7. prosince 2018 6:30 Lidovky.cz > Byznys > Právo a justice

Pozor na krádeže nemovitostí. Dům právně ochrání i půjčka od rodičů

(ilustrační snímek) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy (ilustrační snímek) | foto: ADMD

PRAHA Případů ukradených nemovitostí, které podvodníci obratem přeprodají dál, neubývá. Jako prevence slouží i zatížení majetku.

Obecně platí, že na sepsání smlouvy musí být dvě strany –u kupní smlouvy to jsou strany prodávající a kupující. Při převodu nemovitosti její dosavadní a nový vlastník. Katastrální úřady však zaznamenávají pokusy o krádeže nemovitostí, kdy se typicky osoba, jež se vydává za prodávajícího, snaží převést vlastnické právo k nemovitosti, kterou vůbec nevlastní. Účinnou ochranou před takovými kriminálnímu pokusy je aktivní sledování změn ve veřejném rejstříku. Právní experti však doporučují nevyhýbat se ani účelovému zatížení nemovitosti –typicky zástavním právem.

Sofistikované krádeže nemovitostí mají podle právníků často podobný scénář. Pachatelé padělají podpis na kupní smlouvě – třeba na ztracený občanský průkaz – a vlastnictví k domu či bytu převedou, často na účelově založenou společnost.

Obejít musí i kontrolní mechanismus příslušného katastrálního úřadu, který stávajícímu vlastníkovi zasílá informaci o tom, že má dojít ke změně. Skutečný majitel má pak dvacet dní na to, aby zápisu zabránil. Pachatelé se to snaží obejít tím, že katastrální úřad požádají, aby byly tyto písemnosti zasílány na jinou adresu, než kterou nahlásil skutečný vlastník.

„Pak se pachatelé snaží nemovitost rychle převést na třetí osobu, aby byl nabyvatel v dobré víře,“ vysvětluje Pavel Strnad, partner advokátní kanceláře Polverini Strnad, která se specializuje na právní ochranu nemovitostí. Podle něj se předmětem podvodu nečastěji stávají investiční byty nebo jiné nemovitosti, ve kterých se skutečný vlastník trvale nezdržuje.

Notář nepoznal padělek

Podle pracovníků katastrálních úřadů k podvodům dochází i bez prostředníků. „Setkali jsme se s případem, kdy advokátka v postavení fyzické osoby měla zájem o koupi nemovitosti a kupní smlouvu podepsala před notářem. Prodávající, který se vydával za vlastníka nemovitosti, při podpisu kupní smlouvy předložil padělaný občanský průkaz a notářská koncipientka, která ověřovala jeho podpis na kupní smlouvě, padělek neodhalila. Kupní smlouva byla následně předložena katastrálnímu úřadu, který vklad vlastnického práva provedl, neboť smlouva vypadala perfektně,“ popsala případ ze středočeského kraje Daniela Šustrová, ředitelka kanceláře ředitele Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu.

Upozorňuje, že k podvodům nedochází na katastrálních pracovištích, ale už při podpisu smlouvy.

Podle Šustrové z pražského katastrálního úřadu bylo v následném soudním řízení případu ze Středočeského kraje kromě jiného konstatováno, že notářský koncipient coby právní profesionál má být schopen podle základních atributů rozpoznat padělek dokladu. To se však v uvedeném případu nestalo.

Jak odradit podvodníky

Následné soudní spory o vrácení nemovitosti původnímu vlastníkovi mohou podle Strnada trvat i několik let. Po dobu soudního sporu pak nemovitost užívá primárně ten, kdo je v katastru nemovitostí zapsaný jako vlastník.

„Pokud však nemovitost pachatel dál prodal třetí osobě, je velmi pravděpodobné, že už tomuto novému majiteli zůstane,“ vysvětlil Strnad. To proto, že nového vlastníka, který v dobré víře nekoupil nemovitost od původního majitele, ale v době transakce to nevěděl, chrání zákon.

Sofistikovaní podvodníci totiž podle něj často operace provádějí skrze offshorové společnosti, které jsou v době soudního sporu už jen „prázdné schránky“ či několikrát změnily majitele. V takových extrémních případech pak původní vlastník nemá ani na kom nárokovat způsobenou škodu.

Katastrální úřad jako prevenci proti takovému kriminálnímu jednání doporučuje zřídit si službu sledování změn. V případě provádění změn u příslušné nemovitosti dostane majitel od katastru SMS zprávu, a nežádoucí změně tak může zabránit. Na příslušném úřadu lze tuto službu pořídit za 200 korun ročně.

Právníci doporučují kladení sofistikovanějších překážek, které případné pachatele odradí.

„Většina ukradených nemovitostí nebyla nijak zatížená,“ uvedl Strnad. V případě zřízení zástavního práva musí totiž katastr kromě majitele kontaktuje i zástavního věřitele. „Nemusí jít jen o hypotéku, ale i o účelovější zatížení nemovitosti – třeba půjčku v rámci rodiny, která se většinou řeší neformálně,“ vysvětlil právník. Praktické podle něj je skrýt majetek pod složitější majetkovou strukturu (typicky obchodní společnost) a nenavázat hodně nemovitostí na jednu osobu.

Nemovitosti nejsou jedinou komoditou, která se prostřednictvím padělaného, ovšem úředně ověřeného podpisu zcizují. Dochází i ke krádežím firem, kdy jsou změny do obchodního rejstříku zapsány notářem přímo. Obětí takového podvodu se nedávno stala miliardová společnost Cimex, která v Česku vlastní síť hotelů. V prostředí obchodního rejstříku totiž neplatí ochranná 20denní lhůta.