboru (ÚPV) Senátu.

LN: Nastanou s vaším předsednictvím změny?
Určitě ne, můj předchůdce (Miroslav Antl – pozn. red.) vedl ÚPV výborně, takže bych chtěl na jeho práci a práci výboru kontinuálně navázat. Jediné, k čemu jsem měl i dříve výhrady, je časové omezení diskutujících. Za předpokladu dodržení tématu nebudu časové limity vyžadovat.

LN: Povoláním jste daňový poradce. Budete dávat větší důraz na zákony o daních vzhledem k tomu, že Senát nemá oproti Poslanecké sněmovně rozpočtový výbor, který se mimo jiné věnuje i daňové legislativě?
Důraz budu klást především na to, abychom všechny zákony, které budou Organizačním výborem přikázány našemu výboru, podrobili kontrole, zda jsou v souladu s Ústavou ČR a dalšími právními předpisy českého právního řádu. To je hlavním úkolem a náplní práce ÚPV. Samozřejmě budeme dbát i na jejich věcnou správnost.

LN: Zmínil jste svého předchůdce, právníka Miroslava Antla. Nebojíte se, že vás může limitovat skutečnost, že vy sám právní vzdělání nemáte?
Toho se rozhodně nebojím. Daňovými, právními a soudními spory procházím již od roku 2006 a z praxe mám velké zkušenosti. K dispozici mám i dva své konzultanty advokáty a vynikající legislativní odbor Senátu.

Kvůli svému civilnímu povolání jsem se vždy musel orientovat v aktuální právní úpravě a znát následky jednání v jednotlivých právních odvětvích. Ostatně velké kauzy týkající se daňových soudních sporů pořád ještě řeším ve firmě já, což by mi absence komplexního pohledu na právo nedovolovala. Díky tomu tedy zůstávám v kontaktu s reálným světem a dokážu si představit dopady nových právních norem na život občana.

LN: V Senátu jsou v současné chvíli čtyři praktikující advokáti, z toho dva, Jan Holásek a Zdeněk Hraba, jsou členy ÚPV. Spoléháte se, že případně upozorní na skutečnosti, které činí v praxi právní problémy?
Senátoři Hraba a Holásek jsou perfektními posilami ÚPV. Zdeňka Hrabu znám již z minulého období a vím, jak velmi dobře a svědomitě pracuje. Určitě tedy rád na jakékoliv problémy upozorní a vše řádně zdůvodní, ostatně takové s ním mám dosavadní zkušenosti.

LN: Tento výbor hraje také leckdy klíčovou roli při schvalování kandidátů na ústavní soudce. Vy sám jste se v minulém volebním období například vymezil proti kumulování funkcí kandidáta Aleše Gerlocha. Pokud by za vašeho předsednictví ke schvalování kandidáta došlo, s čím dalším byste měl problém?
Klíčovou roli asi úplně ne. Předešlé složení ÚPV s převahou schválilo Aleše Gerlocha a Senát jej pak doslova smetl. Pro mě to musí být kandidát s vysokým společenským a morálním kreditem a uznávanou odbornou erudicí. Problém bych samozřejmě měl s členstvím kandidáta v KSČ.

LN: Jak hodnotíte vývoj daňové legislativy v Česku za téměř třicet let, co se daním věnujete?
Daňové zákony se od roku 1993 hekticky mění, zákon o daních z příjmů je patrně nejvíce novelizovanou právní normou v našem právním systému. Tyto změny často nestačí sledovat ani odborníci, natož občané, kterých se tyto zákony především týkají.

Daňová soustava je zaplevelená množstvím zbytečných zpřesnění a dalších úprav, což si lze představit na imaginární právní úpravě otevírání dveří: „Když zmáčknete kliku směrem dolů, otevřete dveře.“ Na první pohled v tom nevidíme problém, avšak co když bude klika na počátku otočena o devadesát stupňů vzhůru? Pak byste dle imaginární právní úpravy dveře otevřeli pohybem kliky jak doprava, tak i doleva. Následkem je pak nutnost okamžitě zákon novelizovat.

Každý daňový zákon má vždy přesně daný předmět a účel a dle toho by měly soudy následně posoudit, zda je jakákoliv transakce v souladu se smyslem a účelem toho konkrétního zákona. Místo toho se teď snažíme v daňových zákonech podchytit a popsat všechny možné situace, proto se provádí jejich neustálé novelizace. Kvůli tomu jsou zákony složité a pro běžného občana neuchopitelné. Něco jiného je samozřejmě situace, když probíhá novelizace kvůli souladu našeho práva s právem EU.

LN: Trnem v oku je mnohým právě vámi zmíněný zákon o daních z příjmů, který byl nesčetněkrát novelizován. Není čas na zcela nový zákon?
Potřebujeme nový zákon o daních z příjmů, ale bohužel neznám nikoho, kdo by ho byl ze současného týmu na ministerstvu schopen připravit. Již několik let se na ministerstvu „válí“ rozpracovaná verze nového zákona, ale nikdo s ní nepracuje.

Zákon o daních z příjmů je nesrozumitelný, plný ustanovení, která již ztratila smysl nebo nejsou v praxi využívána, je plný výjimek a zbytečných zákazů. Například obecně je v zákoně dáno, že na osvobozený příjem nemůže mít poplatník daňově uznatelné náklady, přesto v § 25 tento zákon zakazuje uplatnit náklady na držbu podílu v dceřiné společnosti, kdy příjem z této držby je osvobozen, což by bylo možno odvodit smyslem a účelem této právní úpravy. Často se v rámci novel mění v zákoně jednotlivá ustanovení i z důvodu tzv. právní jistoty.

LN: Nedávno došlo ke zrušení daně z nabytí nemovitých věcí. Měl by podle vás podobný osud potkat i další daně?
Ano, tuto daň jsem kritizoval dlouhodobě, zejména to, že ji platil nabyvatel. To byla naprosto nemorální a nenormální situace. Ovšem po jejím zrušení mě již žádná jiná daň ke zrušení nenapadá, alespoň ne z racionálních důvodů.

LN: V současnosti se hodně hovoří o zrušení superhrubé mzdy. Jaký je váš názor i s ohledem na současné dění?
V současné situaci na to, bohužel, není vhodná doba, protože máme totálně rozvrácené veřejné finance. A také je velmi nevhodné, že v krizové situaci to pomůže pouze lidem s vyššími příjmy. Naopak ti nízkopříjmoví, kteří pomoc potřebují nejvíce, to na výplatách ani nepoznají. Pokud bychom místo toho zvýšili základní slevu na poplatníka, například o tisíc korun měsíčně, dostali by všichni přidáno stejně a skupinám s nižšími příjmy by to pomohlo mnohem více.

Z mého pohledu je to naprosto neúčelný krok a čirý populismus. Navíc propad příjmů až 90 miliard si nemůžeme prostě za současné situace dovolit bez toho, abychom věděli, kde je na druhé straně rozpočtu ušetříme.

LN: V minulosti jste kritizoval zneužívání zajišťovacích příkazů finančními úřady, které byly pro řadu firem likvidační. Zlepšila se situace poté, co Nejvyšší správní soud rozhodl, že zajišťovací příkaz je krajní prostředek?
O této problematice jsem tehdy rozpoutal širokou veřejnou debatu, která vytvořila velký tlak na finanční správu, což mělo za následek i výměnu na postu generálního finančního ředitele. Debatu pak ukončil Nejvyšší správní soud svými rozhodnutími, kde jasně stanovil mantinely pro jejich aplikaci.

LN: Z jakého důvodu k nim podle vás finanční správa přistupovala tak často?
Finanční správa dostala od ministra jasné zadání, že musí vybrat více daní, a zajišťovací příkaz byl k tomu nejvhodnějším a nejrychlejším nástrojem. Škody, které to způsobí podnikatelům a později i státu, tehdy nikdo neřešil.

LN: Finanční správu dlouhodobě kritizujete také například pro pomalé kontroly. Co by pomohlo ke zrychlení tohoto procesu?
Pokud by byly zrušeny, případně velmi zeštíhleny krajské finanční úřady, jejich zaměstnanci by mohli jít do kontrolních oddělení územních pracovišť a mohli by pomáhat s prováděním vlastních kontrol.

LN: Problém podle vás spočívá také ve zbytečnosti Odvolacího finančního ředitelství, které zdržuje soudní přezkum finanční kontroly. V čem spatřujete onu zbytečnost?
Dnes je zbytečné kvůli svému formálnímu přístupu ke své funkci, ale nelze jej zrušit, protože by nám chyběl tento druhý stupeň nejen prakticky, ale i teoreticky. Nebyla by dodržena dvojinstančnost daňového řízení. Je důležité, aby Odvolací finanční ředitelství fungovalo nezávisle na Generálním finančním ředitelství a fungovalo skutečně jako garant zákonnosti, nikoliv jako formální odvolací orgán. Zrušit jsem chtěl vždy pouze krajské finanční úřady. Ty jsou zbytečné prakticky i teoreticky.

LN: Po svém znovuzvolení senátorem jste prohlásil, že byste se rád věnoval pozměňovacím návrhům v oblasti podnikání. Čemu přesně?
Chtěl bych se zasadit o změnu nynějších podpor pro podnikatele. Jsem jednoznačně pro zrušení EET, minimálně 3. a 4. vlny, chci se zasadit o prodloužení lhůt u kontrolního hlášení, změnu drakonických pokut rovněž u tohoto institutu. Dále je třeba zjednodušit i ostatní hlášení všem dalším úřadům a institucím a změnit statistické vykazování, které podnikatele naprosto neúměrně zatěžuje. Samozřejmě je třeba změnit i přístup finanční správy k jednotlivým podnikatelům, protože je doposud orientována na kvantitu doměrků, nikoliv na poplatníka jako svého klienta.

LN: Vedle problematiky daní a podnikání byste také rád otevřel téma reformy školství. O co se chcete zasadit?
Chci se zasadit, aby se ředitelé více zajímali o Strategii 2030+, která by měla naše školství transformovala do 21. století. Už na jaře jsem chtěl v Senátu zorganizovat první konferenci na toto téma, abychom u ředitelů vzbudili nadšení, minimálně zájem o tuto transformaci a snažili se reformu začít tzv. „zdola“, neboť ředitelé mají naprostou volnost k tomu, aby reformu začali provádět bez příkazu „shora“, ale pandemie nám v tom zabránila.

LN Máte dojem, že toho můžete během vašeho šestiletého funkčního období dosáhnout?
Určitě ne. Tomuto tématu bych se chtěl věnovat až do konce svého života, nikoliv pouze do konce mandátu.

Tomáš Goláň (51)

  • Vystudoval Fakultu provozně-ekonomickou na Vysoké škole zemědělské v Brně, kde získal titul Ing.
  • V minulosti působil jako zastupitel obce Lhota u Vsetína.
  • Do Senátu ČR byl poprvé zvolen v doplňovacích volbách v roce 2018. mandát obhájil v říjnových volbách 2020.
  • Celý život se věnuje problematice daní, působí jako daňový poradce.

Vítek Starý se po dlouhé době ozval: Je toho hodně, když je člověk sám

Vítek Starý, zpěvák Mandrage - 2. února 2018 zahájila kapela v pražském Foru... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium V lednu letošního roku se po něm slehla zem a od té doby o sobě nedal vědět. Nyní frontman již neexistující kapely...

Peníze mě omámily. Upřímná zpověď Jana Šimáka, proč ho fotbal přestal bavit

Jan Šimák | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Už nikdy nezjistí, jak dobrý doopravdy mohl být. Říkalo se, že má větší talent než Tomáš Rosický, ale místo, aby si po...

Sovák se k nám choval hodně arogantně, vzpomínají princezny na natáčení Arabely

Arabela a Xénie po čtyřiceti letech. Jana Nagyová (na snímku) žije v Krefeldu,... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Premium Arabela a Xénie po čtyřiceti letech. Jana Nagyová žije v Krefeldu, Dagmar Patrasová v Praze. Prostřednictvím...